Ministr zahraniční a vicepremiér Petr Macinka na jednání vlády v Praze 14. 9. 2026.
Foto:: Ladislav Křivan / MAFRA / Profimedia
Lídři vládních stran se ve čtvrtek shodli na snížení schodku státního rozpočtu pro rok 2027. Podle ministra zahraničí a vicepremiéra Petra Macinky (Motoristé) jde o škrty v řádu jednotek miliard. Dalších zhruba dvacet miliard se má snížit prostřednictvím vyhlášek a opatření, které kabinet přijme ještě v průběhu letošního roku. Oznámil to novinářům po jednání koaliční rady.
Původní návrh státního rozpočtu na příští rok představený na koci srpna ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) počítal s deficitem 389 miliard korun, čili druhým nejvyšším od vzniku České republiky.
Macinka po čtvrtečním jednání koaliční rady uvedl, že lídrům vládních hnutí se podařilo dospět k dohodě, která podle něj umožní, aby kabinet na svém příštím pondělním jednání upravený rozpočet schválil. „Obrysy dohody, tak jak se k tomu zavázali koaliční partneři, jsou takové, že dojde ke snížení toho schodku v řádech jednotek miliard,“ podotkl. Konkrétní číslo Macinka nespecifikoval, Ministerstvo financí podle něj musí finální podobu dopočítat.
„Koaliční partneři se ještě zavázali k tomu, že ještě v průběhu letošního roku dojde k načtení legislativních návrhů, které reálně sníží schodek rozpočtu o dalších aspoň dvacet miliard,“ konstatoval dále. Vicepremiér odhadl, že by tedy ve finále mohlo dojít k celkovému snížení o 23 miliard, což potvrdil i šéf SPD a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Oblasti, kde by mohlo dojít ke škrtům, šéf Motoristů prozatím specifikovat nechtěl. Koalice je podle něj bude prosazovat vládními nařízeními, ministerskými vyhláškami, případně zákony, dodal.
Úspora 23 miliard Kč by tak představovala necelých 6 % původního schodku a 0,9 procenta z celkových výdajů, které jsou v původním rozpočtu v objemu 2,578 bilionu Kč.
Hnutí ANO, SPD a Motoristé se podle Macinky dále zavázaly k přijmutí reforem, aby v roce 2028 deficit klesl minimálně o 60 miliard. Původní návrh schodku pro rok 2028 je 360 miliard Kč. „Za Motoristy mohu říci – dělali jsme, co jsme mohli,“ poznamenal k dnešní diskuzi šéf Motoristů.
Macinka připomněl, že jejich hnutí neuspělo s návrhem na obnovení karenční doby, což by znamenalo, že první tři dny nemoci nebudou zaměstnavatelé proplácet. „Tam se projevilo sociálnědemokratické ledví jak části hnutí ANO, tak SPD. Alespoň odboráři budou mít o důvod méně nás kritizovat. Diskuze o zavedení karenční doby se odsunula o rok. My si myslíme, že stejně bude nutné tento krok udělat, protože ten rozpočet v roce 2028 bude tak problematicky sestavitelný, že ani bez tohoto se neobejdeme,“ uvedl.
Podle Okamury diskuze již skončila: „Dneškem je to definitivně smeteno ze stolu, nadále se budou první tři dny nemoci proplácet, aby občané nemuseli přecházet nemoci,“ řekl ve čtvrtek novinářům.
Koalice se podle šéfa SPD rovněž shodla na snížení dávek vyplácených ukrajinským uprchlíkům o zhruba čtyři miliardy korun. „My jsme požadovali úplné škrtnutí všech dávek Ukrajincům. Je to cirka dohromady i se zdravotním pojištěním, které se doplácí na nepracující Ukrajince, 12 miliard korun. Koaliční partneři chtěli dávky zachovat,“ řekl Okamura.
Od ledna by podle něj na základě koaliční dohody mělo dojít také ke zvýšení důchodů. „Konkrétní částku oznámí ministři po jednání vlády,“ dodal.
Původně navrhovaný schodek rozpočtu se setkal s kritikou jak opozice, tak některých ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) deficit obhajovala s tím, že v něm jsou započteny rekordní investice, které do budoucna schodek zvrátí.
Výdaje na obranu neklesnou
Okamura před jednáním koaliční rady tvrdil, že jeho hnutí bude usilovat o škrtnutí 7,5 miliardy korun pro obranu. „Koaliční partneři bohužel odmítli snížit výdaje na zbrojení, ale vybojovali jsme a máme to potvrzené, že vojáci dostanou valorizaci platů a od příštího roku zvedáme všem občanským pracovníkům na Ministerstvu obrany platy o zhruba 5 000 korun měsíčně,“ uvedl po jednání Okamura s tím, že se počítá i s valorizací platů vojáků. Ti se podle něj mají dočkat také nové lepší výstroje a lepšího stravování.
Macinka potvrdil, že Česko dodrží závazek 2 procent výdajů HDP na obranu. „Nemůžeme být jediná země z celého NATO, která nenaplní ta dvě procenta,“ řekl.
Loni v červenci se ale členské státy NATO zavázaly, že do roku 2035 budou vyčleňovat na obranu nejméně 3,5 % HDP a dalších 1,5 % na související výdaje jako kritická infrastruktura atd. V březnu 2025 tehdejší kabinet Petra Fialy (ODS) rozhodl, že rozpočet ČR bude na obranu vyčleňovat každý rok o 0,2 % více. V roce 2030 by tak dosáhl tří procent HDP.
Comments