Americký ministr financí Scott Bessent (vlevo), stálý zástupce USA při NATO Matthew Whitaker (uprostřed) a americký velvyslanec v Turecku Tom Barrack (vpravo) během tiskové konference po summitu NATO v turecké Ankaře 8. července 2026. Americký prezident Donald Trump, kterého doprovázeli, není na snímku. (Altan Gocher / Hans Lucas / AFP via Getty Images)

Guy Birchall

Členské státy NATO by neměly tolerovat úmyslné projevy hybridní války, uvedl 5. září americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker. Dodal, že Washington bude stát při zasažených zemích, až budou podnikat kroky k řešení těchto hrozeb.

Whitaker poukázal na pokus o útok dronem na letiště Lipsko/Halle v Německu z minulého měsíce, z něhož Berlín obvinil Moskvu. Označil jej za „znepokojivější“ než jiné incidenty, kterým čelily členské země aliance, převážně na jejím východním křídle.

„Pokud dokážeme zjistit, kdo za tím stojí – což se Německu podařilo –, musíme dát důrazně najevo, že je to nepřijatelné a že to nebudeme tolerovat,“ řekl Whitaker na okraj podnikatelské konference v Itálii.

Whitaker uvedl, že členové NATO musí být připraveni a ostražití a v případě takových akcí proti nim vyslat důrazný signál. Podle něj může být ohrožena kritická infrastruktura, kterou by proto měly monitorovat příslušné státní orgány.

Dodal, že hlavní roli v reakci na takové projevy hybridní války by měly převzít zasažené země, Spojené státy jim však při řešení těchto hrozeb poskytnou pomoc.

Výroky amerického diplomata přicházejí v době zvýšeného napětí mezi evropskými zeměmi, zejména Německem, a Ruskem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov 6. září prohlásil, že obvinění Berlína, podle něhož za incidentem na letišti Lipsko/Halle stojí Moskva, je „v podstatě začátkem skutečné války“.

„Vykázali generální konzulát z Bonnu a oznámili, že dohodu vypověděli. Zavřeli Ruský dům v Berlíně. Vzpomínám si, že před začátkem druhé světové války, nebo přesněji Velké vlastenecké války, Němci rovněž zavřeli své diplomatické mise,“ řekl Lavrov ruskému státnímu médiu Vesti.

„Myslím, že to ani nemusím příliš vysvětlovat. Znovu chtějí válku.“

V reakci na uzavření svého konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně Moskva oznámila, že v Rusku budou uzavřeny tři pobočky Goethe-Institutu, německé neziskové organizace podporující kulturní výměnu.

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt 7. září v jihoněmeckém Bavorsku po vítězství pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku prohlásil, že mírové soužití v zemi zvenčí ohrožují ruské drony a zevnitř „ideologičtí nízkoletci Moskvy“ v německých parlamentech, informovalo německé médium Zeit.

Odpůrci AfD, včetně vlády kancléře Friedricha Merze v Berlíně, stranu obviňují z příliš vstřícného postoje k Rusku a z dlouhodobého odporu vůči německé podpoře Ukrajiny.

Ulrich Siegmund, hlavní kandidát AfD na premiéra Saska-Anhaltska, po vítězství své strany 6. září řekl deníku Epoch Times, že „nastává nová éra“, v níž „lidé velmi jasně říkají: dost, bylo dost“.

Siegmund uvedl, že voliči chtějí zásadní politickou změnu a vládu, která bude znovu prosazovat politiku v zájmu vlastních občanů a země.

Dodal také, že chce „vycházet s Ruskem“.

–ete–

-etcz-