Ilustrační foto. (Novikov Aleksey / Shutterstock)

Ondřej Horecký

Ondřej Horecký

Bývalý politický vězeň, tvrdý kritik komunismu ve všech jeho podobách a nyní čtyřnásobný slovinský premiér Janez Janša se nebojí kritizovat evropský politický establisment a některé jeho politiky, včetně té migrační.

O přistěhovalectví mluvil v červnovém rozhovoru se serverem Visegrád24. Levicoví politici u moci podle něj nerozlišují mezi uprchlíky před tyranií diktátorských režimů a tím, co nazval „sociálním turismem“ – snahou některých migrantů využít štědrý sociální systém evropských zemí.

Část migrantů se také snaží utéct před zákonem, uvedl, přičemž zmínil lidi z Maroka, Afghánistánu a Pákistánu, zemí, kde nezuří žádná válka. Počet těch, kterým Slovinsko neslouží pouze jako transportní trasa na Západ, ale usazují se tam, podle něj roste.

V této souvislosti zmínil neformální rozhovor s nejmenovaným ministrem Maroka, kterého se před lety ptal, proč je 20 až 25 % migrantů, kteří nelegálně překročili slovinské hranice, marocké národnosti? Ministr se tehdy údajně zeptal: „A proč je přijímáte?“ Poté na měl po pobízení Janšy ministr přiznat, že spousta uprchlíků jsou zločinci, kteří se snaží uprchnout před spravedlností.

„Pokud chytíme někoho, kdo páchá takovou trestnou činnost, ne až tak závažnou, tak není v našem zájmu ho soudit a věznit. Prostě chvíli počkáme a oni utečou ze země, jdou k vám a vy je přijmete. No a jsou váš problém,“ měl podle Janšy pronést marocký ministr.

Když si slovinský politik postěžoval, že Maroko vyváží své problémy do Evropy, ministr znovu zopakoval: „Proč je přijímáte?“

Janša ale také řekl, že slovinští občané nemají nejmenší problém pomoct potřebným, a že nikdo v zemi se nikdy nedíval křivě na uprchlíky z Bosny a Hercegoviny během konfliktů po rozpadu Jugoslávie, nebo na Ukrajince prchající před ruskou agresí v zemi.

„Mezi slovinským obyvatelstvem panuje jasné pochopení toho, co je opravdová solidarita a co je jen zneužívání peněz daňových poplatníků,“ sdělil dále v rozhovoru .

Marocké věznice mají dle informací tamních médií dlouhodobě potíže z přeplněností. Míra obsazenosti věznice se s odvoláním na tamní Generální ředitelství pro vězeňskou správu a resocializaci pohybuje v posledních letech mezi 150-160 procenty. Španělské noviny La Gacetta uvedly v červnu 2024, že Maroko v posledních pěti letech (2020-2024) omilostnilo kolem 27 tisíc vězňů. Deník uvedl obavy „svých zdrojů z policie“, že řada z těchto propuštěných vězňů končí na lodích směřujících s uprchlíky do Španělska.

Ověřovací portál Verificat.cat podotýká, že 95 procent marockých vězňů, kteří se dostanou do věznice, se nachází ve vyšetřovací vazbě: „Nebyli tedy ještě souzeni ani uznáni vinnými z trestného činu, kvůli němuž jsou vyšetřováni. Pouze pět procent vězňů má pravomocný rozsudek, uvádí zpráva o činnosti vězeňské správy za rok 2023, kterou vydala marocká Generální delegace pro vězeňskou správu a reintegraci.“

Dle informací serveru připadalo v roce 2023 na osoby „odsouzené v případech terorismu a extremismu“ 0,3 procenta a tito lidé se všech forem extremismu a terorismu měli zříct. Zároveň reagoval na některé posty na sociálních sítích tvrzením, že „neexistují zveřejněné důkazy, na jejichž základě by bylo možné tvrdit, že všichni omilostnění lidé, nebo alespoň jejich většina, jsou ,nebezpeční vězni’, jak je označují dezinformační příspěvky, ani že spáchali násilné trestné činy s následkem smrti“.

-etcz-