Lídři stran Meklenburska v debatě - zleva doprava: Simone Oldenburg z Die Linke, Manuela Schwesig z SPD, a Leif-Erik Holm z AfD.
Foto:: Carsten Koal l/ Getty Images
Patrick Langendorf, Tom Goeller
Německá spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko má za sebou volby a poměr politických sil v zemi se výrazně změnil. AfD se v zemských volbách poprvé umístila před SPD. V Berlíně je na špici naopak Levice a AfD s výrazným odskokem až třetí.
Podle předběžných konečných výsledků víkendových voleb získala AfD Meklenbursku-Předním Pomořansku 38,2 procenta hlasů, zatímco sociální demokraté zemské premiérky Manuely Schwesigové obdrželi 35,5 procenta.
Ještě v roce 2021 dělilo obě strany téměř 23 procentních bodů – tehdy ovšem ve prospěch SPD. Sociální demokracie sice oproti 39,6 procenta z roku 2021 ztratila relativně málo, přišla však o postavení nejsilnější strany. Za oběma nejsilnějšími stranami se dosavadní uspořádání zemského sněmu výrazně mění: CDU klesla z 13,3 na 4,9 procenta a v parlamentu už zastoupena nebude.
Z dalších stran, které se ale do sněmu dostanou, je Levice se ziskem 6,5 procenta a Zelení s 5,7 procenta.
BSW se se 4,8 procenta ocitlo těsně pod pětiprocentní hranicí, FDP s 1,0 procenta výrazně pod ní.
AfD dosáhla svého hlavního cíle
Kandidát AfD na zemského premiéra Leif-Erik Holm z výsledku na volebním večírku okamžitě vyvodil politický nárok. „Jsme v čele a samozřejmě chceme být v čele i na konci večera,“ uvedl. AfD podle něj získala „mandát k vládnutí v Meklenbursku-Předním Pomořansku“.
Holm zároveň připustil, že samotné první místo k vládnutí nestačí. Sestavit vládu podle něj nebude snadné. Přesto oznámil, že jeho strana „pozve všechny strany“ k jednání. Očekává od nich ochotu vést rozhovory.
CDU vypadla ze zemského sněmu
Těsný souboj AfD a SPD téměř zastínil druhý zásadní zlom. CDU poprvé v historii opouští zemský sněm Meklenburska-Předního Pomořanska.
Pro stranu jde o historický předěl. Od prvních zemských voleb v roce 1990 byla CDU ve schwerinském parlamentu zastoupena nepřetržitě. V tehdejších prvních volbách byla se ziskem 38,3 procenta dokonce nejsilnější stranou a následně vytvořila zemskou vládu společně s FDP.
Propad naznačovaly už průzkumy, nikoli však nutně vypadnutí z parlamentu.
Dva nároky, ale zatím žádná většina
První projevy Manuely Schwesigové a Leifa-Erika Holma ukázaly, o co v příštích dnech půjde. Oba hlavní kandidáti vyvozují ze stejného volebního výsledku rozdílné politické nároky.
Holm se odvolává na první místo a chce k jednání pozvat ostatní strany. Schwesigová naopak poukazuje na většinovou vládu bez AfD a chce nadále zůstat zemskou premiérkou.
Podle současného rozdělení mandátů by koalici mohli matematicky vytvořit SPD a Zelení. Koalici s AfD všechny ostatní strany před volbami vyloučily.
V Berlíně vítězí Levice
Podle oficiálních předběžných výsledků voleb v Berlíně získala Levice 25,7 procenta hlasů, CDU 18,8 procenta hlasů. AfD se se ziskem 16,3 procenta stala třetí nejsilnější stranou. Zelení obdrželi 14,3 procenta a SPD historicky slabých 12,1 procenta hlasů. Potřebnou hranici nepřekročily BSW se 4,7 procenta a FDP se 2,5 procenta.
Pro sestavení nové vlády je nyní nutná trojkoalice. Teprve v příštích dnech se ukáže, zda vládní koalici v berlínské Poslanecké sněmovně utvoří Levice spolu s SPD a Zelenými, nebo zda vznikne koalice CDU, Zelených a SPD.
Levice dosáhla ve volebním obvodu Neukölln 2 svého nejlepšího výsledku, když získala 53 procent hlasů. V obvodech Neukölln 1 a Berlin-Mitte 6 se pohybovala kolem 50 procent. Lídryně strany Elif Eralpová, která se narodila v Mnichově tureckým rodičům, dosáhla v německém hlavním městě překvapivého vítězství, které může částečně souviset i s jejím původem.
Taková volební podpora pro Eralpovou však sama o sobě nevysvětluje úspěch Levice, která v německém hlavním městě získala více než čtvrtinu hlasů. Přispět k jejímu úspěchu mohly skandály, které v poslední době totiž otřásaly vládními stranami CDU a SPD.
Překlad byl redakčně upraven.
–etg–
-etcz-
Comments