Bankovní pracovník počítá svazky čínských jüanů. Foto: China Photos / Getty Images
Na konci roku 2025 bylo v Číně o 670 méně malých a středně velkých venkovských bank než o rok dříve, což představuje pokles o 18,6 procenta, vyplývá z údajů regulátora, o nichž informoval čínský finanční server Caixin.
Mnohé z nich byly sloučeny s většími bankami nebo přeměněny na jejich pobočky, přičemž vklady a úvěry byly převedeny na instituce, které nadále fungují.
Tento údaj tedy zachycuje zánik samostatných bankovních institucí, nikoli stovky běžných bankrotů bank.
Pokles pokračoval i v roce 2026 u takzvaných vesnických bank, jedné z kategorií venkovských finančních institucí.
Státní finanční deník Securities Times informoval, že během prvních devíti měsíců roku přestalo samostatně fungovat 191 vesnických bank.
K 30. září tak v celé zemi zůstalo 973 vesnických bank, zatímco na konci roku 2021 jich bylo 1 651.
Čínské úřady rovněž zintenzivnily snahy o snížení počtu menších finančních institucí.
Vládní pracovní zpráva z března 2026 vyzvala k dalšímu snižování počtu a restrukturalizaci místních malých a středně velkých finančních institucí a k řádnému řešení institucí s vysokým rizikem.
V dubnu čínský bankovní regulátor uvedl, že venkovské banky by měly v restrukturalizaci pokračovat, a umožnil bankám omezovat stávající pobočky v okresech a vesnicích při zachování základní dostupnosti finančních služeb.
Venkovské banky mají vyšší podíl problémových úvěrů
U venkovských komerčních bank bylo na konci prvního čtvrtletí 2,79 procenta úvěrů klasifikováno jako nesplácené, tedy takové, u nichž jsou dlužníci ve vážném prodlení se splátkami nebo se považuje za nepravděpodobné, že je splatí, vyplývá z údajů, které v červenci zveřejnila čínská Národní správa finanční regulace.
To bylo více než dvojnásobek oproti podílu 1,22 procenta u velkých čínských komerčních bank.
Venkovské komerční banky držely tyto úvěry v objemu 853 miliard jüanů (120 miliard dolarů).
Také celý systém komerčních bank vykázal ve druhém čtvrtletí vyšší objem problémových úvěrů.
Do konce června jejich objem dosáhl 3,7 bilionu jüanů (12 bilionů Kč), přičemž jejich podíl na celkovém objemu úvěrů mírně vzrostl na 1,52 procenta, podle čínského bankovního regulátora.
Pokles trhu s nemovitostmi a místní dluh zvyšují tlak
Investice do nemovitostí za prvních osm měsíců roku 2026 klesly o 19,9 procenta, zatímco bankovní úvěry poskytnuté developerům se meziročně propadly o 33,3 procenta, vyplývá z údajů čínského Národního statistického úřadu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém hodnocení čínského finančního systému za rok 2025 varoval, že pokles trhu s nemovitostmi a dluh spojený s místními samosprávami zvyšují rizika pro bankovní sektor.
Velká část tohoto dluhu je soustředěna ve finančních společnostech místních samospráv – státních společnostech, které místní úřady zakládají za účelem financování infrastruktury a dalších projektů, často mimo své oficiální rozpočty.
Podle odhadu MMF držely banky přibližně tři čtvrtiny tohoto dluhu.
Menší banky měly podle MMF méně kapitálu k pokrytí ztrát, platily více za získávání financování a byly závislé na užším okruhu dlužníků.
MMF rovněž varoval, že samotné fúze „nemusí odstranit základní slabiny“.
Odkládání vykazování ztrát z úvěrů může podle fondu zastřít skutečný stav bankovních aktiv.
Dluh čínských místních samospráv byl také tématem studie ekonomů australské centrální banky Reserve Bank of Australia z října 2024.
Studie se zaměřila na Čínu, protože její ekonomika a finanční systém mají významný dopad na Austrálii, jejímž největším obchodním partnerem je Čína.
Ekonomové zjistili, že menší čínské městské a venkovské komerční banky mají tendenci držet více dluhu finančních společností místních samospráv než velké státní a akciové banky.
Rozdíl přisoudili regionálnímu zaměření menších bank a jejich užším vazbám na místní samosprávy.
Když se silně zadlužené finanční společnosti místních samospráv dostanou do potíží se splácením, banky podle ekonomů stojí před obtížnou volbou.
Pokud těmto společnostem poskytnou více času na splacení nebo jim sníží úrokové sazby, klesají bankám výnosy.
Pokud naopak problémové úvěry neprodlouží, mohou být nuceny vykázat ztráty, na jejichž pokrytí menší banky nemusí mít dostatek kapitálu.
Comments