Ilustrační foto vakcín proti onemocnění covid-19. (maxxyustas / Envato)

Milan Kajínek

Milan Kajínek

Často v médiích a od odborníků slýcháme informace o účinnosti vakcín. Někdy slyšíme o 95procentní účinnosti, někdy o 40procentní, atd. Co ale to číslo znamená v praxi? Jak se účinnost měří a přepočítává na procenta?

Na toto téma jsme si povídali s matematikem RNDr. Tomášem Fürstem, Ph.D., který se zabývá matematickým modelováním a statistikou.

Jak se počítá účinnost vakcín? Jaký je rozdíl mezi účinky vakcíny v klinické studii a ve skutečném světě, při použití v populaci?

Jeden koncept určování účinnosti je vaccine efficacy a druhý koncept je vaccine effectiveness. Do češtiny se to hůře překládá a oba koncepty se označují jedním slovem „účinnost“. V těch dvou přístupech je ale značný rozdíl. Když obojímu říkáme účinnost, vzniká zmatení pojmů. Novinářům se někdy nepodaří přijít na to, že jsou to dva odlišné koncepty.

Ono je to oboje účinnost, ale v různých kontextech, protože tu vaccine efficacy zjistíme jenom v randomizované studii a vidíme přímou kauzální účinnost vakcíny. To znamená, že skutečně randomizujeme lidi, rozdělíme je na dvě skupiny, v každé skupině je stejný poměr kuřáků nekuřáků, mužů a žen, obézních a hubených atd. Jedni dostanou vakcínu, druzí dostanou placebo (vakcínu, v níž není účinná látka).

Pokud možno je to zaslepená studie, aby se nedalo švindlovat, a aby tam nebyl placebo efekt.

(pozn. redakce – k pojmu vaccine effectiveness se dostaneme dále v rozhovoru)