(Zdroj: archiv Martina Blaža)

Martin Blažo, známý na sociálních sítích pod jménem Trudo, má za sebou více než 20 let včelařské praxe. Kromě produkce medu se dlouhodobě věnuje osvětě – veřejnosti vysvětluje význam včel pro celý ekosystém, důležitost správné péče i rozdíl mezi skutečnou kvalitou a marketingem. Tradiční včelařství se snaží propojovat s moderními vědeckými poznatky a vše srozumitelně předávat laické veřejnosti. V rozhovoru jsme s ním probrali současný boom městského včelařství, nejvážnější hrozby pro včelstva i mýty, které se s včelími produkty pojí.
Epoch Times: V posledních měsících se v médiích často objevuje informace, že včelařství na Slovensku zažívá boom a přibývá mnoho nových včelařů. Jak to vnímáte jako včelař s více než dvacetiletými zkušenostmi? Posouvá se slovenské včelařství skutečně kupředu?
Martin Blažo: Nárůst počtu včelařů je reálný, ale automaticky neznamená pokrok. Kvantita se nerovná kvalitě. Je vidět větší zájem o včely, což je pozitivní, často však chybí hlubší pochopení biologie včelstva. Ve většině případů převládá otázka: „Kolik medu budu ze včel mít?“ Začínající včelař by si podle mě měl položit spíše otázku: „Dokážu vytvořit zdravé a stabilní včelstvo?“ Velmi důležité je pochopit biologické potřeby, naučit se rozpoznávat nemoci, sledovat vývoj plodu, zásoby potravy i chování včelstva během roku. Mnoho lidí si neuvědomuje, že včelařství není jen o medu, ale o neustálém pozorování živého organismu, který reaguje na počasí, krajinu, zemědělství i chyby včelaře. Důležitou otázkou na začátku je také to, zda má člověk dostatek času a trpělivosti.
Nemyslím tím, že je špatné dělat včelařství jako podnikání. Problém však nastává tehdy, když se ze včel stane jen výrobní nástroj na med. Včelař by měl v první řadě chápat, že pracuje s živým organismem a nese za něj odpovědnost. Pokud někdo vstupuje do včelařství pouze s představou rychlého výdělku, často narazí na realitu nemocí, úhynů, vlivů počasí nebo slabé snůšky. Hlavním cílem by mělo být vytvářet zdravá a silná včelstva, produkovat kvalitní med a zároveň mít respekt k přírodě. Dobrý včelař neměří úspěch jen kilogramy medu, ale také tím, v jakém stavu mu včely přezimují.
Na čem nejvíce závisí současný stav slovenského včelařství? Jaké hlavní faktory ho ovlivňují?
Klíčovými faktory jsou zdravotní stav včelstev, zejména varroáza, dostupnost potravy v krajině, používání pesticidů a úroveň vzdělání včelařů. Velký vliv má také fragmentace krajiny a intenzivní zemědělství. Varroáza je parazitární onemocnění způsobené roztočem Varroa destructor. Tento roztoč se rozmnožuje v plodu včel a živí se jejich tělesnými tkáněmi. Problémem není jen samotný parazit, ale především to, že přenáší množství virů, které včely výrazně oslabují. Napadená včelstva mají kratší životnost dělnic, deformovaná křídla, slabší orientaci a horší imunitu. Pokud se situace neřeší, včelstvo může zcela zkolabovat.
Největší chybou je podcenit monitoring. Mnoho lidí léčí podle zvyku, vůbec však nesleduje skutečnou úroveň napadení. Mně se osvědčilo kombinovat více přístupů: pravidelný monitoring roztoče, biologická opatření, práci s trubčím plodem, vhodné načasování zásahů a hlavně silná včelstva. Důležité je také neustále se vzdělávat, protože roztoč i viry se přizpůsobují a situace se neustále mění.




Comments