Ilustrace Lumi Liu
Dnešní ženy nikdy neměly přístup k tolika informacím o rodičovství. Zároveň ale nikdy nebyly tak osamělé.
Maggie Gordon-Walkerová vzpomíná, že po narození dítěte plakala každý den – ale skrývala to.
Necítila se vyloženě špatně, ale už to zkrátka nebyla ona. Náročné miminko, probdělé noci, chvíle pochybností – to všechno se snáší lépe, když se o to člověk může s někým podělit. Gordon-Walkerová však neměla nikoho, kdo by jí pomohl pochopit zásadní životní proměnu, kterou mateřství přináší.
Po většinu lidské historie nebylo mateřství něčím, co by se ženy musely učit samy. Péče o děti se sdílela napříč rodinami i komunitami. Babičky, tety, sourozenci i sousedé hráli aktivní roli a vytvářeli prostředí, v němž se zkušenosti a znalosti přirozeně předávaly v každodenním životě. Ženy se mateřství učily jednoduše tím, že byly součástí společenství.
Babička sedí se svou malou vnučkou, ukazuje na obrázek v pohádkové knížce a holčička očima sleduje příběh, 40. léta 20. století. (Frederic Hamilton / Hulton Archive / Getty Images)
Představa „vesnice“, která pomáhá vychovávat děti, se dnes používá spíše obrazně. Ve skutečnosti však šlo o soustavu drobných, konkrétních rolí, které určovaly každodenní fungování rodin.
Comments