Vzlet Kašparova letadla z Pardubic roku 1911. Kolorizováno. (Volné dílo)
Jan Kašpar patří mezi nejvýznamnější postavy počátků českého letectví. Narodil se 20. května 1883 v Pardubicích do zámožné rodiny, jejíž otec provozoval známý pardubický hotel Veselka. Od dětství projevoval mimořádný zájem o techniku – již v roce 1900 vlastnil motocykl a věnoval se cyklistice i ranému automobilismu. Po studiích na reálce v Pardubicích absolvoval v letech 1901–1907 strojní inženýrství na České vysoké škole technické v Praze. Následně absolvoval semestr vyšší automobilové školy v Německu, kde se setkal s pokročilou technikou motorů. Pro žaludeční potíže byl ušetřen vojenské služby.
Již tehdy poměrně známý hotel Veselka v Pardubicích, který chvíli patřil rodině Kašparových. (Volné dílo)
Jeho fascinace technikou se původně soustředila na automobily. Po studiích nastoupil do německé továrny Basse & Selve v Altene, kde se věnoval konstrukci motorů. Později přešel do mladoboleslavské automobilky Laurin & Klement. Právě zde se setkal s moderními technologiemi pohonu, které se staly základem pro jeho budoucí letecké ambice. Avšak práce v továrně ho nenaplňovala natolik, aby v ní setrval. V roce 1909 odešel zpět do Pardubic, rozhodnut věnovat se výhradně stavbě letadel.
Počáteční experimenty
Společně se svým bratrancem Evženem Čihákem začal v prostorách pardubického hotelu Veselka pracovat na prvním stroji. Kašpar se pokoušel sestrojit vlastní letadlo podle vzoru francouzských konstrukcí, avšak s dostupnými motory se mu nedařilo odlepit od země. V březnu 1910 proto odjel do Paříže, kde v Blériotově továrně zakoupil letoun Blériot XI. Louis Blériot se v roce 1909 proslavil přeletem kanálu La Manche a jeho stroj byl tehdy vrcholem světové konstrukce. Kašpar stroj dokonce osadil vlastním upraveným motorem Daimler a později legendárním francouzským motorem Anzani.
Evžen Čihák (vlevo) a Jan Kašpar (vpravo). (Volné dílo)
První Kašparův úspěšný let se uskutečnil 16. dubna 1910 na pardubickém letišti. Kašpar proletěl přibližně dva km ve výšce 20–25 metrů. Tento den je dodnes považován za milník českého letectví, přestože nebyl absolutně prvním, kdo v Čechách vzlétl. Před ním zde totiž létali například Francouz Gaubert nebo Němec Otto Hieronimus. Kašpar byl však prvním Čechem, který pilotoval letadlo.
16. června 1910 složil pilotní zkoušku před komisí a o tři dny později předvedl veřejné ukázky startu a přistání před tisíci diváky v Pardubicích. Následovala vystoupení v Hradci Králové, Praze, Olomouci, Českých Budějovicích a dalších městech. Koncem roku 1910 vlastnil již tři letadla, včetně kopie Blériotu postavené s truhlářem Františkem Novotným. Současně se pustil do stavby dalších strojů vlastní konstrukce. Jeho nadšení a technická zdatnost byly podpořeny rodinným zázemím, které mu umožňovalo financovat nákladné experimenty. Raná aviatika však byla extrémně riskantní disciplínou – letouny byly křehké, motory nespolehlivé a navigační pomůcky v podstatě zatím neexistovaly.
První Čech na nebesích
Vrcholem Kašparovy kariéry se stal rok 1911. S nově postaveným letounem vybaveným čtyřválcovým motorem Daimler o výkonu 70 koňských sil se rozhodl uskutečnit první významný dálkový let v Čechách. Nejprve provedl 30. dubna 1911 orientační let na trase Pardubice–Chrudim a zpět. Tento let trval 24 minut a 23 sekund ve výšce kolem 400 metrů. Téhož dne provedl i první let s cestujícím – jeho bratrancem Evženem Čihákem.
Vzlet Kašparova letadla z Pardubic. (Volné dílo)
Slavný let Pardubice–Velká Chuchle se uskutečnil v sobotu 13. května 1911. Startoval v 6:15 ráno z pardubického letiště. Trasa vedla nad Přeloučí, Kolínem a Prahou. Celkovou vzdálenost 121 km překonal za 92 minut ve výšce přibližně 800 metrů a přistál v 7:47 v Chuchli. Tento výkon byl v té době nejdelším letem v rámci Rakousko-Uherska a stal se národní senzací. Důvod, proč letěl zrovna do Velké Chuchle je prostý. Letěl totiž na svatbu svého přítele. Let probíhal za poměrně příznivých podmínek. Kašpar se spoléhal na vizuální navigaci podle terénu a kompasu. Přistání v Chuchli bylo hladké, avšak díky rychlosti letu dorazil dříve, než mnozí diváci a novináři stihli přijet.
Další významný úspěch přišel 6. prosince 1911, kdy uskutečnil první dálkový let s oficiálním cestujícím na trase Mělník–Chuchle, který trval 41 minut a 55 sekund. Pasažérem byl redaktor Národní politiky Jaroslav Kalva. V červenci 1911 přistál také v Kroměříži, kde jeho představení sledovalo 15 000 diváků. Letoun z historického letu daroval v roce 1913 Technickému muzeu v Praze, dnes Národní technické muzeum, kde je vystaven dodnes.
Kašparovo letadlo v Národním technickém muzeu v Praze. (Rudolf_Prchlik / Shutterstock)
Tragický konec
Kašpar pokračoval v leteckých vystoupeních a provozoval i leteckou školu. Při jednom z letů dokonce havaroval, avšak přežil. Jeho poslední veřejné vystoupení proběhlo 28. července 1912 v Jindřichově Hradci, kde kvůli nepříznivému počasí a technickým problémům nedosáhl větší výšky než pár desítek metrů nad zemí. Po smrti otce létání načas omezil a věnoval se správě rodinného majetku.
První světová válka znamenala pro Kašpara další přerušení létání. Za války byl přidělen jako technik k leteckému útvaru. Po válce pracoval krátce na ministerstvu veřejných prací a stal se podnikatelem – spoluvlastnil továrnu na dřevo a řezivo. Hospodářská krize 20. let však jeho podnikání zasáhla. Poslední roky života poznamenaly finanční problémy a zdravotní potíže, včetně dlouhodobých následků vdechování motorových výparů.
Zemřel 2. března 1927 v Pardubicích ve věku 43 let. Oficiální příčinou byl zápal plic, avšak existují i teorie o možnosti sebevraždy v důsledku duševního onemocnění a finanční tísně. Pohřben byl na Centrálním hřbitově v Pardubicích s náboženským obřadem, což vylučuje jakékoliv tehdejší podezření ze sebevraždy. Jeho odkaz byl ale v komunistické éře částečně potlačován kvůli buržoaznímu původu, a tudíž je pravděpodobné, že tato teorie vznikla nejspíše až po roce 1948.
Terminál pardubického letiště nese jeho jméno, v centru Pardubic stojí jeho socha na třídě Míru a pamětní desky připomínají jeho lety v různých městech. O Kašparovi vznikly mnohé knihy i různé dokumenty a repliky jeho letounů máme v muzeích dodnes. Jedná se tak o příběh dalšího českého vizionáře, na kterého bychom neměli zapomenout.
-etcz-
Comments