Jaderná elektárna Bataan na snímku z 6. července 2026. Foto: Profimedia

author-image
author-image

Ondřej Horecký, Laurent Desforêts

Turbíny jaderné elektrárny Bataan na Filipínách stále čekají na své první uvedení do provozu. Elektrárna dokončená v roce 1984 měla začít dodávat elektřinu do sítě o rok později, tedy ve stejné době jako první první jaderný blok v Dukovanech. Kvůli událostem té doby však nikdy nedodala jedinou kilowatthodinu elektřiny.

O dvaačtyřicet let později se její spuštění znovu stává předmětem politických debat a plánů. Filipínská vláda totiž v rámci rozvoje jaderného programu zvažuje, že reaktor s výkonem 621 megawattů (MW) od americké firmy Westinghouse uvede do provozu.

Proč se elektrárna nikdy neotevřela

Jaderná elektrárna Bataan leží asi 100 kilometrů západně od hlavního města Manila. Její výstavba stála v tehdejší době 1,9 miliardy dolarů (42 miliard Kč), což odpovídá přibližně 6 miliardám dolarů (132 miliard Kč) v dnešních cenách.

Elektrárna měla otevřít novou kapitolu energetiky souostroví. Po obtížném průběhu výstavby ji stavbaři dokončili v roce 1984 a její spuštění plánovali na následující rok. Do areálu dokonce dorazilo čerstvé jaderné palivo. Do reaktoru ho však nikdy nezavezli kvůli finančním problémům a obavám z bezpečnosti kvůli zemětřesení.

Pak nastal zlom. V únoru 1986 přišlo lidové povstání, které vedlo k pádu tehdejšího autoritářského prezidenta Ferdinanda Marcose. Nově zvolená prezidentka Corazon Aquinová pak po dubnové havárii v Černobylu rozhodla, že se země na dráhu jaderné energetiky nevydá.

Následovalo dlouhé období konzervace elektrárny. Přestože projekt byl zastaven, Filipíny splácely náklady na výstavbu až do roku 2007. Země tak po desetiletí platila za zařízení, které nikdy nevyrábělo elektřinu, a zároveň udržovala jeho vybavení v očekávání rozhodnutí o jeho budoucnosti. Jaderné palivo bylo v roce 1997 prodáno skupině Siemens za 25 milionů dolarů (552 milionů Kč), uvedla stanice BFM Business ve své reportáži z minulého týdne.

Nová kapitola?

Bataan se však nestal opuštěným průmyslovým areálem. Návštěva ze začátku listopadu, o níž informovala stanice BFM Business, ukázala, že stroje zůstávají na místě, technické zázemí prochází pravidelnou údržbou a reaktor stále čeká na využití. Některá zařízení sice vykazují známky stáří, areál jako celek však prošel rozsáhlou údržbou. Podle Světové jaderné asociace činí roční náklady na údržbu 800 tisíc dolarů (17,7 milionu Kč).

Filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší by nyní rád oživil projekt, který začal za prezidentství jeho otce. Od svého nástupu k moci v roce 2022 státník podporuje rozvoj jaderné energetiky, aby země rozšířila škálu zdrojů pro výrobu elektřiny a snížila závislost na dovážených fosilních palivech. Jeho argumentaci nahrává i současná nejistá situace na energetických trzích v důsledku konfliktu s Íránem.

S myšlenkou spuštění Bataanu přišli už Marcosovi předchůdci. Mezinárodní agentura pro jadernou energii (IAEA) na základě požadavku filipínské vlády provedla v roce 2008 posouzení elektrárny a doporučila její modernizaci s tím, že by mohla být provozována po dobu 30 let, uvádí Světová jaderná asociace.

Podle odhadu ministerstva energetiky z roku 2022 by náklady na modernizaci zařízení čítaly 2,3 miliardy dolarů (50,8 miliardy Kč). To je rozhodně méně než výstavba kompletně nového bloku. Obnova by zahrnovala výměnu stárnoucího vybavení, modernizaci bezpečnostních systémů a získání potřebných povolení.

Vypracování studie technické a ekonomické proveditelnosti dostala na starost jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), tedy stejná společnost, která bude v Dukovanech stavět dva nové bloky. Práce na studii začaly v lednu 2025 a zahrnovaly dvě fáze: nejprve posouzení současného stavu elektrárny a poté vyhodnocení možností její renovace.

Výsledky studie v předběžné podobě byly prezentovány veřejnosti v říjnu 2026. Podle nich jsou obnova a zprovoznění Bataanu proveditelné. Studie posuzovala také alternativy: nový velký reaktor (600–1 200 MW) nebo malé modulární reaktory. Podrobnosti a finanční údaje však ministerstvo nezveřejnilo s odkazem na informační embargo od KHNP.

Zda se opravdu bude v Bataanu provozovat jaderné zařízení, zůstává nejasné. V červnu 2026 schválila městská rada Morongu, na jehož území elektrárna stojí, vyhlášku, která město prohlašuje za bezjadernou zónu a zakazuje v jeho katastru výstavbu a provoz jaderných energetických zařízení i skladování radioaktivních materiálů. Stát zřejmě bude moci tuto právní překážku a místní odpor překonat, jde nicméně o další komplikaci.

-etcz-