Poté, co Spojené státy při odvážném vojenském zásahu 3. ledna zajaly venezuelského siláka Nicoláse Madura a rozsáhlé námořní síly dosud operují v jižním Karibiku, aby zajistily spolupráci Madurových nástupců s administrativou Donalda Trumpa, mohou v regionu snadno zapadnout jiné, méně nápadné, avšak zásadní události.
Mezi ty popsané proběhlé kroky, které se udály „pod radarem“ pozornosti patří dohoda uzavřená v prosinci 2025 mezi Spojenými státy a venezuelským sousedem, státem Guyana. Tato dohoda totiž může mít zásadní dopady nejen v bezprostředním kontextu vývoje ve Venezuele, ale i pro dlouhodobé prosazování tzv. Trumpova dodatku k Monroeově doktríně, který prezident Trump představil v listopadu 2025.
Americká delegace vedená hlavním poradcem Pentagonu Patrickem Weaverem a úřadujícím náměstkem ministra války Josephem Humirem se 9. prosince setkala s guayanským prezidentem Irfaanem Alim v hlavním městě Georgetown.
Ali guayanským médiím řekl, že obě země podepsaly prohlášení o záměru „rozšířit společnou vojenskou spolupráci“, což je proces, který se bude „v nadcházejících měsících vyvíjet“. Uvedl také, že „dojde k širším diskusím na více úrovních spolupráce a k integraci práce [obou zemí]“.
Zdůraznil, že prohlášení o záměru není formální smlouvou o vzájemné obraně, ale označil je za „posílení“ dlouhodobého výcviku a spolupráce mezi Spojenými státy a Guyanou.
Naznačil však, že i taková dohoda by mohla být na stole, když odkázal na úsilí americké armády označované jako operace Southern Spear.
„Americká vláda nyní zahajuje to, čemu říkají bezpečnostní iniciativa Southern Spear,“ uvedl. „Připravují strategii pro západní polokouli a vláda Spojených států má investovat více a věnovat větší pozornost [Karibiku] a západní polokouli.“
Southern Spear je v prostoru u Venezuely v centru pozornosti již od září. Nejnápadnějšími prvky této kampaně jsou největší letadlová loď světa USS Gerald Ford a výsadková útočná loď USS Iwo Jima. Operace zahrnovala ničení rychlých člunů využívaných k pašování drog, zavedení selektivní blokády sankcionovaných ropných tankerů a vyústila v americkou vojenskou operaci z 3. ledna, při níž byl Maduro zajat.
A právě Guyana má při realizaci této strategie „rostoucí roli“, uvedl 6. ledna v prohlášení hlavní zástupce mluvčího amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott.
Závazek „prohlubovat bezpečnostní spolupráci s Guyanou při řešení společných výzev“ byl podle něj potvrzen během telefonátu z 6. ledna mezi americkým ministrem zahraničí Marco Rubio a prezidentem Alim.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio (vpravo) a guayanský prezident Irfaan Ali pózují fotografům při setkání na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, 24. září 2025. (Stefan Jeremiah / POOL / AFP via Getty Images)
Územní spor
Bývalá britská kolonie Guyana, rozlohou srovnatelná s americkým státem Idaho, je bohatá na nerostné suroviny, má rozsáhlá ložiska ropy v pobřežních vodách, leží na východních karibských námořních trasách a je zapletena do téměř 200 let starého hraničního sporu s Venezuelou. Režim Nicoláse Madura jej využívá jako záminku k zastrašování řídce osídleného souseda prostřednictvím námořních vpádů a přesunů jednotek.
Venezuela si dlouhodobě nárokuje přibližně 159 500 km² velkou oblast Essequibo jako své území, a to navzdory pařížskému rozhodnutí z roku 1899, zprostředkovanému Spojenými státy a týkajícímu se Španělska, Spojeného království, Nizozemska a Venezuely, které bylo později potvrdil Mezinárodní soudní dvůr.
Napětí kolem Essequiba, jež tvoří zhruba dvě třetiny území Guyany, výrazně vzrostlo poté, co společnost Exxon Mobil v roce 2008 objevila ropu v bloku Stabroek Block u guayanského pobřeží a v roce 2015 zahájila vrty.
Ložisko Punta Playa obsahuje odhadovaných 11 miliard barelů ropy, což z něj činí jeden z největších ropných objevů 21. století. Podle Exxon Mobil zde v listopadu 2025 dosahovala těžba 900 000 barelů denně. Venezuela má naproti tomu odhadované zásoby 300 miliard barelů, avšak produkuje pouze 1 milion barelů denně.
Napětí kolem Essequiba, jež tvoří zhruba dvě třetiny území Guyany, výrazně vzrostlo poté, co společnost Exxon Mobil v roce 2008 objevila ropu v bloku Stabroek Block u guayanského pobřeží a v roce 2015 zahájila vrty.
V roce 2013 venezuelské námořnictvo zadrželo průzkumnou loď provozovanou společností Anadarko Petroleum, subdodavatelem Exxon Mobil, a následně ji propustilo. V roce 2018 Venezuela podle guayanského ministerstva zahraničí přiblížila své jednotky k průzkumné lodi Exxon Mobil a „zachytila“ ji, čímž ji donutila ukončit průzkumné práce.
Comments