Ilustrace: Epoch Times, Savagerus / artlist
Hluk představuje víc než jen pouhou nepříjemnost. Jeho následky se šíří celým organismem a zasahují mnohem hlouběji než jen do vašich uší.
Lékařská recenze: dr. Jimmy Almond, M.D.
Florence Nightingalová nemohla usnout. Byly dvě hodiny ráno a ve vojenské nemocnici uprostřed krymské války hluk neutichal. Řinčení věder, křik lidí a skřípění strojů přehlušovaly sténání raněných vojáků.
Slavnou ošetřovatelku netrápil válečný chaos, ale něco, co vypozorovala a co její kolegové bez váhání přehlíželi: pacienti obklopeni hlukem se zkrátka nemohli uzdravit.
„Zbytečný hluk je tím nejkrutějším nedostatkem péče, jaký lze dopustit na nemocných i zdravých,“ napsala ve své knize z roku 1859 Sestry a ošetřovatelství: Co to je a co to není („Notes on Nursing: What It Is, and What It Is Not“).
Poznatky, které Nightingalová zaznamenala před více než 160 lety, dnes potvrzují vědecké studie. Výzkumy dokládají, že hluk kromě narušování klidu poškozuje tělo od hlavy až k patě, a to i v případě, že jej vědomě nevnímáte.
Krize skrytá v prostém zvuku
Jsme jím doslova obklopeni.
Hluk je definován jako nežádoucí zvuk, který má nepříznivé účinky na zdraví. Americká asociace veřejného zdraví jej označuje za významné zdravotní riziko a odhaduje, že ohroženo je více než 100 milionů Američanů, přičemž mezi nejzranitelnější patří děti.
Nadměrné zvukové podněty nezpůsobují jen podrážděnost nebo bolesti hlavy – kradou roky života. V roce 2019 zveřejnila nezisková organizace Bruitparif, která monitoruje hladinu hluku ve Francii, zprávu analyzující „hlukové mapy“ Paříže. Analýza dospěla k závěru, že průměrný obyvatel kterékoli z nejhlučnějších částí Paříže a jejích předměstí ztratí více než tři roky zdravého života kvůli různým onemocněním způsobeným nebo zhoršeným každodenním hlukem.
„Dlouhodobé vystavení hluku je spojeno s chronickým stresem a záněty, které dále souvisejí s mnoha zdravotními stavy včetně kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky,“ vysvětlila pro Epoch Times Charlie Roscoeová, odborná asistentka v oboru environmentálních systémů a lidského zdraví na Oregonské univerzitě zdraví a vědy.
Jak je možné, že zvukové vlny mají tak dramatické dopady na zdraví?
Tělo, které nikdy neodpočívá
Intenzita zvuku neboli jeho hlasitost se měří v decibelech (dB). Nula dB je nejnižší a nejslabší zvuk, který lidé se zdravým sluchem dokážou zachytit, například tichý šepot v klidné místnosti nebo téměř úplné ticho. S rostoucí hladinou decibelů se zvuky stávají progresivně hlasitějšími a intenzivnějšími.
Comments