Novináři se hlásí o slovo během tiskové konference v Mediálním centru v Pekingu 7. března 2022. (Andrea Verdelli / Getty Images)
Klub zahraničních zpravodajů v Číně (FCCC) zveřejnil 13. července zprávu, která ukazuje, že zahraniční novináři působící v Číně nadále pracují pod drobnohledem, čelí administrativnímu tlaku, překážkám při zpravodajské činnosti a prostředí, v němž jsou jejich zdroje stále opatrnější.
FCCC profesní organizací sdružující zahraniční zpravodaje se sídlem v Pekingu. Součástí její nové zprávy je průzkum, kterého se zúčastnilo celkem 89 členů FCCC zastupujících média z Asie, Evropy, Latinské Ameriky a Severní Ameriky. Většina oslovených novinářů si kvůli obavám z odvety přála zůstat v anonymitě, uvedl FCCC.
Zpráva nazvaná The New Abnormal ukazuje, že 94 procent dotázaných novinářů se domnívá, že současné podmínky pro zpravodajskou práci v Číně buď „obvykle nesplňují“ (38 %) nebo „téměř nikdy nesplňují“ (56 %) mezinárodní standardy.
Pozoruhodné je, že ani jeden z respondentů se nedomníval, že prostředí pro získávání zpravodajských informací v Číně „obvykle“ nebo „téměř vždy“ odpovídá mezinárodním standardům.
Zpráva uvádí, že politicky citlivá témata, včetně Taiwanu, Tibetu, Xinjiangu a kritiky nejvyššího vedení Komunistické strany Číny (KS Číny), nadále podléhají významným omezením při práci zahraničních novinářů.
Jak zpráva shrnuje, pracovat jako reportér přímo v terénu v Číně rozhodně není snadné. Šedesát čtyři procent respondentů sdělilo, že se v roce 2025 alespoň jednou setkalo s obstrukcemi ze strany policie čínského režimu nebo jiných úředníků.
FCCC upozorňuje, že podobné zásahy už nejsou omezeny pouze na tradičně citlivé oblasti. Novináři narážejí na překážky i při zpravodajství o běžných společenských tématech, například o místním rozvoji, podnikatelské činnosti nebo otázkách týkajících se životních podmínek obyvatel.
Respondenti navíc upozorňují, že okruh citlivých témat se v Číně rozšiřuje. „Dlouhodobě platné politické červené linie zůstávají pevně zachovány, zatímco citlivějšími se stávají také ekonomická, technologická a společenská témata,“ uvádí zpráva.
Zpráva konstatuje, že se zpomalováním hospodářského růstu Číny je stále obtížnější informovat o otázkách souvisejících s důvěrou v trh, trhem s nemovitostmi a zaměstnaností.
Jeden ze zahraničních novinářů v průzkumu řekl: „Mám pocit, že citlivé je úplně všechno, nebo si lidé myslí, že by to citlivé být mohlo, a proto vám v práci brání.“
Dotázaní novináři zároveň vyjádřili obavy z digitálního sledování, průtahů při vydávání víz a právních hrozeb souvisejících s jejich zpravodajskou činností.
Rostoucí tlak na zdroje a čínské zaměstnance
Podle výsledků průzkumu zároveň čelí stále většímu tlaku také dotazovaní Číňané.
Sedmdesát sedm procent dotázaných novinářů zmínilo, že jejich zdroje v Číně odmítly nebo zrušily rozhovory s odůvodněním, že „nemohou mluvit se zahraničními novináři“. Třicet dva procent novinářů oznámilo, že jejich zdroje po poskytnutí rozhovoru zahraničním médiím čelily výslechům, výhrůžkám nebo jiným negativním důsledkům.
„Je velmi obtížné získat rozhovory se státními i místními úředníky nebo vedoucími představiteli firem. Velmi často dostaneme odpověď, že ‚se zahraničními novináři nemluvíme‘ nebo ‚nemůžeme mluvit se zahraničními novináři‘. Neustále nás přehazují od jednoho úředníka ke druhému, abychom získali povolení k rozhovoru nebo návštěvě určitého místa,“ cituje průzkum jednoho zahraničního zpravodaje působícího v Pekingu.
„Majitelé firem odmítali rozhovory o ekonomice ze strachu mluvit se zahraničními médii. Organizátoři konferencí žádali akademiky, aby neposkytovali rozhovory. Ekonomové i odborníci na zemědělství rozhovory odmítali, protože zjevně nemají dovoleno hovořit se zahraničními médii. Tlak na zdroje, otevřený i skrytý, sílí,“ podotýká v průzkumu další zpravodaj.
Zpráva FCCC konkrétně upozorňuje, že zahraniční zpravodajové působící v Číně jsou ve velké míře závislí na čínských výzkumnících, producentech a asistentech. Právě tito zaměstnanci však často čelí většímu tlaku ze strany čínského režimu.
Průzkum ukazuje, že 89 procent dotázaných novinářů pracuje pro redakce zaměstnávající i čínské občany. Z nich 40 procent uvedlo, že jejich čínští kolegové čelili tlaku, obtěžování nebo zastrašování ze strany čínských úřadů.
Někteří čínští zaměstnanci byli policií nebo orgány státní bezpečnosti předvoláni „na čaj“, což je eufemistické označení pro výslech. Museli přitom sdělit podrobnosti o rozhovorech vedených zahraničními novináři i o jejich pracovním programu.
Jeden evropský novinář v průzkumu řekl: „Můj redakční asistent je pravidelně zván na čaj a musí odpovídat na otázky týkající se mé zpravodajské práce.“
FCCC poznamenal, že „omezení nebyla popisována jako ojedinělé incidenty, ale jako součást širšího prostředí pro zpravodajskou práci, které je formováno dohledem, administrativním tlakem a rostoucí opatrností zdrojů i institucí“.
Ve zprávě se dále uvádí, že v Číně „formální práva na výkon zpravodajské činnosti sice existují na papíře, jejich praktické uplatňování je však stále obtížnější“.
FCCC shrnul: „Odpovědi v průzkumu naznačují, že omezení zpravodajské práce už nejsou vnímána jako izolované incidenty, ale jako běžná součást prostředí, ve kterém novináři pracují. Pro mnoho zpravodajů se to stalo novým normálem.“
Čína se v roce 2026 umístila na 178. místě ze 180 zemí ve Světovém indexu svobody tisku, který zveřejňuje organizace Reportéři bez hranic. Hůře skončily už jen Severní Korea a Eritrea.
Na přípravě této zprávy se podílela také Fang Xia.
–ete–
-etcz-
Comments