Ilustrace: Epoch Times, Shutterstock
Na rozdíl od lymské boreliózy není syndrom alfa-gal infekcí, nýbrž imunitní reakcí.
ZÁKLADNÍ PRŮVODCE
Lékařská recenze: dr. Jimmy Almond, M.D.
S návratem klíšťové sezony a rostoucím počtem lidí mířících do přírody se do popředí zájmu opět dostává méně známé onemocnění: syndrom alfa-gal (AGS). Tento stav, často označovaný jako „alergie na červené maso“, představuje neobvyklou alergickou reakci.
Po kousnutí klíštětem se lidské tělo může stát citlivým na alfa-gal – molekulu cukru, která se vyskytuje v mase většiny savců. Běžné potraviny, jako je hovězí, vepřové či jehněčí, pak mohou vyvolat opožděné a někdy i závažné alergické reakce. Alfa-gal mohou obsahovat také některé léky a produkty vyrobené z živočišných složek.
Skutečný počet postižených ve Spojených státech není znám, jelikož případy AGS nepodléhají celostátní ohlašovací povinnosti Centru pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Odhady však naznačují, že tímto onemocněním může trpět až 450 000 lidí, což ze syndromu alfa-gal činí 10. nejčastější potravinovou alergii v USA. Ačkoli nejvíce případů hlásí USA, syndrom alfa-gal se šíří i do Evropy včetně Česka. Naši vědci potvrdili, že ho může vyvolat i běžné české klíště – hlavně u houbařů, myslivců a rodin, které tráví víkendy v lese.
Comments