Obří symbol eura v sídle Evropské centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem. ECB chce kvůli inflaci podpořené válkou s Íránem poprvé od roku 2023 zvýšit úrokové sazby.
Foto: Kirill Kudryavtsev / AFP via Getty Images
V pondělí 5. října klesl kurz eura vůči americkému dolaru na roční minimum 1,116 dolaru za euro. Zároveň šlo o nejnižší hodnotu od května 2025. Historického minima dosáhlo euro v roce 2000, kdy jeho kurz činil jen něco málo přes 80 amerických centů – ještě před oficiálním zavedením eurobankovek a euromincí.
Mnohé nasvědčuje tomu, že jedním z faktorů oslabujících důvěru kapitálových trhů ve společnou evropskou měnu je dluhová krize ve Francii. V návrhu rozpočtu z 1. října vláda připustila, že poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu letos vzroste na 119,3 procenta. V příštím roce by měl dosáhnout dokonce 121,7 procenta. Referenční hodnota stanovená EU přitom činí 60 procent.
5 000 eur za sekundu
Také rozpočtový deficit se stále více vzdaluje unijnímu limitu tří procent HDP. Loni ve Francii činil 5,1 procenta, letos prognózy počítají s 5,4 procenty. Ke snížení podílu na pět procent v příštím roce by byl zapotřebí razantnější konsolidační balíček. Vláda premiéra Sébastiena Lecornua předložila na rok 2027 rozpočet, který počítá s úsporami v podobě zmrazení platů ve veřejném sektoru a pouze omezeným zvyšováním důchodů podle inflace. Další úspory mají přinést škrty ve financování samospráv, ve výdajích na zdravotnictví a v daňových úlevách. Není jisté, zda se Lecornuovi podaří rozpočet prosadit v Národním shromáždění.
Bez protiopatření by deficit podle odhadů vzrostl přibližně na 6,5 procenta.
Veřejný dluh roste o více než 5 000 eur za sekundu a výnos desetiletých francouzských státních dluhopisů se v poslední době dočasně přiblížil pěti procentům. Šlo o nejvyšší hodnotu od roku 2002.
Jen úrokové náklady všech složek veřejných financí se pro rok 2026 ve Francii odhadují přibližně na 75 miliard eur. Kvůli zhoršení úvěrového hodnocení země – například ze strany ratingové agentury Fitch v září 2025 – se nové půjčky výrazně prodražují. Podle francouzské agentury pro správu státního dluhu Agence France Trésor bude Francie v roce 2027 potřebovat na refinancování 339,7 miliardy eur.
Po agentuře Fitch snížila rating Francie na stupeň A+ také agentura S&P. Moody’s v současnosti hodnotí Francii stupněm Aa3 s negativním výhledem; další rozhodnutí o ratingu oznámí 23. října.
Řetězová reakce mezi zeměmi eurozóny?
Vývoj ve Francii je významný pro celou eurozónu, protože vyšší rizikové přirážky se nemusejí omezit pouze na francouzské státní dluhopisy. Situace ve Francii by mohla vést trhy také k přísnějšímu posuzování úvěrových rizik dalších silně zadlužených zemí eurozóny. To by mohlo zvýšit náklady na financování například v Itálii či Španělsku a následně i v celé eurozóně.
Existuje několik nástrojů, které mohou takovému vývoji zabránit nebo jej omezit.
Evropská centrální banka (ECB) vytvořila v roce 2022, kdy na počátku cyklu zvyšování úrokových sazeb vzrostly rizikové přirážky, takzvaný nástroj na ochranu transmise (Transmission Protection Instrument, TPI). Ten ECB za určitých okolností umožňuje nakupovat na sekundárním trhu státní dluhopisy některé ze zemí eurozóny. Využít jej může mimo jiné tehdy, pokud „neodůvodněný a neuspořádaný“ vývoj na trzích ohrožuje přenos měnové politiky. Pevný limit pro tyto nákupy stanoven není.
Použití tohoto nástroje však není automatické. ECB mimo jiné požaduje odpovídající kvalitu hospodářské a fiskální politiky a ochotu omezovat veřejné zadlužení.
Již v pátek 2. října dosáhl rozdíl mezi výnosy francouzských a německých státních dluhopisů přibližně 1,5 procentního bodu, což byla nejvyšší hodnota od dluhové krize eurozóny v roce 2011. Obnovení důvěry trhů závisí na vládě a dalším politickém vývoji v zemi. Pokud převládne přesvědčení, že se podaří ve střednědobém horizontu dostat deficit a veřejný dluh pod kontrolu, mohl by současný tlak opět polevit. Pokračující nepokoje a politické otřesy by však mohly situaci dále zhoršit.
–etg–
Comments