Lídr AfD Ulrich Siegmund se zdraví s Claudii Wittig z BSW v sasko-anhaltském sněmu v Magdeburku, 6. 10. 2026.

Foto: Sean Gallup / Getty Images

author-image

Reinhard Werner

Krátce po novém složení zemského sněmu Saska-Anhaltska prosadily strany Alternativa pro Německo (AfD) a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) společný návrh požadující zahájení mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ukončení sankcí proti Rusku a ukončení vojenské podpory Ukrajiny. V rámci německé politiky je ale jen symbolický. Návrh získal většinu hlasů obou poslaneckých klubů na mimořádném plenárním zasedání ve středu 14. října v Magdeburku. Poslanci CDU, SPD, Zelených a Levice hlasovali proti. Nikdo se nezdržel hlasování.

Podle návrhu politika sankcí a hospodářských embarg namířených proti Rusku, stejně jako dodávky zbraní a finanční pomoc Ukrajině, „selhala“. Ani jednostranná podpora Kyjeva ze strany Západu podle předkladatelů nepřispěla k ukončení války. Přerušení obchodních a energetických vztahů s Ruskem navíc poškodilo domácí ekonomiku.

Alternativní návrhy se nedostaly na řadu

Návrh, který předložili předsedové obou poslaneckých klubů, požaduje, aby se pozornost zaměřila na diplomacii. Vyzývá také k uzavření příměří a zahájení mírových jednání s Ruskem. Německo by podle něj mělo rovněž obnovit běžné hospodářské vztahy s Moskvou. Ukrajina by již neměla dostávat zbraně, ale pouze humanitární pomoc. V rámci dlouhodobého mírového uspořádání by se dle návrhu navíc mělo usilovat o to, aby Ukrajina získala status neutrálního státu.

Protože návrh získal většinovou podporu, na projednání alternativních návrhů již nedošlo. Předložily je jak SPD a Zelení, tak CDU a Levice. Všechny vycházely z pojetí konfliktu jako „ruské útočné války“, kterou je třeba odsoudit. Tento postoj zastávala také CDU, která požadovala „spravedlivý mír“ a do svého návrhu zahrnula i problematiku hybridních útoků.

SPD a Zelení uvedli, že klíč k ukončení války leží především v rukou ruského vedení. Předpokladem vyjednaného řešení je podle nich okamžité příměří. Jejich alternativní návrh odmítal bezpodmínečné zrušení sankcí i „odepření pomoci Ukrajinkám a Ukrajincům při jejich sebeobraně“.

Bez zásadních důsledků

Schválení návrhu AfD a BSW nemá žádné přímé důsledky. Sasko-Anhaltsko totiž nemá zákonodárné pravomoci v oblasti sankcí proti Rusku ani pomoci Ukrajině. Spolková země může pouze prostřednictvím Spolkové rady prosazovat změnu zahraničněpolitického směřování Německa a EU. Usnesení má proto především symbolický význam.

Předseda poslaneckého klubu AfD Ulrich Siegmund i zakladatelka BSW Sahra Wagenknechtová označují schválení návrhu za důležitý krok a parlamentní úspěch.

Podle Siegmunda jde o první „skutečnou mírovou iniciativu“, která od začátku války na Ukrajině vzešla z některého z německých parlamentů. Sankce proti Rusku podle něj nezměnily průběh války ani nezachránily lidské životy, zato hospodářsky zatížily Německo. Voliči dle něj v zemských volbách „zcela jasně odmítli válečné štváče“.

Wagenknechtová vyzvala úřadujícího zemského premiéra Svena Schulzeho (CDU), aby usnesení uvedl do praxe a předložil je Spolkové radě. Dodala: „Cokoli jiného by znamenalo hrubé nerespektování zemského sněmu a vůle voličů.“

Schulze označení „váleční štváči“ odmítl. Nepřímo jsou podle něj takto označovány statisíce voličů. Požadavky obsažené v návrhu kritizoval jako „ostudné“ a obvinil AfD a BSW z přehlížení odpovědnosti Ruska za válku.

S využitím materiálů tiskových agentur.

–etg–

-etcz-