Jan Jekielek, vedoucí redaktor deníku Epoch Times a moderátor pořadu „American Thought Leaders“, během uvedení své knihy „Killed to Order“ v Trump–Kennedy Center ve Washingtonu dne 16. března 2026. (Madalina Kilroy / Epoch Times)
Praxe násilného odebírání orgánů ze strany Komunistické strany Číny (KS Číny) stále více ovlivňuje to, jak zákonodárci a odborníci ve Spojených státech chápou povahu tohoto režimu, uvedl Jan Jekielek, autor knihy Killed to order (Zabíjeni na objednávku).
Jekielek, vedoucí redaktor a šéf washingtonské redakce deníku Epoch Times na setkání v Hudson Institute dne 18. března řekl, že tento problém nabízí optiku, skrze niž lze nahlížet na fungování KS Číny jak na úrovni USA, tak na mezinárodní úrovni.
Jekielek ve své knize zároveň upozorňuje, že Spojené státy od 70. let podporovaly rozvoj Číny v přesvědčení, že ekonomický růst povede k její liberalizaci – což se podle něj s odstupem času ukázalo jako mylný předpoklad. Kniha vychází z důkazů shromážděných v rámci nezávislých vyšetřování, která probíhala po většinu posledních dvou desetiletí.
Kniha rovněž odhaluje, že KS Číny začala s praxí nedobrovolného odebírání orgánů vězňům již v 80. letech, přičemž následně rozvíjela transplantační expertizu v Číně a rozšiřovala lékařské experimenty na politických vězních.
„Právě v době, kdy jsme je začleňovali do Světové obchodní organizace a udělovali jim status nejvyšších výhod [Most Favored Nation], se toto dělo, odebírání orgánů se rozbíhalo,“ popsala Nina Sheaová, ředitelka amerického Centra pro náboženskou svobodu.
Diskuse rovněž vyvolala obavy ohledně role, kterou mohly sehrát západní instituce při umožnění rozvoje čínského transplantačního systému.
„Existuje zdokumentovaných 300 jmen z jejich vlastních webových stránek – čínských transplantačních chirurgů, kteří získali lékařské vzdělání ve Spojených státech. A toto pokračuje dodnes,“ uvedla Sheaová.
V roce 2025 američtí zákonodárci upozornili na pokračující spolupráci mezi americkými univerzitami a čínskými transplantačními chirurgy, zatímco Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb USA vyzvalo instituce, aby spolupráci s čínským transplantačním systémem ukončily.
Podle Jekielka se etická transplantace orgánů obvykle opírá o nepředvídatelné události, jako jsou vážné nehody, což znamená, že pacienti často čekají měsíce či roky na vhodného dárce. Orgány musí být rovněž odebrány za specifických podmínek, kdy je tělo stále prokrvené, a zároveň musí existovat shoda krevní skupiny i tkáňového typu.
Čínské nemocnice přitom už v prvním desetiletí 21. století nabízely čekací doby kolem dvou týdnů a plánovaly termíny transplantací na konkrétní data. Podle odborníků to naznačuje existenci systému, v němž jsou dárci vybíráni předem z velké skupiny zadržených osob.
„Jediný způsob, jak naplánovat transplantaci orgánu, je zaručit, kdy dárce zemře,“ podotýká Jekielek. To znamená, že v případě plánovaných transplantací musí být předem znám okamžik smrti dárce.
„Děje se to u dospělých i u dětí,“ zmínil doktor Phil McGraw poté, co přezkoumal ceník orgánů nalezený na webových stránkách jedné čínské nemocnice, který uváděl oddělené ceny pro orgány dospělých a dětí. „A aby to bylo ještě horší, whistlebloweři nám sdělují, že v mnoha případech se nepoužívá anestezie, protože ta může zhoršit kvalitu orgánu,“ říká McGraw.
To je možné jen proto, že KS Číny uvěznila velké množství lidí, kterým odebrala veškerá práva.
Podle Jekielka sehrálo klíčovou roli pronásledování praktikujících Falun Gongu po roce 1999, kdy vznikla rozsáhlá populace vězňů svědomí, kteří odmítli vzdát se své víry. Tito lidé byli podle dostupných svědectví vystaveni zadržování, mučení i tzv. „převýchově“, zatímco zároveň podstupovali lékařská vyšetření zaměřená na zjištění jejich zdravotního stavu. Mezi další velkou skupinu obětí patří Ujgurové v Xinjiangu, kteří jsou rovněž zadržováni a vystavováni rozsáhlému sledování a represím.
Jekielek sdílí, že jeho vlastní vyšetřování této problematiky začalo před desítkami let, kdy se věnoval humanitární práci a setkal se s praktikujícím Falun Gongu, který zažil pronásledování ze strany čínského komunistického režimu, než se mu podařilo z Číny uprchnout.
Falun Gong, známý také jako Falun Dafa, je duchovní praxe založená na principech pravdivosti, soucitu a snášenlivosti. V 90. letech se praxe v Číně rychle šířila ústním podáním a dosáhla odhadem 70 až 100 milionů praktikujících, než ji KS Číny v roce 1999 ze dne na den zakázala.
„To byl pro mě zásadní moment, kdy jsem se v tom začal angažovat, protože jsem se setkal se ženou, která … doslova odmítla vzdát se své víry a podepsat dokument, prohlášení, které by to stvrdilo. A oni ji mučili,“ popisuje Jekielek.
Zprávy o tom, že praktikující Falun Gongu byli nezákonně zadržováni, mučeni a podrobováni vymývání mozků, které KS Číny označuje jako „převýchovu“, se objevily po hromadném zatýkání v roce 1999. „Dokážete si představit, jak to vypadá, když je najednou uvězněna velká skupina lidí jen proto, že se ukáže, že nejsou snadno ‚převychovatelní‘. Ne všichni totiž tato prohlášení podepisují,“ říká.
Počet transplantací v Číně následně prudce vzrostl, a to navzdory absenci funkčního systému dobrovolného darování orgánů. Podle dostupných údajů se kolem roku 2010 na transplantačním programu podílely desítky specializovaných nemocnic po celé zemi.
Někteří odborníci proto hovoří o systému, který funguje jako „živá banka orgánů“. Podle nich je zároveň nastaven tak, aby minimalizoval možnost odhalení, protože jednotlivé části procesu jsou oddělené a probíhají bez přímých svědků.
„Máte tu mimořádně zranitelnou skupinu lidí, která byla v očích ostatních odlidštěna prostřednictvím masivní propagandy, připomínající praktiky z Německa 30. let. … A nyní jsou uvězněni. Nyní jim můžete určit krevní skupinu, provést tkáňové testy. Můžete jim vyšetřit orgány. Máte tak databázi jejich zdravotních údajů,“ vysvětluje Jekielek.
Další důkazy přinesla studie z roku 2022 publikovaná v odborném časopise American Journal of Transplantation. Ta analyzovala téměř 3 000 čínských lékařských studií a identifikovala desítky případů, které naznačují, že samotné odebrání orgánu mohlo být bezprostřední příčinou smrti dárce.
Jekielek podotýká, že podle některých výzkumníků se v Číně odebírání orgánů živým lidem – v rozporu s pravidlem mrtvého dárce, které je jinde standardem – natolik znormalizovalo, že čínští lékaři tyto postupy přímo uvádějí ve svých odborných publikacích.
Autoři studie uvedli, že v těchto případech nebylo možné spolehlivě prokázat mozkovou smrt, což naznačuje porušení základního pravidla transplantační medicíny, kdy se orgány odebírají až po smrti dárce.
Když se zlo dostává na vrchol
Sheaová podotýká, že tato představa zpeněženého pronásledování náboženské skupiny vypovídá o povaze režimu.
Studie komunistických společností dle Jekielka ukazují, že lidé s „rysy zla nebo schopností páchat zlo bez jakýchkoli výčitek“ jsou odměňováni a povyšováni, zatímco v běžné společnosti bývají tyto vlastnosti spíše odmítány, trestány nebo skrývány.
„V komunistických společnostech jsou naopak povyšováni … to je jeden z důvodů, proč se vždy objeví gulag nebo něco podobného,“ tvrdí a dodává, že ve vyšších vrstvách komunistických společností v důsledku toho existuje „nepoměrně vysoký“ počet lidí vykazujících psychopatické rysy.
Další charakteristikou komunistických společností je podle něj to, že „nejvyšším dobrem je vždy přežití a nadřazenost komunistické strany“.
„Proto v každé komunistické společnosti dochází ke zvěrstvům,“ říká Jekielek. „Protože rozhodující je tato nadřazenost. Rozhodující je přežití. A pokud je po cestě nutné rozbít pár vajec, jde o jakousi apoteózu, extrém utilitaristické bioetiky, utilitarismu.“
„Instrumentalizují naprosto vše – lidský život, spojence, takzvané spojence. Prostě všechno. Je to velmi chladný, prázdný, cynický pohled na lidstvo … boj, síla, nátlak a moc – to jsou nakonec jediné věci, na kterých záleží.“
–ete–
-etcz-
Comments