Soud ve Štrasburku rozhodl, že větrné elektrárny mohou být spojeny se zdravotními problémy. Ilustrační obrázek.
Foto:: Dan Kitwood / Getty Images
Rakouský europoslanec Gerald Hauser z FPÖ zaslal letos v červenci Evropské komisi parlamentní interpelaci. Týká se možných škodlivých dopadů PFAS z větrných elektráren na životní prostředí a lidské zdraví.
Politik napsal: „Tyto ‚věčné chemikálie‘ jsou pro člověka a životní prostředí vysoce toxické. Mimo jiné ovlivňují hormonální systém, poškozují imunitní systém, narušují plodnost a mohou způsobovat rakovinu.“
PFAS je zkratka pro per- a polyfluorované alkylové látky. Tyto uměle vyráběné sloučeniny jsou mimořádně stabilní, dlouhodobě přetrvávají v prostředí a v živých organismech se hromadí.
„V posledních letech však byly u některých PFAS […] prokázány škodlivé účinky na zdraví,“ uvádí německé Ministerstvo životního prostředí. V kombinaci s jejich dlouhou životností jsou podle něj „obzvláště znepokojivé“.
Zátěž způsobená více než 200 chemickými látkami
Politik FPÖ uvedl, že PFAS se mimo jiné nacházejí v povrchových vrstvách rotorových listů. Při provozu větrných elektráren se jejich povrch postupně obrušuje. PFAS se podle něj používají také v převodovkách, systémech pro ukládání energie, mazivech, hydraulických kapalinách a izolacích kabelů.
„V důsledku toho se z větrných elektráren dostává do ovzduší, půdy, zahrad, povrchových i podzemních vod více než 200 chemických látek včetně PFAS,“ varoval Hauser. Napsal také, že Dánsko a Švédsko už riziko rozpoznaly a pro některé PFAS zavedly výrazně přísnější limity než Evropská unie.
Podle něj jsou limity v těchto dvou zemích nastaveny na pouhou jednu pětadvacetinu, respektive jednu padesátinu limitů EU. Evropská komise se ve své odpovědi k tomuto konkrétnímu srovnání nevyjádřila.
Hauser nakonec položil Evropské komisi tři otázky:
- Co hodlá Komise udělat pro úplný zákaz PFAS?
- Co hodlá Komise udělat pro zastavení pokračujícího zatěžování lidí, zvířat a životního prostředí PFAS z větrných elektráren?
- Jak se Komise staví k četným vyjádřením odborníků na životní prostředí a lékařů, podle nichž jsou současné limity EU pro PFAS příliš vysoké?
Komise: PFAS zatím zůstávají povoleny
Dne 4. září přišla odpověď eurokomisaře pro průmysl Stéphana Séjourného jménem Evropské komise. Nejprve odkázal na návrh omezení všech PFAS, který předložilo pět vnitrostátních úřadů.
Návrh v současnosti posuzuje Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Podle Séjourného se hodnocení sice vztahuje na energetický sektor, nikoli však na jednotlivé technologie, jako jsou větrné elektrárny.
„Dokud nebude dokončeno konečné vědecké hodnocení ECHA, nemůže Komise posoudit, jaký přístup bude k používání PFAS ve větrných elektrárnách zvolen,“ uvedl eurokomisař. Podle Séjourného se nedá očekávat rychlá změna přístupu k PFAS. Dodal: „Pokud nebudou k dispozici alternativy se srovnatelnými vlastnostmi z hlediska výkonu a bezpečnosti, může být používání PFAS […] nadále povoleno až do doby, než budou nalezeny přijatelné náhrady.“
Hauser označil odpověď Evropské komise za „politické přiznání bezradnosti“, neboť Komise obecně dlouhodobě usiluje o omezení PFAS a nahrazení těchto látek alternativami. Politik FPÖ proto oznámil, že se bude Komise na tuto otázku dál dotazovat.
Odvětví větrné energetiky Hauserovu výkladu oponuje
PFAS se ve větrných elektrárnách používají právě kvůli své dlouhé životnosti. Podle společnosti JUWI působící v oboru mají tyto látky zvyšovat odolnost povrchových vrstev rotorových listů. To má následně snižovat otěr jejich povrchu.
Větrné elektrárny mají podle společnosti jen malý podíl na celkových emisích PFAS. S odkazem na návrh jejich omezení uvádí JUWI 55 tun emisí PFAS ročně z celého energetického sektoru. Podle firmy jde o malé množství ve srovnání s emisemi ze všech odvětví, které v EU podle těchto údajů dosahují zhruba 70 000 tun ročně.
Velká část těchto emisí, konkrétně 38 806 tun, připadá na takzvané F-plyny neboli fluorované skleníkové plyny. Používají se mimo jiné jako chladiva v chladicích a klimatizačních zařízeních nebo jako hnací plyny při výrobě pěn a izolačních materiálů.
Spolkový institut: „Věčná výzva“
Nebezpečím PFAS se letos v červnu zabýval také německý Spolkový institut pro hodnocení rizik. Věčné chemikálie označil za „věčnou výzvu“.
Podle institutu přijímá člověk značnou část PFAS prostřednictvím potravin živočišného původu, například ryb, masa, mléka a vajec. Vzhledem k tomu, že některé PFAS zůstávají v těle dlouhou dobu, mohou se v něm nahromadit v množství, které má nežádoucí účinky na člověka.
V létě 2024 odborníci v Porýní-Falci varovali před konzumací jater divokých prasat. Vnitřnosti těchto zvířat byly silně zatíženy PFAS.
Některé zdravotní dopady jsou podle institutu již známy. „Patří mezi ně zvýšení hladiny krevních tuků (rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění), zvýšení hladiny jednoho jaterního enzymu v krevním séru (ukazatel poruchy funkce jater) a nižší porodní hmotnost,“ uvádí institut.
–etg–
-etcz-
Comments