Ilustrace.

Foto: Epoch Times, Shutterstock

author-image

Petr Šváb

Otázka, kam směřuje soupeření Spojených států a Číny v oblasti umělé inteligence, má zásadní význam pro budoucnost obou zemí. Zvládnutí této technologie totiž podle odborníků může rozhodnout o tom, kdo bude mít ve světě ekonomickou a vojenskou převahu.

Aby deník Epoch Times zhodnotil současný stav tohoto soupeření, oslovil deset odborníků z oblasti obrany a kybernetické bezpečnosti. Většina se shodla, že Spojené státy si udržují náskok ve vývoji nejpokročilejších modelů umělé inteligence, v objemu dostupného výpočetního výkonu i v kvalitě mikročipů.

Čína však prokázala, že dokáže vytvářet modely umělé inteligence, které konkurují předním západním modelům za zlomek nákladů a s podstatně nižšími nároky na výpočetní výkon. Této efektivity dosahuje zčásti prostřednictvím takzvané destilace – techniky, která čínským modelům umožňuje napodobovat výstupy těch amerických. Další výhodou Číny jsou její obrovské výrobní kapacity, díky nimž může rychle zavádět výrobky využívající umělou inteligenci a průběžně je zdokonalovat.

Umělá inteligence patřila k hlavním tématům, o nichž čínský vůdce Xi Jinping jednal s prezidentem Donaldem Trumpem při jejich nedávných rozhovorech. Washington usiluje o spolupráci obou zemí, která by zabránila teroristům a zločineckým skupinám zneužívat nejvýkonnější modely. Peking však pravděpodobně nepřijme zásadní závazky. Jak již dříve sdělily deníku Epoch Times zdroje obeznámené se situací, má podezření, že americké bezpečnostní iniciativy mají ve skutečnosti sloužit k posouzení čínských technologických schopností a slabin.

Peking považuje umělou inteligenci za strategický nástroj, s jehož pomocí se může vyrovnat americké moci, nebo ji dokonce překonat. Takový posun by podle varování odborníků zásadně změnil světové uspořádání.

Xi již léta pokládá rozvoj umělé inteligence za národní prioritu. Směřuje do něj značné státní prostředky, nařizuje její zavádění napříč ekonomikou a zahájil budování potřebné infrastruktury včetně datových center a elektráren.

Čína podle oslovených odborníků také spěchá se zaváděním zbraní a dalších vojenských prostředků využívajících umělou inteligenci. V zákulisí ji zároveň používá jako skrytou kybernetickou zbraň při hackerských útocích a operacích informační války.

Někteří odborníci označili za výhodu stále silnější centrální řízení čínské ekonomiky. Příkaz shora totiž může okamžitě odstranit překážky spojené s regulací, které jsou naopak ve Spojených státech značné.

Státem řízená ekonomika má však i nevýhody, na což někteří z nich upozornili: omezuje inovace a často vede k plýtvání prostředky.

Návštěvníci si prohlížejí robotické psy určené pro armádu a policii na 14. čínské mezinárodní výstavě obranné elektroniky v Pekingu, 15. září 2026.

Foto: Adek Berry / AFP prostřednictvím Getty Images