Hnědouhelný lom Vršany na Mostecku patřící pod skupinu Sev.en dodává uhlí i do Elektrárny Chvaletice. Ilustrační foto, 2. července 2025.
Foto: profimedia
Jako na horské dráze si mohou připadat provozovatelé uhelných elektráren v Česku. Zatímco ještě před rokem skupina Sev.en avizovala ukončení provozu svých tří uhelných zařízení pro neekonomičnost, dnes si opět přicházejí na solidní zisky. Tak jako v roce 2022 je příčinou napjatá situace na geopolitických trzích v důsledku ozbrojeného konfliktu, jen tentokrát se nejedná o Ukrajinu, ale o oblast Perského zálivu bohatou na ropu a plyn.
Energetický analytik Jan Vondráš to nazývá „odklad popravy“ pro uhelný průmysl v ČR, který zařídil americký prezident Donald Trump, aniž by o tom věděl.
Překvapení nebo ne?
Správce páteřní elektrické sítě, státní podnik ČEPS, vydal v lednu 2026 hodnocení, v němž skupině Sev.en schválil uzavření teplárny v Kladně i elektrárny v Počeradech, ale přikázal ponechat dva ze čtyř bloků elektrárny Chvaletice na Pardubicku. Bez nich podle správce přenosové soustavy hrozilo, že bude ohrožen bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
Energetický regulační úřad (ERÚ) následně začal pracovat na stanovení výše kompenzace pro Chvaletice za to, že pojedou dál. Minulý týden však přišla stopka a úřad vydal nečekané rozhodnutí, že Chvaletice mohou skončit a že čeští poplatníci tím ušetří jednu miliardu korun ročně, které by jinak na dotace pro elektrárnu padly.
ERÚ se opírá o aktualizované vyhodnocení ČEPS, který seznal, že vzhledem k nárůstu cen elektřiny na trhu a opatřením, které podnik učinil, „lze příští rok a následně provoz soustavy bez elektrárny Chvaletice bezpečně zajistit“, jak napsal minulý týden ve vyjádření pro Epoch Times.
Generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys v čerstvém rozhovoru pro náš deník uvedl, že se o výsledku hodnocení ČEPS dozvěděli až z médií. „Zatím s námi nikdo nejednal. Zásadní změna závěrů v tak krátkém čase nás překvapuje,“ poznamenal.
Pro Vondráše je však rozhodnutí ERÚ logické. „V tuto chvíli není důvod uhelky dotovat, protože veškerý uhelný zdroj teď vydělává,“ řekl pro Epoch Times.
„Důvod, proč Tykač hodil před rokem ručník do ringu, byl záporný spread (hrubá marže, pozn. red.). Jenomže, co se stalo teď za poslední dva měsíce? Cena elektřiny strmě roste. Hnědouhelný spread se nyní extrémně zlepšil,“ řekl Vondráš s odkazem na ceny baseload elektřiny, tedy dlouhodobé dodávky stabilního výkonu potřebného pro nepřetržitý výkon.
Cena ročních dlouhodobých kontraktů na elektřinu na komoditní burze Power Exchange Central Europe, a. s..
Foto: kurzy.cz
Prodejní ceny elektřiny na příští rok nyní prorazily hranici 160 euro za jednu megawattu. S tak atraktivní výrobní marží nemají uhelné elektrárny a teplárny nejmenší důvod zavírat. „Když prodáte za 160 a máte povolenku za 85, to je prostě luxus, s kterým jsme ještě před čtyřmi měsíci, ani když krize začala, nepočítali. To byla elektřina někde na 105, 110,“ dodal s tím, že provozovatelé mají nyní jistý zisk na celý rok 2027.
Jaká bude situace na trhu dále, velmi závisí na budoucím vývoji ve světě, vysvětil Vondráš. Pokud skončí konflikt na Blízkém východě, cena plynu okamžitě klesne, což povede k poklesu ceny elektřiny z plynových elektráren, podle nichž se určuje prodejní cena na trzích, protože jde o nejdražší stabilní zdroj (tzv. závěrná elektrárna).
„A pak to může být znova ten samý problém, který byl v tom roce 25, že to přestane na další období vycházet,“ poznamenal.
Jediný důvod, proč by Tykačovy uhelné elektrárny v současnosti zavírali, je podle něj havarijní stav zařízení. Poukázal na to, že s jasným deadlinem pro uhelky a nejistým ekonomickým provozem dnes žádný provozovatel v zemi neinvestuje do nákladnějších oprav.
„Může se stát, že tam budou důvody technického nebo provozního charakteru, ale k tomu se zvenčí vyjadřovat nedá, to musí říct oni.“
Šéf Chvaletic však na náš dotaz, zda elektrárna zůstane příští rok otevřená i bez podpory státu, odpověděl vyhýbavě. „Nyní budeme požadovat detailní projednání analýzy (ČEPS, pozn. red.). Jakmile obdržíme podrobnější vysvětlení, detailně se se závěry seznámíme a následně vyhodnotíme všechny technické i ekonomické souvislosti,“ uvedl Matys.
Jak se chce ČEPS obejít bez Chvaletic
Sev.en se vyjádřil, že očekává od státu a ČEPS „srozumitelné a ověřitelné podklady k technické proveditelnosti odstavení, ekonomickým dopadům i vlivu přijatých opatření na bezpečnost dodávek elektřiny“. Matys upozornil, že bez důkladné analýzy „nelze vyloučit vyšší provozní rizika při souběhu nepříznivých okolností, například nedostatku výkonu či poruch jiných zdrojů“.
V původním vyhodnocení ČEPS stálo, že úplné odstavení Chvaletic by v některých provozních stavech mohlo způsobit problémy s regulací napětí v severní části přenosové soustavy, zvýšit riziko přetížení některých vedení a omezit schopnost obnovit soustavu v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.
ČEPS se však od ledna připravoval, alespoň to tvrdí. Některá opatření byla zajištěna v rámci plánování provozu na rok 2027, jiná, dlouhodobá systémová řešení má podle svých slov obsažena v investičním plánu. S provozovateli ostatních elektráren si zpřesnil údaje o jejich dostupnosti a plánovaných odstávkách, aby věděl, že dokáží výkon za Chvaletice „zatáhnout“.
Co když dojde k mimořádné poruše? To nelze vyloučit nikdy, řekl Epoch Times expert přes sítě docent Karel Noháč z Katedry elektroenergetiky Západočeské univerzity. „Strategie provozování pracuje s mizivou pravděpodobností, že nenastanou dvě poruchy zásadně ovlivňující na nich závislý systém současně. U jaderných elektráren je zajištěnost na více úrovních. Zajišťovat ovšem přenosovou soustavu na více současných poruch při relativně malé statistické pravděpodobnosti takových poruch je neekonomické,“ uvedl.
Mluvčí ČEPS Ondřej Krátoška nicméně specifikoval i další opatření, která podnik činí, aby mohly sítě jet i bez Chvaletic. Pro zajištění bezpečnosti dodávek „urychlujeme výstavbu a modernizaci vedení V411 a V811 (rozvodna Hradec u Kadaně – Výškov). Připravili jsme také režim omezení plánovaných vypnutí zařízení důležitých pro zásobování severovýchodní oblasti přenosové soustavy,“ napsal v e-mailu pro náš deník.
Podle docenta Noháče by takové kroky mohly být dostatečné do doby dalších, již systematických opatření.
Pro udržení napětí v přípustných mezích chce ČEPS omezit v období jara a léta údržbu kompenzačních zařízení, aby zůstala k dispozici. Mezitím připravuje novou regulovatelnou tlumivku v rozvodně Týnec, která by měla být uvedena do provozu v červnu 2028. V lednovém hodnocení přitom ČEPS požadoval přestavit jeden z chvaletických bloků na synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat tzv. jalový výkon.
Tlumivka slouží také k regulaci jalového výkonu, ovšem na rozdíl od synchronního kompenzátoru dokáže pouze odebírat jeho přebytek, ne ho doplňovat. Podle doc. Noháče instalace tlumivky odráží současné potřeby zákazníků, kdy se mnohem více požaduje odstraňování přebytečného jalového výkonu ze sítě než jeho doplňování.
„Pro obnovu soustavy po případném blackoutu připravujeme na přelom let 2026 a 2027 provozní zkoušku alternativní trasy. Do jejího ověření by se provoz bez elektrárny Chvaletice opíral o stávající prověřený postup obnovy s vyšší garancí dostupnosti tras,“ uvedl ČEPS třetí oblast opatření a dodal, že s dotčenými subjekty je dostupnost jejich zařízení projednána a „posouzení spolehlivosti a bezpečnosti provozu je zahrnuto do roční přípravy“.
Podle docenta Noháče půjde zřejmě o vyšší úroveň smluvního zavázání subdodavatelů systémových podpůrných služeb tak, aby byli motivováni v zkracování odstávek a současně posilovali údržbu jako prevenci případných výpadků.
Dodal však, že uvedená opatření jsou spíše organizační než technická a v popisu příliš obecná na to, aby se dalo potvrdit či vyvrátit, zda budou účinná. Co se týká výkonu, tedy samotné výroby elektřiny, Česká republika si podle něj bez Chvaletic pravděpodobně vystačí, upozornil však na obrat v přístupu. „Je to další střípek do skládačky postupného přechodu z režimu vývozu do režimu minimálně částečného dovozu,“ pronesl.
Kolik to bude stát?
Šéf Chvaletic Matys řekl, že považuje za nutné „vyhodnotit, zda náhradní opatření, zajišťování výkonu z jiných zdrojů a další systémové služby nepřinesou dodatečné náklady, které se promítnou do cen elektřiny nebo regulovaných plateb“.
Zbavit se Chvaletic nebude zadarmo, ale stát to vyjde daleko levněji, než kdyby elektrárnu dotoval, tvrdí ERÚ a ČEPS. „Pro příští rok hovoříme o úspoře převyšující miliardu korun, kterou by jinak hradili odběratelé,“ konstatoval minulý týden v tiskové zprávě předseda ERÚ Jan Šefránek.
ČEPS na náš dotaz na nákladovost jejich opatření odpověděl, že půjde maximálně o nižší stovky milionů. „Náklady na všechna související opatření, tedy jak případné redispečinky, tak urychlení či posuny některých investičních akcí, odhadujeme v řádu desítek až nízkých stovek milionů korun,“ sdělil mluvčí podniku. Redispečink je zásah provozovatele elektrické soustavy, při němž požádá některé výrobní zdroje o snížení či zvýšení výroby, aby zabránil přetížení vedení.
Přesná částka podle něj bude záviset na budoucí provozní situaci v soustavě, „mimo jiné i na tom, zda budou potřebné zdroje v daném okamžiku v běžném komerčním provozu, nebo zda bude nutné jejich provoz zajistit redispečinkem“.
Comments