Severokorejská nákladní vozidla přejíždějí 7. září 2026 po mostě mezi Ruskem a Severní Koreou. Most je pojmenován po sovětském důstojníkovi Jakovu Novičenkovi, jemuž je připisována záchrana života zakladatele Severní Koreje Kim Ir-sena. (Yuri Smityuk / Zuma Press / Profimedia)

Victoria Friedman

Victoria Friedman

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most spojující obě země, což je známkou užší diplomatické a hospodářské spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem.

Dvouproudý most přes řeku Tumen zpočátku odbaví do 300 vozidel denně a řidičům zpřístupní ruskou federální silniční síť, která vede od Vladivostoku na Dálném východě až po Petrohrad na západě, řekl ruský premiér Michail Mišustin na slavnostním otevření 7. září.

Nákladní vozidla budou moci most okamžitě využívat k přepravě nákladu a očekává se, že do konce roku bude trasa otevřena také osobní dopravě, sdělila ruská vláda.

Spolupráce mezi oběma zeměmi se prohloubila od začátku rusko-ukrajinské války v roce 2022, když Pchjongjang vyslal na pomoc Moskvě tisíce vojáků.

Mišustin, který společně se severokorejským premiérem Pak Thae-songem prostřednictvím videopřenosu promluvil k pracovníkům a vládním představitelům obou zemí, označil otevření mostu za „skutečně historickou událost“ a „nový symbol přátelství“.

„Jsem přesvědčen, že rozšíření přeshraniční dopravní infrastruktury poskytne silný impuls k dalšímu rozvoji obchodní, hospodářské, vědecké, technologické a kulturní spolupráce,“ řekl ruský premiér.

Mezi Moskvou a Pchjongjangem již existuje přímé letecké a železniční spojení, jde však o první řádné silniční spojení. Až dosud bylo nutné po zvláštní dohodě pokládat na nedaleký železniční Most přátelství prkna, aby po něm mohla přejíždět vozidla.

Most přátelství byl uveden do provozu v roce 1959 poté, co bylo v korejské válce vyhlášeno příměří, a po desetiletí zůstával jediným pozemním hraničním přechodem mezi oběma zeměmi.

Nový most nese jméno sovětského vojáka Jakova Novičenka. Severní Korea mu připisuje záchranu života prvního vůdce země Kim Ir-sena, když v roce 1946 zachytil granát, který po něm někdo hodil.

Severokorejská státní tisková agentura KCNA 8. září informovala, že dokončení mostu pomůže oběma zemím rozvíjet užší hospodářskou spolupráci, obchod, cestovní ruch a mezilidské kontakty.

Severokorejští vojáci

Mišustin ve svém projevu zmínil severokorejské vojáky, „kteří ještě nedávno bojovali bok po boku s našimi vojáky a bránili ruskou půdu“, čímž odkazoval na jednotky, které Pchjongjang vyslal na pomoc Rusku ve válce s Ukrajinou.

Koncem minulého měsíce jihokorejské ministerstvo obrany oznámilo, že Severní Korea se připravuje na vyslání dalších vojáků do Ruska, nic však nenasvědčovalo tomu, že by k takovému nasazení mělo dojít bezprostředně.

Jihokorejský poslanec Yoo Yong-won 24. srpna sdělil, že podle zprávy, kterou obdržel od jihokorejské Obranné zpravodajské agentury (DIA), vyslala Severní Korea od října 2024 do Ruska více než 16 000 vojáků, přičemž se předpokládá, že mnoho z nich bylo zabito nebo zraněno.

Podle DIA Pchjongjang pravděpodobně poskytl Rusku také více než 15 milionů kusů dělostřelecké munice a zbraňové systémy, včetně balistických raket krátkého doletu.

O týden dříve Kim Yo Jong, sestra severokorejského vůdce Kim Jong Una, odmítla tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Pchjongjang plánuje vyslat do Ruska až dalších 50 000 vojáků, kteří by bojovali na Ukrajině.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 18. srpna řekl své severokorejské kolegyni, že Moskva a Pchjongjang pracují na vytvoření „nového a spravedlivého světového řádu“.

Lavrov ve zprávě severokorejské ministryni zahraničí Choe Son Hui napsal, že účast příslušníků Korejské lidové armády „je jasným důkazem tradice bojového přátelství, které vytvořily hrdinské generace našich předchůdců“.

K této zprávě přispěli Reuters a Owen Evans.

–ete–

-etcz-