(Raven production / artlist.io)
Je to víc než jen nostalgie: Mladí lidé vyměňují obrazovky za symfonie.
Mohla by to být scéna z 18. století: houslista v dlouhém černém fraku se vášnivě naklání a opisuje smyčcem oblouky pod třpytivým freskovým stropem mramorového sálu, v němž se odráží světlo tisíců planoucích svíček.
Diváci v sále však drží nad hlavami telefony, aby si vystoupení nahráli, a hudebník může hrát stejně tak Mozarta jako Imagine Dragons.
Vítejte u nečekaného moderního obrození (přetvořené) klasické hudby a tance.
Nečekaného proto, že klasické umění, hudba a tanec byly dlouho považovány za upjaté, nepřístupné a „necool“. A ještě nečekanějšího proto, že těmi, kdo tento návrat pohánějí, jsou mladí lidé.
Přeměna upjatého na cool
Podle zprávy „Classical Pulse 2026: Classical Music Consumption Insights“ navštívilo v uplynulém roce alespoň jeden koncert klasické hudby 88 % dospělých mladších 45 let. Naproti tomu generace tzv. boomers ve Spojených státech vykazovala jednu z nejnižších úrovní návštěvnosti – v posledním roce jich na koncert zavítalo méně než 50 %.
Průzkum provedený Královským filharmonickým orchestrem (RPO) zjištění zprávy Pulse potvrzuje. Podle RPO poslouchají orchestrální hudbu pravidelně téměř dvě třetiny (65 %) lidí mladších 35 let, zatímco u osob starších 55 let je to pouze 57 %.
Japonský dirigent Seiji Ozawa diriguje orchestr Saito Kinen Orchestra v koncertní síni Carnegie Hall během festivalu „Japan NYC“ v New Yorku 14. prosince 2010. (Don Emmert / AFP via Getty Images)
Ještě překvapivější je fakt, že 77 % lidí pod 35 let se o múzická umění nějakým způsobem aktivně zajímá. Toto procento je téměř dvojnásobné oproti generaci jejich rodičů. Podle průzkumu je u mladších lidí také pravděpodobnější, že budou poslouchat podcasty o umění, sami se učit na hudební nástroj, navštěvovat kurzy nebo sledovat umělecké organizace a umělce na sociálních sítích.
Comments