Alexanderplatz, jedno z největších a nejrušnějších berlínských náměstí, je významným dopravním a obchodním uzlem již od 19. století.
Foto: hanohiki / Getty Images
V Berlíně se 20. září konaly volby do berlínské Poslanecké sněmovny a zároveň do zastupitelstev všech dvanácti městských obvodů. Ve volbách do obvodních zastupitelstev zaznamenala výrazné úspěchy zejména Levice.
V Marzahn-Hellersdorfu však skončila na prvním místě AfD se ziskem 33,8 procenta hlasů. Levice získala 20,3 procenta a za ní následovala CDU s nepatrně horším výsledkem. Tento východoberlínský obvod přitom dlouho patřil k baštám někdejší PDS, předchůdkyně dnešní Levice.
Mapa Berlína.
Foto: TUBS / Wikimedia, upraveno Epoch Times
V 55členném obvodním zastupitelstvu tak získala AfD 20 mandátů, Levice 12 a CDU 11. SPD a BSW mají po čtyřech křeslech, Zelení tři a Strana na ochranu zvířat jeden mandát. Na úrovni berlínských obvodů se nevytvářejí pevné koalice jako ve spolkových zemích nebo na celostátní úrovni. Pro důležitá rozhodnutí, včetně volby starosty městského obvodu, však strany zpravidla hledají dohody a potřebné většiny.
Pro CDU tím vzniká složitá situace. Bez podpory AfD nebo Levice se totiž většiny hledají jen obtížně. Spolková CDU přitom od roku 2018 uplatňuje usnesení o neslučitelnosti spolupráce, které se vztahuje na obě strany a bývá označováno jako politická „Brandmauer“, tedy hráz proti spolupráci.
Doslova v něm stojí: „CDU Německa odmítá koalice a obdobné formy spolupráce jak s Levicí, tak s Alternativou pro Německo (AfD).“
Co přesně se rozumí „obdobnými formami spolupráce“, je však předmětem sporů. Ukazuje to například situace v Durynsku, kde vládní koalice CDU, Thüringen Gerecht a SPD při některých otázkách, mimo jiné při schvalování rozpočtu, koordinuje svůj postup s Levicí.
Rozhovory ano, ale bez podpory kandidáta AfD
SPD a Zelení už oznámili, že pro kandidáta AfD na starostu ruku nezvednou. Pokud by naopak kandidáta na tuto funkci postavila Levice, potřebovala by k jeho zvolení také hlasy CDU.
Funkci starostky obvodu v současnosti zastává volební lídryně CDU Nadja Zivkovicová. Její strana však oproti předchozím volbám ztratila 13,2 procentního bodu a propadla se na třetí místo.
Bývalý generální tajemník CDU a předseda její organizace v Marzahn-Hellersdorfu Mario Czaja proto odmítá, že by si strana mohla nárokovat vedoucí úlohu. Serveru FOCUS online uvedl: „Jako třetí nejsilnější strana nejsme těmi, kdo určují směr.“
Obvodní vedení CDU se rozhodlo jednat se všemi stranami zastoupenými v zastupitelstvu. Czaja však zároveň zdůraznil, že CDU „své hodnoty ani svou důstojnost neprodá za nic“.
Samotné rozhovory podle něj neznamenají spolupráci. Jde především o to, aby místní samospráva zůstala funkční. CDU zároveň nehodlá podpořit kandidáta AfD na starostu obvodu.
Zda by CDU mohla podpořit kandidáta Levice a umožnit mu zvolení do čela obvodu, Czaja zatím nechal otevřené.
Předseda obvodní organizace Levice Kristian Ronneburg mezitím kritizoval rozhodnutí CDU jednat také s AfD. Křesťanské demokraty vyzval, aby zabránili zvolení starosty z řad AfD.
Czaja už po zemských volbách v Durynsku v roce 2024 vyzýval ke zrušení usnesení CDU o neslučitelnosti spolupráce s Levicí. Tehdy argumentoval tím, že Levice v Durynsku vystupuje pragmaticky.
Obvodní zastupitelstva přitom rozhodují především o otázkách každodenního života obyvatel. Patří mezi ně například provoz zařízení pro mládež, dětská hřiště a sportoviště, správa parkovacích míst, školy nebo péče o veřejnou zeleň.
–etg–
Comments