Pohled na povrchovou těžbu hnědého uhlí v dole Jiří u Sokolova. Ilustrační foto. (Profimedia / Martin Macak Gregor)
Rozhovor s energetickým analytikem a dlouholetým odborníkem na uhlí Janem Vondrášem, jehož firma Invicta Bohemica zpracovávala v roce 2024 pro prezidenta Petra Pavla analýzu odchodu ČR od uhlí. Vondráš je také členem spolku Realistická energetika a ekologie.
V rozhovoru se dozvíte:
- Proč by mělo být uhlí strategickou surovinou
- Jaké zásoby uhlí máme a do kdy by nám vydržely
- Proč by zavření uhelných elektráren ohrozilo stabilitu dodávek elektrické energie
- Skončí se zavřením uhelných elektráren i těžba uhlí
- Proč je Tykač jen vrcholkem ledovce a kdy budeme moci uhelky s klidem zavřít
- Je podpora pro uhelné elektrárny stanovená v LexPlyn adekvátní
Podle části energetických expertů, včetně Vás, by vláda měla prohlásit uhlí za strategickou surovinu. Co by se tím změnilo?
Stát by tím deklaroval, že má vážný zájem na uhlí v budoucnosti v nějaké době a v nějaké podobě využít, ať už třeba jako chemickou surovinu, nemuselo by to být za všech okolností na výrobu elektřiny, ale minimálně částečně na výrobu tepla, anebo pro řadu dalších chemických procesů. A minimálně je to pojistka pro nás do budoucna, protože Evropa fakticky žádné své primární zdroje energie nemá a je masivně závislá na dovozu ze světa.
Nenaráží to ovšem na pravidla EU a finančních institucí?
To je otázka, jakým způsobem by se to pojalo. Ale my už jsme tuto problematiku v roce 2008 zpracovávali do tzv. Pačesovy komise, kdy byla tehdy snaha urychleně a bez rozmyslu odepsat uhelné zásoby. A dostali to tehdy na starost právníci, kteří v podstatě celkem jednoznačně napsali, že rychlý odpis uhlí by byl v rozporu s jedním článků Ústavy ČR, protože stát má o své nerostné bohatství pečovat a zachovat ho k dispozici i pro další generace. V tuhle chvíli nějaké hrátky o tom, jestli máme nebo nemáme mít uhlí jako strategickou surovinu je zcela na nás, a nikoli na Bruselu.
Comments