Ilustrace Epoch Times
Návrat ze smrti člověku od základu změní život.
Zrovna jsem dělal rozhovor už se třetím člověkem, který mi vyprávěl o své klinické smrti, když mi to došlo: všichni říkají totéž.
Jejich líčení „druhého břehu“ se sice v každém detailu lišilo. Jednoho provázela nadpozemskou říší mladá žena na motýlích křídlech. Jiný komunikoval s mužem, který zemřel už před lety. Dalšího zase v operačním sále přivítali andělé. To podstatné, co měli společné, bylo mnohem jemnější: když o svých zážitcích mluvili, v očích jim zračila stejná mírnost a z jejich vyprávění čišela vyrovnaná jistota ohledně povahy smrti i smyslu našeho bytí.
Všichni si nesli pocit poslání, který ani po desetiletích nevyprchal.
Natáčím dokument „Final Hours“ o lidech, kteří se vrátili z klinické smrti – tedy o takzvaných zážitcích blízké smrti. U třetího rozhovoru mě už nezajímalo tolik to, co viděli, ale spíše to, co si odtamtud přinesli.
A právě to, co si přinesli, je zásadní.
Neurochirurg, který nevěřil
Dr. Eben Alexander III. byl dán k adopci, když mu bylo jedenáct dní. Jeho adoptivní otec patřil k nejuznávanějším neurochirurgům své generace a Alexander se vydal stejnou cestou. Nakonec patnáct let vyučoval neurochirurgii na Harvard Medical School. Byl přesvědčeným materialistou. „Mozek vytváří mysl. Tečka.“
V listopadu 2008 však skončil na pohotovosti se záchvaty způsobenými vzácnou bakteriální meningitidou – infekcí mozku. Na konci týdne mu lékaři dávali dvouprocentní šanci na přežití a nulovou šanci na uzdravení. Rodině doporučovali, aby jej odpojila od plicního ventilátoru.
Comments