Zlatá medailistka Alysa Liu z týmu Spojených států slaví po medailovém ceremoniálu soutěže družstev druhý den Zimních olympijských her Milano Cortina 2026 na stadionu Milano Ice Skating Arena v italském Miláně dne 8. února 2026. (Elsa / Getty Images)
Na letošních zimních olympijských hrách Milano-Cortina se dvě sportovkyně čínského původu narozené ve Spojených státech – Alysa Liu reprezentující Spojené státy a Eileen Gu soutěžící za Čínu – staly středem internetové politické bouře, která sahá daleko za hranice sportu.
Znovuobjevené video, které koluje na síti X, zachycuje obě sportovkyně, jak společně v Kalifornii oslavují své sportovní úspěchy na komunitní akci v době, kdy byly ještě mladé.
V té době bylo Liuové 12 let a Guové 14 let. O několik let později se obě staly elitními sportovkyněmi, nyní však soutěží pod různými vlajkami a stále častěji jsou v očích některých komentátorů spojovány s odlišnými politickými tábory.
Gu je freestylová lyžařka a Liu krasobruslařka. Přestože se tyto dvě sportovkyně nikdy neutkaly v přímém souboji, jejich rozdílné kariérní cesty získaly v době vyhrocených vztahů mezi Spojenými státy a Čínou symbolický význam. Internetové debaty vykreslují jejich rozhodnutí jako odraz širších ideologických rozdílů mezi Washingtonem a Pekingem.
Kontroverze mezi sportovci týmu USA
Nejnovější vlna kontroverze nebyla vyvolána Liuovou ani Guovou, ale americkým freestylovým lyžařem Hunterem Hessem. Hess 6. února veřejně uvedl, že reprezentovat Spojené státy na olympijských hrách je pro něj komplikované, protože nesouhlasí s imigrační politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Trump reagoval 8. února na síti Truth Social a označil Hesse za „skutečného lúzra“. Gu následně během rozhovoru vyjádřila Hessovi podporu a řekla, že vůči němu cítí „velkou soustrast a empatii“.
Její výroky vyvolaly kritiku na sociálních sítích i ze strany některých amerických komentátorů, kteří zpochybňovali její postoj vzhledem k tomu, že soutěží za Čínu. Široce sdílený příspěvek na síti X od bývalého představitele Trumpovy administrativy Thea Wolda zněl: „Ve světě plném Eileen Gu, které prodají svou zemi za peníze, buďte Alysou Liu.“ Příspěvek získal desítky tisíc označení „to se mi líbí“ a sdílení.
Americký publicista a expert na Čínu Gordon Chang na síti X naznačil, že Guové může být odebráno americké občanství za to, že deklarovala svou loajalitu Číně.
Kontrastní kariéry
Gu se narodila v San Francisku v Kalifornii a v počátcích své kariéry soutěžila za tým USA, přičemž v roce 2019 získala zlatou medaili na závodu Světového poháru FIS ve freestyle lyžování.
V polovině roku 2019 oznámila, že bude reprezentovat Čínu. Na zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 získala pro Čínu dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Dvaadvacetiletá sportovkyně reprezentuje Čínu i na zimních olympijských hrách 2026 a získala stříbrnou medaili ve slopestylu.
Liu, narozená v roce 2005 v Clovisu v Kalifornii, se ve 13 letech stala nejmladší mistryní Spojených států v krasobruslení v kategorii žen. Poté, co v 16 letech na krátkou dobu přerušila závodní kariéru, se vrátila a pomohla týmu USA získat zlato v týmové soutěži krasobruslení na hrách Milano-Cortina.
Otec Liu, Arthur Liu, přišel do Spojených států v 90. letech poté, co se zúčastnil protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989, a následně získal politický azyl. Veřejně uvedl, že čínské úřady rodinu oslovily s nabídkou financování a sponzorských příležitostí, pokud by jeho dcera reprezentovala Čínu – nabídku však odmítli.
„Stále mi věnují pozornost, od doby, kdy jsem v Číně organizoval protesty a hladovky za demokracii,“ popsal dříve Arthur Liu, který po masakru na pekingském náměstí rovněž organizoval další protesty.
Někteří komentátoři z řad čínskoamerické komunity rozhodnutí Alysy Liu ocenili jako přihlášení se k americkým hodnotám.
Lily Tang Williamsová, čínsko-americká politická aktivistka a bývalá republikánská kandidátka do Kongresu, sdělila televizi NTD, sesterskému médiu deníku Epoch Times, že čínskoamerická komunita se obecně dělí na dva tábory – na ty, kteří se silně identifikují s americkými hodnotami, a na ty, kteří se více přiklánějí ke komunistickému režimu v Pekingu.
„Jde o to, zda přijímáte americké ideály – že tuto zemi milujeme,“ řekla a naznačila, že by Gu měla žít v Číně a poznat, jaké to tam je.
Americká olympijská krasobruslařka Alysa Liu (uprostřed) a její otec Arthur Liu (vlevo). (Cao Jingzhe / Epoch Times)
Obvinění z dvojího metru
Gu čelila kritice některých amerických komentátorů, kteří ji obviňují ze selektivního vyjadřování.
Upozorňují, že zatímco podpořila výroky amerických sportovců kritické k americkým protiimigračním úřadům (ICE), obecně se vyhýbá komentářům k otázkám lidských práv v Číně, včetně zadržování Ujgurů nebo obvinění ze sexuálního napadení vznesených proti čínským představitelům, včetně obvinění tenisové hvězdy Peng Shuai proti bývalému vysoce postavenému představiteli Komunistické strany Číny Zhang Gaolim.
Enes Kanter Freedom, bývalý hráč NBA známý svým aktivismem v oblasti lidských práv, označil Guovou v příspěvku na síti X ze dne 11. února za „zrádkyni“.
„Narodila se v Americe, byla vychována v Americe, žije v Americe a rozhodla se soutěžit proti vlastní zemi za nejhoršího porušovatele lidských práv na planetě, Čínu. Vybudovala si slávu ve svobodné zemi a poté se rozhodla reprezentovat autoritářský režim, zatímco inkasuje příjmy ze sponzorských smluv, které jsou podle dohledových organizací spojeny s masovým zadržováním a tábory nucených prací,“ konstatoval.
„Když přijde řeč na lidská práva, zmizí. To není neutralita. To je volba.“
Michael Sobolik, vedoucí pracovník specializující se na vztahy mezi USA a Čínou v Hudsonově institutu, na síti X napsal, že pro sportovce je velmi běžné kritizovat amerického prezidenta. Zároveň však zpochybnil logiku toho, že Gu mlčí o porušování práv v Číně, a naznačil, že „využívá svobodu, kterou jí tato země poskytla, k reprezentaci autoritářského režimu“.
„Pokud kritizujete Ameriku, ale o čínském režimu neřeknete ani slovo, vypovídá to o vás mnohé,“ napsal.
Gu již dříve uvedla, že vyvažování vazeb mezi oběma zeměmi může být náročné. Poté, co v Miláně těsně přišla o zlato, řekla, že „nese tíhu dvou zemí“.
V Číně se veřejná kritika Guové na internetu stává stále více omezovanou. Příspěvky na čínské mikroblogovací platformě Weibo, které zpochybňují její státní příslušnost, jsou rychle odstraňovány a diskuse o jejím statusu jsou považovány za politicky citlivé.
Čína neuznává dvojí občanství a olympijská charta vyžaduje, aby sportovci byli státními příslušníky země, kterou reprezentují. Neexistuje žádný veřejný náznak, že by se Gu vzdala amerického občanství.
V Číně Gu nadále zůstává významnou celebritou a propaguje různé značky. V prosinci loňského roku ji časopis Forbes zařadil na čtvrté místo mezi nejlépe vydělávající sportovkyně světa s celkovými příjmy ve výši 23,1 milionu dolarů, za tenisovými hvězdami Coco Gauffovou, Arynou Sabalenkovou a Igou Swiatekovou.
Debata kolem Liuové a Guové se vyvinula v něco, co přesahuje samotné sportovní výkony. Internetové diskuse jejich příběhy často vykreslují jako odraz loajality, identity a hodnot v době zesilující rivality mezi Spojenými státy a Čínou.
Stříbrná medailistka Ailing Eileen Gu z týmu Čínské lidové republiky slaví na stupních vítězů po finále ženského slopestylu třetí den Zimních olympijských her Milano Cortina 2026 ve Snow Parku Livigno v italském Livignu, 9. února 2026. (Michael Reaves / Getty Images)
K této zprávě přispěla Lin Yan. Článek byl redakčně upraven.
–ete–
-etcz-
Comments