Německý ministr obrany Boris Pistorius na slavnostním předávání velení ve Valze 30. 6. 2026. (John MACDOUGALL / AFP via Getty Images)
Německo a Nizozemsko chtějí v Pobaltí vyslat signál větší samostatné obrany. Týden před summitem NATO představily nové velitelství na východním křídle NATO, které má posílit funkci odstrašování.
Jde o velení německo-nizozemských pozemních sil (German-Netherlands Corps, GNC), které mají bránit Estonsko a Lotyšsko proti hrozbám nebo vojenskému útoku.
„To ukazuje, že jsme připraveni převzít větší odpovědnost za bezpečnost Evropy,“ řekl německý ministr obrany Boris Pistorius (SPD) při dnešním předávání velení v estonsko-lotyšském pohraničním městě Valga.
„Tyto síly jsou vzorem pro evropskou obrannou spolupráci a dokazují, že multinárodní integrace nás činí silnějšími, výkonnějšími a efektivnějšími,“ dodal.
Oznámení přichází v době těsně před summitem NATO v Ankaře a po výzvách představitelů USA evropským spojencům k převzetí větší samostatnosti při bránění Evropy.
Štáb sil sídlí v nemeckém Münsteru
GNC byly založeny v roce 1995 a mají sídlo ve vestfálském Münsteru. Velení se střídá mezi oběma zeměmi. Kromě Nizozemska a Německa mu poskytuje v současnosti personál dalších 14 členů NATO. Velitelství může velet mezinárodní jednotce o přibližně 50 000 vojácích a v minulosti řídilo několik mezinárodních operací.
Podle informací v médiích budou nově zodpovědné za vojenská cvičení a v případě krize za obranu východního křídla. K tomu účelu poskytuje regionu druhé taktické velení s vlastním osazenstvem.
Dosud bylo za východní křídlo zodpovědné velitelství NATO v Polsku. Zřízení a vedení velitelství pro pobaltské státy se projednávalo od summitu NATO v roce 2023. Jeho předávání proběhlo dnes ve městě Valga na estonsko-lotyšské hranici.
Úzká spolupráce s Německem
Německo výrazně rozšířilo své vojenské angažmá v Pobaltí od začátku války na Ukrajině. Nejintenzivnější spolupráce je s Litvou, kde Bundeswehr do roku 2027 rozmístí bojovou brigádu o celkové síle až 5 000 vojáků.
Těsná spolupráce probíhá i s Estonskem a Lotyšskem.
Luftwaffe pravidelně přebírá dohled nad vzdušným prostorem NATO nad Pobaltím a do základen v regionu přesouvá bojové letouny i personál.
Spolupráce s Německem byla rozšířena i v oblasti vyzbrojování. Estonsko a Lotyšsko společně například dohodly nákup německého protiletadlového systému IRIS-T. Vlády v Tallinnu a Rize masivně modernizují své armády a letos vydají na obranu 5,4 % (Estonsko) a 4,73 % (Lotyšsko) hrubého domácího produktu.
Většina těchto prostředků má jít na posílení obranných schopností, modernizaci armád, pořízení nových a moderních zbraňových systémů a rozšíření vojenské infrastruktury s důrazem hlavně na protivzdušnou obranu, která je považována za slabé místo pobaltských států.
Incidenty s drony
V souvislosti s válkou na Ukrajině již došlo k několika incidentům s drony v Estonsku a Lotyšsku. Při ukrajinských útocích na Rusko několikrát „zabloudily“ bezpilotní letouny do vzdušného prostoru obou pobaltských států a zřítily se. K větším škodám ani zraněním nedošlo. Incidenty ale vyvolaly v Lotyšsku politickou krizi a vedly ke změně vlády.
Rusko po ukrajinských útocích na jeho přístavní a vojenské objekty oběma pobaltským státům opakovaně vyčítalo, že Ukrajině poskytují svůj vzdušný prostor. Lotyšsku vyhrožovalo odvetou. Vlády v Tallinnu, Rize a Vilniusu tato obvinění odmítly jako dezinformace a odsoudily ruské vyhrožování. Podporu vyjádřily také EU a NATO.
Ke zprávě přispěla agentura DPA.
–etg–
-etcz-
Comments