Před blížícím se summitem Trumpa a Xi Jinpinga vidí obhájci politických vězňů příležitost přivést je domů.
Foto: Madalina Kilroyová / Epoch Times, Getty Images, s laskavým svolením Grace Jin Drexelové
Toto jsou tváře, které Peking nechce ukázat světu.
Patří politickým vězňům ve věku od něco málo přes dvacet až po téměř osmdesát let. Každý z nich je za mřížemi, protože jeho přesvědčení nebo slova nejsou v souladu s linií Komunistické strany Číny.
Každý z nich je něčí otec či matka, syn či dcera. Ve Spojených státech i jinde na ně někdo myslí a čeká na den, kdy se budou smět vrátit domů.
Čeká mezi nimi matka osmileté dívky i dcera podstupující chemoterapii, která by si přála držet svého otce za ruku.
S blížícím se americko-čínským summitem vidí obhájci vězňů příležitost, jak jim to umožnit.
Stačil by podle nich jediný telefonát z Oválné pracovny do Pekingu a zadržení by mohli být volní.
Osud politických vězňů před jednáním obou zemí spojil na Kapitolu zákonodárce z obou stran politického spektra.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, republikán z Louisiany, na tiskové konferenci uvedl, že podle něj je „propuštění rukojmích“ na programu jednání.
Pět demokratických zákonodárců také předložilo prezidentovi jména 22 vězňů, o nichž by mohl s čínskými představiteli hovořit.
Republikánský kongresman Chris Smith z New Jersey tento měsíc uspořádal na jejich podporu dvě slyšení.
„Říkám si, že na jejich místě bych mohl být já. Mohla by tam být moje žena, kdyby žila v Číně,“ řekl Epoch Times.
„Všichni jsme Boží děti. Když na to neupozorníme my, kdo to udělá?“
Motýl v kuchyni
Na kuchyňské lince ve svém domě na Floridě má Ziba Muratová vyšívaný obrázek otakárka.
Je to drobná, hmatatelná připomínka její zdrženlivé matky Gulshan Abbasové. Ta si nyní v čínském vězení odpykává dvacetiletý trest za údajné činy související s terorismem. Spojené státy tato obvinění označily za nepodložená.
Ziba Murat drží fotografii své matky, Dr. Gulshan Abbas, ve svém domě ve Virginii v roce 2024.
Foto: S laskavým svolením Ziby Murat
Ziba Murat má ve své kuchyni zarámovaný obrázek motýla, který vyšila křížkovým stehem její matka, vězněná politická vězeňkyně Dr. Gulshan Abbas.
Foto: S laskavým svolením Ziby Murat
Pro Muratovou bylo těžké spojit si člověka, kterého tak důvěrně zná, se životem ve vězení. Matku si pamatuje jako ženu, která se tiše usmívala vtipům a dokázala celé hodiny vyšívat s trpělivostí, jakou ona sama nikdy neměla.
I po odchodu do důchodu se Abbasová snažila pomáhat ujgurským pacientům. Vstávala brzy, aby se s nimi setkala v nemocnici, pomohla jim dostat se ke správnému lékaři a zajistila, že mají vše potřebné, řekla Muratová Epoch Times.
Matka jí chybí. Chybí jí její pobrukování v kuchyni i výborná jídla připravovaná na pánvi, která vařila během několikaměsíčních návštěv Spojených států.
Když měla Abbasová v roce 2016 odjet, Muratová chtěla, aby zůstala.
Vzpomíná si, jak jí matka říkala: „Mám vízum na deset let. Můžu se kdykoli vrátit.“
Muratovou svíral nepříjemný pocit, když sledovala, jak matka mizí za letištní bezpečnostní kontrolou. Tehdy se viděly osobně naposledy.
Foto: Zleva) Ziba Murat, její matka Dr. Gulshan Abbas a její mladší sestra Zamira Murat během návštěvy Abbas ve Spojených státech v roce 2015 na archivním snímku. (S laskavým svolením Ziby Murat
Následující dva roky si každý den telefonovaly. Pak, v roce 2018, se Abbasové přestalo dařit dovolat. Stalo se to několik dní poté, co její sestra Rushan veřejně odsoudila masové zadržování Ujgurů komunistickou stranou. Rodině trvalo dva roky, než se dozvěděla, že Abbasovou uvěznili a v tajném procesu odsoudili.
Muratová s malou dcerou v náručí naléhavě hledala pomoc v Kongresu. Nikdy předtím zprávy příliš nesledovala, teď však téměř nespouštěla oči z obrazovky a pátrala po sebemenším náznaku změny v americké politice vůči Číně.
Trápily ji výčitky. Přemýšlela, co mohla udělat, zatímco ona žila ve Spojených státech svůj život a její matka trpěla v čínském vězení.
Své osmileté dceři Muratová stále nedokáže říct pravdu.
Když dívka uviděla fotografii Rushan, která držela snímek Abbasové, zeptala se matky, co se děje.
Rushan Abbas, výkonná ředitelka organizace Campaign for Uyghurs, drží fotografii své sestry Dr. Gulshan Abbas během shromáždění v New Yorku 22. března 2021. Dr. Gulshan Abbas, ujgurská lékařka v důchodu, byla v neveřejném soudním procesu odsouzena k 20 letům vězení za údajné teroristické aktivity.
Foto: Timothy A. Clary / AFP via Getty Images
Muratová jí odpověděla, že babička je „velmi daleko“ a že prosí lidi, aby ji přivedli zpátky.
Za celé ty roky dívka svou babičku ani jednou neobjala, řekla Muratová. Zná ji jen z vyprávění a fotografií a žije v naději, že se jednou konečně setkají.
„V tom spočívá krutost přeshraničních represí,“ řekla Muratová na akci věnované náboženské svobodě v Číně 16. září. „Neubližují jen jednomu člověku. Berou narozeniny. Berou svátky i obyčejné rodinné chvíle, které už nikdy nevrátíte.“
Fotografie Dr. Gulshan Abbas je promítána během slyšení Zvláštního výboru Sněmovny reprezentantů pro Komunistickou stranu Číny s názvem „Pokračující genocida Ujgurů páchaná Komunistickou stranou Číny“ ve Washingtonu 23. března 2023.
Foto: S laskavým svolením Ziby Murat
Ziba Murat s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem
Foto: republikán za Louisianu) během návštěvy Washingtonu u příležitosti projevu o stavu Unie 24. února 2026. (S laskavým svolením Ziby Murat
Ziba Murat s poslancem Johnem Moolenaarem
Foto: republikán za Michigan), předsedou Zvláštního výboru Sněmovny reprezentantů pro Komunistickou stranu Číny, ve Washingtonu v březnu 2026. (S laskavým svolením Ziby Murat
Přání z vězení
Alisa Zhouová poznala tuto krutost, když jí bylo asi sedm let.
Psal se rok 2000. Čínský režim před rokem zahájil rozsáhlý útok proti její víře, Falun Gongu.
Tato meditační praxe se v 90. letech šířila především ústním podáním a na konci desetiletí měla podle odhadů 70 milionů praktikujících. V roce 1999 pak čínské vedení nařídilo rozsáhlou kampaň za její vymýcení. Praktikující se ze dne na den ocitli mimo zákon.
Zhouová byla příliš malá na to, aby tomu všemu rozuměla, a otec ji chtěl před těžkou skutečností chránit. Když její matka Wang Youmei náhle zmizela, řekl dceři, že odjela na dalekou služební cestu.
Pronásledování však zasáhlo i Zhouovou. Po matčině zatčení si s ní přestala hrát její nejlepší kamarádka, s níž každý den chodila do školy a zpátky. Potom ji otec odvedl na neznámé místo.
Byla tam její matka. Podala Zhouové sáček s pamlsky a ručně psané přání.
Jedna věta se dívce vryla do paměti: matčino přání, aby její děti „vyrostly zdravé a šťastné“.
Malá Zhouová se při čtení rozplakala. Až po nějaké době pochopila, že její matka je ve vězení.
Proplakala pak mnoho nocí, kdy byla sama. Aby si dodala odvahu, napsala na papír „pravdivost, soucit a snášenlivost“ – tři základní principy Falun Gongu – a pověsila si jej na stěnu ložnice.
Alisa Zhou drží fotografii své matky Wang Youmei v Rockville v Marylandu 6. května 2026. Wang byla v dubnu 2026 v Číně zatčena kvůli praktikování Falun Gongu.
Foto: Madalina Kilroy / The Epoch Times
Po více než dvaceti letech jí stejná tři slova pomáhají vytrvat i po pátém zatčení matky letos v dubnu.
Dozvěděla se o něm při cestě autem do Virginia Beach, kam jela strávit víkend. Když ji v pondělí po návratu do práce šéf pozdravil otázkou „Jaký jsi měla víkend?“, rozplakala se.
Zhouová je dnes americkou občankou. Přestože žije ve svobodné zemi, pronásledování ji podle jejích slov provází jako stín.
„Není chvíle, kdy bych se ho dokázala zbavit,“ řekla Epoch Times. Kdykoli na internetu hledá informace o Číně, naráží na zprávy o dalších zatčeních a úmrtích.
Praktikující Falun Gongu Alisa Zhou rozdává u Lincolnova památníku ve Washingtonu 19. září 2026 letáky upozorňující na pokračující pronásledování Falun Gongu Komunistickou stranou Číny. Matka Zhou, která rovněž praktikuje Falun Gong, je v Číně zadržována od dubna.
Foto: Madalina Kilroy / The Epoch Times
Víra v pravdivost, soucit a snášenlivost nikoho neohrožuje, řekla Zhouová. Pokud se však režim rozhodne proti někomu zakročit, „záminek si vždycky najde dost“. Nedokáže pochopit, jak se stát může obrátit proti vlastním občanům.
Nechápe to ani Smith, spolupředseda dvoukomorové Kongresové a výkonné komise pro Čínu, která sleduje stav lidských práv v této komunistické zemi.
„V Kongresu jsem 46 let. Pořád tomu nerozumím,“ řekl.
„Tito lidé jsou pro vaši zemi přínosem. […] Jsou to poctiví, pracovití lidé – křesťané, praktikující Falun Gongu, Ujgurové, tibetští buddhisté. Proč byste jim chtěli ubližovat?
Nechte je žít a rozvíjet se a bude se dařit i vaší zemi.“
Držet dceru za ruku
Zjistit, kolik je v Číně politických vězňů, je obtížné. Čínský režim takové údaje neposkytuje a tvrdí, že žádné politické vězně nedrží.
Databáze lidskoprávní neziskové organizace Dui Hua Foundation, naposledy aktualizovaná v prosinci 2025, obsahovala více než 50 000 záznamů. Kongresová a výkonná komise pro Čínu evidovala přes 11 000 případů. Podle obhájců vězňů však ani jedno z těchto čísel zdaleka neodpovídá skutečnosti.
„Procházejí tím miliony lidí,“ řekl Epoch Times Sam Brownback, bývalý americký velvyslanec pro mezinárodní náboženskou svobodu. „Jsou to lidé, kteří mají rodiny stejně jako já. Jen dělali to, co považovali za správné, a postavili se za svobodu.“
Také v Hongkongu počet politických vězňů roste během šesti let od chvíle, kdy tam Peking zavedl zákon o národní bezpečnosti, aby potlačil nesouhlasné hlasy.
Sam Brownback, bývalý americký velvyslanec pro mezinárodní náboženskou svobodu, hovoří během akce v Muzeu Bible ve Washingtonu 16. září 2026.
Foto: Madalina Kilroy / The Epoch Times
Jedním z nejznámějších vězňů je Jimmy Lai, zakladatel jednoho z největších hongkongských prodemokratických deníků. Tento deník ukončil činnost poté, co do jeho redakce v roce 2021 vtrhlo 500 policistů.
Jeho dceři Claire před několika týdny diagnostikovali rakovinu a v Londýně právě zahájila chemoterapii.
Lai se to dozvěděl ve věznici s nejvyšším stupněm ostrahy, kde si odpykává dvacetiletý trest.
Na slyšení věnovaném jeho případu 16. září prosil Claiřin bratr Sebastien o propuštění otce z humanitárních důvodů, aby mohl „sedět po boku své dcery v nejtěžší chvíli“ a držet ji za ruku.
„Ze všeho nejvíc si přeje, aby v tom boji byl s ní,“ řekl Sebastien Lai.
Sebastien Lai Sung-yan, syn vězněného hongkongského mediálního magnáta Jimmyho Laie, pózuje pro fotografii po tiskové konferenci v Londýně 15. prosince 2025.
Foto: Henry Nicholls / AFP via Getty Images
Sebastien Lai uvedl, že každý den dostává zprávy o zhoršujícím se otcově zdraví.
Podle zprávy, kterou dva dny před slyšením zveřejnila organizace Committee for Freedom in Hong Kong Foundation, nacvičovali hongkongští dozorci postup pro případ, že Jimmy Lai zemře.
„Je opravdu děsivé to slyšet,“ řekl Sebastien Lai.
Postup hongkongských úřadů vůči jeho otci označil za „skutečnou ostudu“. „Uspořádali celé tohle vykonstruované soudní divadlo a nic nenašli. Jeho pověst je bez poskvrny, a přesto pokračují dál.“
Dlouhodobá hra
Jimmy Lai patří podle odhadů k přibližně 2 000 hongkongským prodemokratickým osobnostem, na něž dopadl zákon o národní bezpečnosti.
Bývalý studentský vůdce Joshua Wong nyní čeká na rozsudek za „spolčení se zahraničními silami“ kvůli tomu, že lobboval u západních zákonodárců. Hrozí mu až doživotní vězení.
Demokratická aktivistka Frances Huiová, na jejíž dopadení je vypsána odměna milion hongkongských dolarů (asi 127 000 amerických dolarů), pro své pocity nachází jediné slovo: „hrůza“.
Aktivisté Joshua Wong
Foto: uprostřed) a Ivan Lam (vpravo) nastupují do policejní dodávky před převozem k soudu, kde měli být odsouzeni v souvislosti s protestem z roku 2019 před sídlem hongkongské policie. Hongkong, 2. prosince 2020. (Anthony Wallace / AFP via Getty Images
„Znala jsem ho už v šestnácti. Nevím, jestli se odtamtud vůbec někdy dostane živý a jestli ho ještě někdy uvidím,“ řekla Epoch Times.
Wong si už odpykával trest čtyř let a osmi měsíců. Sedm měsíců před jeho plánovaným propuštěním proti němu prokuratura zahájila další proces.
„S tímto obviněním přišli až na samém konci. Je naprosto zřejmé, že ho chtějí držet za mřížemi co nejdéle,“ uvedla Huiová.
Poznali se jako dospívající při kampani za demokratické svobody Hongkongu. Huiová vzpomíná, že Wong měl spoustu energie a poskytoval rozhovory i během hladovky, kdy byl fyzicky zesláblý.
„Pro mnoho z nás je inspirací,“ řekla Huiová. Podle ní úřady jednají ze strachu.
„Bojí se, že pokud ho příští rok propustí, vytvoří něco, co nedokážou kontrolovat.“
Frances Hui, koordinátorka pro politiku a advokační činnost nadace Committee for Freedom in Hong Kong Foundation, hovoří během pietního shromáždění se svíčkami k připomínce masakru na náměstí Nebeského klidu, které se konalo u Památníku obětem komunismu ve Washingtonu 4. června 2026.
Foto: Madalina Kilroy / The Epoch Times
Režim podle ní hraje dlouhodobou hru. Sází na to, že okolní svět časem „na vězně zapomene, jak o nich bude postupně slyšet stále méně“.
Zapomnění se bojí i rodiny vězňů.
Na nedávné diskusi o lidských právech ukázala ujgurská právnička Rayhan Asatová fotografii svého bratra Ekpara. Zadrželi ho po návratu z výměnného pobytu ve Spojených státech v roce 2016.
Viděli se tehdy v březnu. Asatová v té době studovala práva na Harvardu a očekávala, že se bratr za dva měsíce zúčastní její promoce. Lituje, že si spolu nepořídili více videí. Po deseti letech odloučení si už těžko vybavuje, jak zní jeho hlas.
„Je to velmi bolestná myšlenka,“ řekla.
Rayhan Asat, hlavní právní a politická poradkyně Atlantic Council pro Čínu a sestra politického vězně Ekpara Asata, hovoří ve Washingtonu 15. září 2026.
Foto: Madalina Kilroy / The Epoch Times
Naděje na zázrak
Naději rodinám dává červencové propuštění pastora Ezry Jina.
Po téměř devíti měsících ve vazbě nastoupil vůdce církve Zion Church do letadla směřujícího do Spojených států a znovu se setkal s rodinou.
Čínské úřady ho obvinily z podvodu a nezákonného podnikání. Podobná obvinění v Číně často slouží ke stíhání náboženské činnosti. Sdělily mu, že ho mohou uvěznit na 15 let, ale pokud se přizná, budou shovívavé. Odmítl.
Dne 3. července ho odvezli z vězení a v prázdném vlakovém voze dopravili na letiště. Ani když nastoupil do letadla, netušil, kam letí. Neměl žádné doklady ani vízum.
Přiletěl 4. července, v den 250. výročí nezávislosti Spojených států. Připadalo mu to jako sen. Předchozí den byl vězněm. Následující večer seděl u moře a sledoval ohňostroj s rodinou, kterou osm let neviděl.
Mnozí si mysleli, že jeho propuštění je nemožné, řekl v červenci při převzetí ocenění u příležitosti nabyté svobody. Za podporu poděkoval Trumpovi i řadě obhájců lidských práv.
„Když držíme při sobě, změna je možná,“ řekl.
Bývalý politický vězeň, pastor Ezra Jin Mingri, ve Washingtonu 16. září 2026.
Foto: Madalina Kilroy / The Epoch Times
Comments