Starosta Cannes a předseda Sdružení francouzských starostů David Lisnard kráčí po boku starosty Limoges Guillauma Guérina během shromáždění 18. října 2026, den po požáru tamní radnice.

Foto: Pascal Lachenaud / AFP via Getty Images

author-image
author-image

Jack Phillips, Epoch Times Česko

Ve městě Limoges ve středozápadní Francii se v neděli 18. října shromáždilo přibližně 7 000 lidí, aby vyjádřili podporu místním institucím po požáru radnice během sobotních nepokojů. Starosta města Guillaume Guérin a předseda Sdružení francouzských starostů (AMF) David Lisnard při této příležitosti ostře kritizovali původce násilností i politické představitele, které považují za spoluzodpovědné.

Podle odhadu městské správy se průvodu směrem k radnici zúčastnily tisíce obyvatel a řada volených představitelů. Budova z 19. století, postavená podle vzoru pařížské radnice, utrpěla při požáru rozsáhlé škody na střeše a několika podlažích.

Starosta Limoges ze strany Republikáni (LR) obvinil z podpálení radnice francouzskou ultralevici a kritizoval nedostatečné prostředky bezpečnostních složek.

„Šlo o předem připravené žhářství. O pokus o vraždu volených představitelů republiky. Stát včera selhal,“ prohlásil Guérin.

Ze spoluodpovědnosti za nepokoje obvinil také krajně levicovou stranu Nepoddajná Francie (LFI).

Podobně se vyjádřil David Lisnard, starosta Cannes a kandidát na prezidenta ve volbách v roce 2027.

„Shořela radnice, to je nepředstavitelné. Odpovědnost nesou výtržníci a ti, kdo je podněcují. Nepoddajná Francie dnes vystupuje jako strůjce chaosu a ničení,“ prohlásil.

Lisnard zároveň kritizoval vládu, které přisoudil odpovědnost za zhoršující se situaci v zemi.

Guérin požaduje od státu „Marshallův plán“ a finanční prostředky na obnovu radnice. Premiér Sébastien Lecornu v dopise starostovi přislíbil, že stát se na rekonstrukci budovy bude podílet.

Sdružení francouzských starostů v reakci na útoky proti veřejným budovám vyzvalo místní zastupitele ke společným shromážděním na podporu obecních a městských institucí. Podle sdružení představují tyto útoky na demokratické instituce vážné riziko pro celou zemi.

Trump a Vance spojují nepokoje s migrací

Vlnu násilností, které zažilo několik francouzských měst v uplynulých dnech, vysvětlují tamní bezpečnostní zdroje kombinací několika faktorů: působením radikálních aktivistů, zapojením dalších násilně vystupujících účastníků a rychlou mobilizací prostřednictvím sociálních sítí.

Násilnosti vyvolaly také kritiku imigrační politiky ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance.

„Migranti ovládli Francii,“ napsal Trump 19. října na sociální síti Truth Social a vyzval francouzské představitele, aby rychle uzavřeli hranice.

Podle Vance jsou nepokoje důsledkem masové migrace, kterou západní liberálové podporovali ve jménu rozmanitosti a soucitu. Na síti X jim vyčetl, že přehlíželi zásadní otázky asimilace a slučitelnosti jednotlivých skupin obyvatelstva.

„Byli varováni, že to povede právě k tomuhle, ale neposlouchali,“ napsal Vance. „Modlím se, aby Francie, krásná země úžasných lidí, zastavila toto šílenství dříve, než shoří další její památky.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron naproti tomu připsal odpovědnost za násilnosti „podvratným živlům z odštěpeneckých skupin ultralevice, k nimž se připojilo mnoho kriminálníků“.

Macron v nedělním televizním projevu přislíbil, že pachatelé násilností ponesou následky za způsobené škody.

Vláda následně nařídila v některých oblastech zavést zákaz nočního vycházení. Premiér Lecornu 19. října vyloučil plošný zákaz pro Paříž, nevyloučil však vyhlášení výjimečného stavu.

K článku přispěly agentury AFP a Reuters.

-ete-

-etcz-