Analýza zpráv
Japonská premiérka Sanae Takaichiová vzešla z předčasných voleb 8. února s mandátem, který je v poválečné politice vzácný: dvoutřetinovou supervětšinou v silnější dolní komoře parlamentu.
Výsledek uzavřel tříměsíční období napjatých vztahů mezi Japonskem a Čínou kvůli Taiwanu a kvůli japonskému tvrzení, že má právo reagovat, pokud by konflikt ohrozil jeho přežití.
Během zasedání dolní komory 7. listopadu 2025 Takaichiová uvedla, že krize kolem Taiwanu – například čínské „ozbrojené akce“ včetně nasazení válečných lodí – „by mohla představovat situaci ohrožující přežití“ Japonska a potenciálně by ospravedlnila vojenskou reakci.
Peking následně podnikl řadu agresivních kroků: vyzval čínské občany, aby kvůli rostoucímu napětí necestovali do Japonska. Pozastavil dovoz japonských mořských plodů s odvoláním na nedostatečné kontroly vody. Jeden čínský diplomat dokonce zveřejnil na internetu výhrůžku, že Takaichiové „usekne hlavu“ kvůli jejímu postoji k Taiwanu.
V Tokiu byla reakce Pekingu široce vnímána jako pokus zastrašit a izolovat novou japonskou lídryni. Místo toho však pomohla proměnit volby 8. února v referendum o národní bezpečnosti.
Vládnoucí Liberálnědemokratická strana získala 316 křesel ve 465členné komoře a koaliční partner, Japonská inovační strana, přidal dalších 36 – celkem tedy 352. To Takaichiové dává takovou míru parlamentní kontroly, že může ve většině případů přehlasovat horní komoru a urychlit zásadní legislativu v oblasti bezpečnosti i změny rozpočtu.
Analytici řekli deníku Epoch Times, že vítězství poskytuje Takaichiové politické krytí k urychlení již probíhajících změn: vyšších výdajů na obranu, zavádění zbraní delšího dosahu, přísnější kontrarozvědky a hlubší operativní integrace mezi USA a Japonskem. Podle nich by tyto kroky mohly změnit bezpečnostní rovnováhu v indo-pacifickém regionu.
V nejhorším scénáři, jak jej může číst Peking, by to podle nich mohlo znovu otevřít politicky citlivou debatu o japonské jaderné strategii a o případných dohodách o „sdílení jaderných zbraní“ se Spojenými státy – i když jakékoli skutečné rozmístění zůstává vzdálenou možností.
Vojáci z několika zemí vystupují z vrtulníku během společného vojenského cvičení, které provedla 1. výsadková brigáda japonských Pozemních sil sebeobrany spolu s účastníky z Británie, Kanady, Německa, Spojených států a dalších zemí v Camp Narashino ve městě Funabaši v Japonsku, dne 7. ledna 2024. (Richard A. Brooks / AFP via Getty Images)
Dynamika připomínající studenou válku
Po volebním vítězství zvolila Takaichiová známý tón a uvedla, že její vláda bude usilovat o „konstruktivní a stabilní“ vztahy s Čínou a zůstane otevřená dialogu.
Akio Yaita, zkušený japonský novinář a ředitel think-tanku Indo-Pacific Strategy Think Tank, uvedl, že očekává, že vztahy mezi Japonskem a Čínou se mohou „ustálit v dlouhodobém stavu podobném studené válce“, charakterizovaném přetrvávající nedůvěrou a strategickou rivalitou, ale pravděpodobně se dále výrazně nezhorší.
„Ve skutečnosti si myslím, že obě strany – zejména Čína – budou hledat způsob, jak z celé situace ustoupit se zachováním tváře,“ řekl.
Jedním z krátkodobých stabilizačních faktorů by podle něj mohla být plánovaná návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně v dubnu. Pokud Washington a Peking budou chtít před tímto setkáním působit klidněji, může mít Peking menší motivaci v krátkodobém horizontu vyostřovat vztahy s Tokiem.
Li Shih-hu, profesor mezinárodních vztahů na taiwanské Národní univerzitě Chengchi a ředitel jejího postgraduálního programu japonských studií, uvedl, že Peking zároveň čelí strukturálnímu problému v japonské politice.
Akio Yaita uvedl, že očekává, že vztahy mezi Japonskem a Čínou se mohou „ustálit v dlouhodobém stavu podobném studené válce“, charakterizovaném přetrvávající nedůvěrou a strategickou rivalitou, ale pravděpodobně se dále výrazně nezhorší.
Politická strana Komeitó – jako dlouholetý menší koaliční partner Liberálnědemokratické strany, který často působil jako moderující síla – opustila koalici v říjnu 2025.
Li řekl deníku Epoch Times, že Peking využíval Komeitó jako politická zadní dvířka pro komunikaci a někdy i k brzdění vlády vedené Liberálnědemokratickou stranou.
S odchodem Komeitó a s novou koalicí opřenou o partnera s výraznějším důrazem na obranu – Japonskou inovační stranu – má nyní Peking podle Liho v japonské politice méně známých „pák“.
Důsledkem podle něj není to, že by Tokio začalo jednat neuváženě, ale spíše to, že může rychleji prosazovat politiku, která se Pekingu nelíbí, i když změna ústavy stále naráží na překážky v horní komoře.
Předseda strany Komeitó Tecuo Saitó (uprostřed) drží za ruce kandidáty své strany po projevu na volebním shromáždění v japonském Kóbe, dne 27. ledna 2026. Strana Komeitó – dlouholetý menší koaliční partner Liberálnědemokratické strany, který často působil jako moderující síla – opustila koalici v říjnu 2025. (Buddhika Weerasinghe / Getty Images)
Rychlejší přezbrojování
Největší změnou může být podle Su Tzu-yuna, ředitele taiwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, spíše tempo než samotný směr.
Comments