(Zleva) Bahrajnský ministr zahraničí Abdullatif bin Rashid Al Zayani, izraelský premiér Benjamin Netanyahu, americký prezident Donald Trump a ministr zahraničí Spojených arabských emirátů Abdullah bin Zayed bin Sultan Al Nahyan se účastní slavnostního podpisu Abrahámovských dohod na jižním trávníku Bílého domu 15. září 2020 ve Washingtonu. Za přítomnosti prezidenta Trumpa premiér Netanyahu podepsal mírovou dohodu se Spojenými arabskými emiráty a deklaraci záměru uzavřít mír s Bahrajnem. (Alex Wong / Getty Images)

Julian Herrero

Julian Herrero

Pod impulzem první Trumpovy administrativy v roce 2020 znamenaly Abrahámovské dohody diplomatický zlom ve vztazích mezi židovským státem a arabskými zeměmi. Přestože byly v posledních letech vystaveny napětí kvůli otřesům na Blízkém a Středním východě – od útoku ze 7. října 2023 po konflikt mezi Spojenými státy a Íránem – francouzský prezident Institutu pro prognózu a bezpečnost v Evropě (IPSE) Emmanuel Dupuy míní, že dynamika nastartovaná těmito dohodami přetrvává.

Íránská hrozba by podle geopolitologa mohla povzbudit další arabské a sunnitské země, aby se připojily k Abrahámovským dohodám.

Epoch Times: V jaké fázi je dnes realizace Abrahámovských dohod z ekonomického i bezpečnostního hlediska?

Emmanuel Dupuy: Než přejdeme k jádru věci, připomeňme, že Abrahámovské dohody nejsou uzavřenou záležitostí.

Začaly v září 2020 podpisem smluv normalizujících diplomatické vztahy mezi Izraelem a dvěma státy Perského zálivu – Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem.

Tyto dohody pokračovaly mezi říjnem a prosincem 2020, kdy se k nim rozhodly připojit Maroko a Súdán. Minulý měsíc se stejnou cestou vydal také Kazachstán. Případné uznání samozvaného státu Somaliland by mohlo představovat další krok směrem k rozšíření Abrahámovských dohod.

(S laskavým svolením Emmanuela Dupuye)

Duch těchto dohod stojí na dlouhodobé představě, že se k nim připojí i další státy kromě těch, které už byly zmíněny.

Ačkoli jsou s nimi spojeny i bilaterální bezpečnostní dohody, zejména mezi Izraelem a prvními dvěma arabskými signatáři, jejich hlavním cílem zůstává především posílení hospodářské spolupráce.