
Toto je třetí část série „Zdokonalení zdraví našeho metabolismu“.
Metabolické zdraví je „motorem“, který pohání celé tělo. Od funkce střev a jater až po čas strávený před obrazovkami a vystavení slunečnímu světlu – níže najdete hlavní faktory, které pomáhají budovat dlouhodobou odolnost.
Střevo se ale také může do určité míry „přetvořit“ a s ním i náš metabolismus. Kromě samotného trávení potravy působí biliony mikrobů žijících ve střevech jako druhý trávicí orgán: vysílají chemické signály, které ovlivňují způsob, jakým tělo hospodaří s energií, reguluje zánět a pracuje s inzulinem. Pokud dojde k narušení střevní rovnováhy, tyto procesy se rozkolísají – a tím se otevírá cesta k přibírání na váze, výkyvům energie či rozvoji chronických onemocnění.
„Naše střevo se dokáže rychle přizpůsobit. Některé studie dokonce ukazují, že během pouhých dvou týdnů můžeme doplnit a změnit jeho bakteriální složení,“ uvedl pro Epoch Times Adriano dos Santos, nutriční specialista funkční medicíny a výzkumník v oblasti střevního metabolismu.
Jak střevo řídí váš metabolismus
Systematický přehled z roku 2024 publikovaný v časopise Nutrients, který vedl dos Santos, analyzoval 26 studií propojujících střevní bakterie s metabolickým syndromem – souborem stavů zahrnujících cukrovku a nezdravé hladiny cholesterolu. Závěry ukázaly, že to, co jíme, přímo ovlivňuje složení střevní mikrobioty, a že výběr stravy může metabolickému zdraví výrazně prospívat, nebo naopak škodit.
Strava podle výzkumů ovlivňuje složení střevního mikrobiomu u člověka nejméně z 20 procent. Zároveň se ukazuje, že nevhodné mikrobní pochody u lidí s metabolickým syndromem úzce souvisejí se západním typem stravování, který upřednostňuje některé mikrobní procesy na úkor jiných.
Dos Santos zdůraznil složitost i zásadní roli střevního mikrobiomu a připomněl, že aktivně formuje náš metabolismus.
Zdravé střevní bakterie pomáhají rozkládat složité sacharidy a vlákninu, kterou tělo nedokáže trávit samo, a vytvářejí prospěšné látky – především mastné kyseliny s krátkým řetězcem, jako je butyrát. Tyto látky dodávají energii buňkám vystýlajícím tlusté střevo a dávají slinivce signál k uvolnění inzulinu, čímž pomáhají udržovat stabilní hladinu cukru v krvi. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem se rovněž vážou na receptory ve střevní stěně a spouštějí hormony, jako je glukagonu podobný peptid-1, které dále zpřesňují inzulinovou reakci a ovlivňují vnímání hladu a sytosti.
„Mikrobiom opravdu ovlivňuje, jak si naše tělo vybírá, zda energii uloží, nebo ji využije,“ uvedl dos Santos.
Kromě zpracování živin střevo také ovlivňuje zánět – zásadního narušitele metabolismu. Nerovnováha střevních bakterií může poškodit střevní výstelku, takže toxiny a zánětlivé látky snadněji pronikají do krevního oběhu. Tím se rozvíjí chronický, nízkostupňový a systémový zánět.
Střevní bakterie rovněž ovlivňují hormony, jako je ghrelin a leptin, které řídí chuť k jídlu a pocit sytosti. Některé druhy bakterií se pojí se štíhlejším tělesným typem, jiné s obezitou. Přímo tak ovlivňují chutě i množství potravy, které člověk spořádá.




Comments