Lídr kandidátky AfD v Sasko-Anhaltsku Ulrich Siegmund (třetí zleva) přijímá gratulaci od spolupředsedy AfD Tino Chrupally a dalších kolegů, včetně spolupředsedkyně AfD Alice Weidel (vpravo) v německém Magdeburgu, 6. 9. 2026 (Ronny HARTMANN / AFP via Getty Images)
Aktualizováno 7. 9. 2026 v 8:50 o komplexnější informace a analýzy
Kolem třetí hodiny ranní byly dnes v Sasko-Anhaltsku známy předběžné výsledky zemských voleb, které se konaly v neděli 6. září. Už po prvních odhadech bylo zřejmé, že AfD dosáhne svého dosud nejlepšího výsledku ve volbách, ale absolutní většinu nezíská. Zároveň zůstávalo jednou z hlavních neznámých, zda se Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) navzdory předvolebním průzkumům dostane do zemského sněmu.
Podle předběžných výsledků získala konzervativní AfD 43,8 procenta hlasů.
CDU dosáhla 17,2 procenta a oproti minulým volbám tak ztratila 19,9 bodu. SPD získala 9,3 procenta a skončila těsně před Zelenými, kteří obdrželi 8,9 procenta. Levice dosáhla 8,6 procenta.
Odhady ARD naznačovaly, že by se strana Sahry Wagenknechtové do sněmu dostat mohla, zatímco prognózy ZDF ji viděly těsně pod pětiprocentní hranicí. Krátce před 21. hodinou uvedl institut infratest dimap, že šance BSW na vstup do sněmu jsou v poměru 70 ku 30. Předběžný výsledek však ukázal, že BSW, která vzešla z Levice (Die Linkae), se ziskem 5,3 procenta se skutečně do zemského sněmu povedlo dostat.
Nicméně, po nedělním politickém zemětřesení čeká Sasko-Anhaltsko složité sestavování vlády. Zatím není jasné, kdo bude mít potřebnou většinu pro zvolení ministerského předsedy, a zároveň nejsou všechny matematicky možné koalice politicky reálné. Některá spojenectví předem vylučují usnesení stranických sjezdů nebo příliš velké ideologické rozdíly.
Lídr kandidátky AfD Ulrich Siegmund odmítl vytvoření menšinové vlády. Úspěch BSW situaci dále komplikuje. AfD nemá vůči CDU, SPD, Zeleným a Levici absolutní většinu a při některých hlasováních by potřebovala podporu jiných poslaneckých klubů.
Podle předběžného výsledku by měla AfD v novém zemském sněmu 39 z 83 křesel, tedy o 17 více než dosud. CDU by získala 15 mandátů a o 25 křesel by přišla. SPD, Zelení a Levice by měli shodně po osmi poslancích. SPD by tak ztratila jeden mandát a Levice tři. Zelení by si naopak o dvě křesla polepšili. BSW by mělo v zemském sněmu pět poslanců.
Volební účast dosáhla nového rekordu
Nedělní zemské volby přinesly také nový rekord volební účasti. Zemská volební komisařka Christa Dieckmannová ve 14 hodin na základě do té doby došlých hlášení oznámila účast 54,4 procenta. Do 16 hodin vzrostla na 65,3 procenta.
Nakonec mělo hlas odevzdat 77,8 procenta oprávněných voličů. Volební účast by tak výrazně překonala dosavadní rekordy z roku 1998, kdy dosáhla 71,5 procenta, a z roku 1990 s 65,1 procenty.
Sasko-Anhaltsko přitom v minulosti zaznamenalo ve volbách do zemského sněmu také opačný rekord. V roce 2006 využilo své volební právo pouze 44,4 procenta oprávněných voličů.
AfD výrazně těžila z bývalých nevoličů
Za svůj úspěch vděčí AfD především mobilizaci lidí, kteří dříve k volbám nechodili. Z této skupiny získala 157 000 hlasů. K AfD navíc přešlo 82 000 voličů, kteří v roce 2021 ještě hlasovali pro CDU Reinera Haseloffa.
Další voliči dle průzkumů přešli k AfD od FDP (19 000), Levice (11 000), SPD (7 000), a dokonce i od Zelených (2 000).
AfD současně ztratila 2 000 hlasů ve prospěch BSW, které kandidovalo poprvé. Roli mohly hrát i taktické důvody. Strana Sahry Wagenknechtové jako jediná před volbami uvedla, že by za určitých okolností mohla umožnit zvolení Ulricha Siegmunda ministerským předsedou. Také proto iniciativa „Taktisch Wählen“ (Volit takticky) doporučovala BSW nevolit.
Taktické hlasování ovlivnilo výsledek
Kampaň iniciativy vyzývající ke strategickému hlasování pro SPD nebo Zelené s cílem zabránit absolutní většině mandátů pro AfD zřejmě těsně dosáhla zamýšleného výsledku. Sociální demokraté, kteří byli v posledních volbách přesahujících zemskou úroveň pod silným tlakem, si oproti zemským volbám z roku 2021 dokonce polepšili.
SPD získala hlasy především od bývalých nevoličů (13 000), CDU (13 000) a FDP (3 000). Současně v čistém vyjádření ztratila voliče ve prospěch Levice (2 000), Zelených (4 000), BSW (6 000) a AfD. Během volebního večera se mezi sociálními demokraty, Levicí a Zelenými rýsoval těsný souboj.
Levice a Zelení rovněž získali nové voliče
Levice dokázala mobilizovat 15 000 bývalých nevoličů a získala 4 000 hlasů od FDP. K Levici přešlo také 9 000 někdejších voličů CDU. U mnoha z nich mohlo jít o lidi, kteří v roce 2021 takticky hlasovali pro Haseloffa, aby zabránili AfD stát se nejsilnější stranou v zemi.
Levice současně ztratila 4 000 hlasů ve prospěch Zelených a dalších 13 000 dohromady ve prospěch AfD a BSW. Zelení těžili z přechodu voličů od CDU (18 000), z řad bývalých nevoličů (10 000) a od FDP (5 000), stejně jako od SPD a Levice. Liberálové ztráceli voliče všemi směry. Podobně dopadla i CDU. Přesto dokázala přivést k urnám 32 000 někdejších nevoličů.
Siegmund odmítá „ohýbání se“ kvůli moci
V první reakci na volební výsledek uvedl lídr kandidátky AfD Ulrich Siegmund, že on a jeho strana „psali dějiny“. Výsledek podle něj představuje „jasný signál pro politický obrat“.
K možnosti vytvořit vládu Siegmund uvedl, že je sice připraven převzít „státnickou odpovědnost“, ale „kvůli možnostem získat moc se nebudeme ohýbat“. Zásadní obrat v migrační politice, vnitřní bezpečnosti a energetice je podle něj „nevyjednatelný“.
Zemská předsedkyně Levice Eva von Angernová s ohledem na možné varianty vlády uvedla, že pro ni je „rozhodující, aby existovaly jasné demokratické většiny“. Dosavadní zemská vláda podle ní ve volbách neuspěla, volební kampaň však silně zastínila témata spolkové politiky.
Podle von Angernové byla právě politika CDU tím, co posílilo AfD. Důležitou roli podle ní sehrála debata o starobním důchodu bez krácení po 45 letech placení příspěvků a o zákonném zdravotním pojištění (GKV). Podle ní nejde „o reformy, ale o sociální škrty“. V Sasku-Anhaltsku CDU převzala témata AfD, čímž jí podle von Angernové ještě více pomohla.
CDU hovoří o porážce
Zatímco von Angernová označila výsledek za „černý den pro Sasko-Anhaltsko“, ministerský předseda Sven Schulze s tímto hodnocením nesouhlasil. „Je to demokracie,“ uvedl v prvním vyjádření po zveřejnění odhadů. CDU se podle něj musí „s tímto výsledkem vyrovnat, je to pro nás porážka“. Nyní je podle něj třeba „rozpoznat signály“.
S výsledkem vlastní strany byl naopak spokojen zemský předseda SPD Armin Willingmann. Sociální demokraté podle něj „zůstávají poměrně stabilní“. Výsledek se výrazně liší od průzkumů z posledních měsíců, podle nichž se připouštěl dokonce propad SPD pod pětiprocentní hranici.
K výsledku AfD Willingmann uvedl, že v situacích, jako je ta současná, lze lidi populistickými tezemi oslovit snáze než vysvětlováním toho, co lze ve skutečnosti realisticky uskutečnit.
Existují podle něj „četné krize, které ze Saska-Anhaltska nemůžeme změnit a můžeme pouze zmírňovat jejich následky“.
Zelení se vidí jako protiváha AfD
Zemská předsedkyně Zelených Susan Sziborra-Seidlitzová hovořila o „obtížném večeru – pro nás, ale také pro celou zemi“. Dobrý výsledek své strany vysvětlila tím, že lidé vkládali do Zelených naději, že zabrání samostatné vládě AfD.
Silný výsledek Zelených je podle ní „důsledkem vzepětí občanské společnosti“. Zelení budou podle ní „v zemském sněmu vždy protivníkem pravicových extremistů“.
Sziborra-Seidlitzová zároveň uvedla, že také témata Zelených odrážela obavy obyvatel: „Při každé vlně veder uplynulého léta bylo nejteplejší místo vždy v Sasku-Anhaltsku.“
Lídryně kandidátky BSW Claudia Wittigová na otázku ohledně možné spolupráce s AfD odpověděla: „V některých bodech můžeme s AfD postupovat společně, v jiných ne. Budeme se rozhodovat podle jednotlivých témat.“
Zůstává tak otevřené, jakou roli by BSW mohlo sehrát při sestavování nové zemské vlády. Vstup strany do zemského sněmu zároveň mění poměr sil a komplikuje hledání životaschopné vládní koalice.
Sociální zabezpečení bylo nejdůležitějším volebním motivem
Podle institutu infratest dimap označilo 25 procent dotázaných za nejdůležitější téma při svém volebním rozhodování sociální zabezpečení. Na druhém místě následoval mír v Evropě se 17 procenty. Ekonomiku uvedlo 15 procent respondentů, po 13 procentech připadlo na vnitřní bezpečnost a vzdělávání. Méně významná byla témata přistěhovalectví s 9 procenty a životního prostředí a klimatu se 6 procenty.
Na otázku ohledně motivace k volbě uvedlo 59 procent dotázaných, že si spolková vláda zaslouží „dostat za vyučenou“. Zvlášť výrazné bylo toto hodnocení mezi voliči AfD, kde s výrokem souhlasilo 89 procent respondentů. Mezi voliči Levice to bylo 41 procent.
AfD dosáhla mimořádně silného výsledku mezi dělníky – 60 procent, a mezi muži – 50 procent. CDU získala nejlepší výsledek především ve věkové skupině nad 70 let, kde obdržela přibližně 30 procent hlasů.
–etg–
-etcz-
Comments