Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) přichází k jednacímu sálu vlády ve Strakově akademii, 2. dubna 2026. (Vlada.cz)
Jeden z nejkontroverznějších českých procesů, proti kterému protestoval i první český prezident T. G. Masaryk, resp. v té době pouze jako univerzitní profesor, by mohl být napaden současným ministrem spravedlnosti pro porušení zákona. Jedná se o 127 let starý soudní proces s Leopoldem Hilsnerem židovského vyznání, který byl obviněn z vraždy devatenáctileté křesťanky Anežky Hrůzové.
Když bylo na jaře 1899 nedaleko městečka Polná nalezeno tělo mladé dívky, začalo policejní vyšetřování a vyústilo v soudní aféru, která podle historiků otřásla československými dějinami. Případ vzbudil silné kontroverze a dostalo se mu také filmového zpracování ve snímku „Zločin v Polné“ režiséra Viktora Polesného, kde profesora Masaryka ztvárnil herec Karel Roden.
O obnovu soudního procesu usilovala v minulosti, ale i blízké současnosti, řada lidí. Naposledy podal na Ministerstvo spravedlnosti podnět ke stížnosti pro porušení zákona advokát Lubomír Müller. Ministr Jeroným Tejc (ANO) by mohl podat stížnost pro porušení zákona jako mimořádný opravný prostředek, kterým by napadl rozhodnutí soudu, a poslat případ k novému projednání Nejvyššímu soudu.
Touto stížností se podle mluvčí ministerstva spravedlnosti „zabývá odbor dohledu a kárné agendy, který věc náležitě posoudí a veškerý podklad předloží panu ministrovi,“ uvedla podle portálu Česká justice.
„Pokoj může nastat jedině tehdy, když je zjednána spravedlnost. Ta tady zjevně nebyla. A mám za to, že v určitém smyslu je zapotřebí dovršit to, co začal pan Tomáš Garrique Masaryk,“ vysvětlil Müller dle portálu důvod podání podnětu Ministerstvu spravedlnosti.
Pozadí případu
Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnice nedaleko od Polné, kde pracovala jako švadlena. Odešla z práce po pěšině do Věžničky okolo lesa, ale domů už nedošla. Nalezli ji po třech dnech s ránou na hlavě, stopami po škrcení provazem a s rozříznutým hrdlem. Podle záznamů měla roztrhané oblečení, ale tělo bylo bez známek znásilnění. Jako příčinu smrti označil lékař vykrvácení.
Na základě nepřímých svědectví byl z vraždy obviněn dvaadvacetiletý nepříliš inteligentní příslušník polenského židovského ghetta Leopold Hilsner, pocházel z chudé rodiny a živil se především jako žebrák.
Objevila se domněnka, že Anežka Hrůzová se stala „obětí rituální vraždy“ na základě středověké pověry, že „Židé vraždí křesťanské děti či panny a jejich krev přidávají do macesů“, chleba, který se pojídá na židovský svátek Pesach. Případ vzbudil silnou vlnu protižidovských nálad.
Na Hilsnerovu obranu se jako jeden z mála postavil profesor Masaryk. Označil rituální vraždu za pověru a vyjádřil podezření, že je případ hnán protižidovskou ideologií. Masaryk sklidil negativní reakce veřejnosti, která případ sledovala u soudu a prostřednictvím tehdejších společenských médií.
Po Masarykových protestech proti rozsudku a na základě nových znaleckých posudků byl soudní verdikt o vině Leopolda Hilsnera zrušen a případ byl kasačním soudem ve Vídni vrácen k novému projednání.
Hilsner byl nakonec za vraždu přece jen odsouzen k trestu smrti. Císař František Josef I. mu však prominul trest císařskou milostí a Nejvyšší soud mu jej změnil na doživotí. Po 18 letech věznění byl s podlomeným zdravím propuštěn na základě milosti, kterou mu udělil Karel I. Rehabilitován nebyl, k čemuž by mohla dopomoci případná ministrova stížnost pro porušení zákona.
-etcz-
Comments