Most přátelství a administrativní budova v Rasuwa – hraniční přechod u Gyirongu po povodni z 30. 4. 2023. (Photo by Janine HAIDAR / AFP via Getty Images)
Čínské zdroje zpochybňují postup úřadů před blížícím se sesuvem, který 26. srpna zpustošil významný hraniční přechod mezi Tibetem, resp. Čínou a Nepálem, a vyžádal si více než 1 100 mrtvých, zatímco tisíce lidí se pohřešují.
Jeden ze zdrojů tvrdí, že úředníci zaznamenali nebezpečí několik minut před katastrofou, ale nevydali včas varování ani nenařídili evakuaci.
Zdroje hovořily s deníkem Epoch Times pod podmínkou anonymity kvůli obavám z odvety.
Další člověk s vazbami na čínský systém krizového řízení sdělil pro Epoch Times, že úřady zaznamenaly známky nebezpečí proti proudu ještě předtím, než sesuv a následná povodňová vlna zasáhla hraniční přechod Gyirong, resp. Resuo, jižní část Gyirongu. Nezvýšily však stupeň varování ani hrozbu včas neoznámily Pekingu.
Podle zprávy čínské státní tiskové agentury Xinhua z 30. srpna katastrofa zpustošila přibližně 0,7 kilometru čtverečního území a zničila 27 budov a souvisejících zařízení.
Ledová masa se měla uvolnit z ledovcové oblasti v nadmořské výšce přibližně 5 200 metrů. Podle Xinhua urazila asi 22 kilometrů za přibližně sedm minut, než dorazila k hraničnímu přechodu v nadmořské výšce kolem 1 800 metrů.
Kvůli její rychlosti měli lidé na hraničním přechodu jen velmi málo času na útěk, případně vůbec žádný.
Zdroj z čínského režimu s příjmením Zhou sdělil pro Epoch Times, že tibetské úřady nebezpečí zaznamenaly ještě před sesuvem.
„Podle časového průběhu katastrofy tibetská strana zaznamenala nebezpečí už pět minut předtím, než sesuv dorazil k hraničnímu přechodu, a vyhodnotila, že směřuje na Gyirong,“ říká Zhou.
„Tibetští představitelé však situaci nebrali vážně, v důsledku čehož byly zavaleny stovky lidí a zničena byla i infrastruktura hraničního přechodu.“
Podle Zhoua pracovníci místního střediska monitorování životního prostředí nahlásili katastrofu až poté, co sesuv zasáhl Gyirong. Tvrdí, že nesou odpovědnost za zpoždění varování i následné reakce.
Tato tvrzení se v oficiálních zprávách zveřejněných Pekingem neobjevila a deník Epoch Times je nemohl nezávisle ověřit.
Nepálští představitelé již po loňské povodni a sesuvu naléhali na Čínu, aby s nimi včas sdílela údaje o pohybu ledovců a výšce vodní hladiny.
Hydrolog Sauharda Joshi z nepálského Úřadu pro hydrologii a meteorologii sdělil serveru Nepal News, že čínské úřady před letošní povodní nevydaly včasné varování.
„Povodeň překročila hranici s Nepálem kolem 8:40 a do deseti minut dorazila do Syabru Bensi,“ řekl. „Kdybychom byli informováni už ve chvíli, kdy se povodeň v Tibetu rozvíjela, počet obětí mohl být výrazně nižší.“
Hraniční přechod Resuo (jižní část Gyirongu) a Syabru Bensi. (mapy.cz screenshot Epoch Times)
Poučení z katastrofy v roce 2025
Katastrofa přišla jen něco málo přes rok po obdobné události ve stejném údolí.
Dne 8. července 2025 se z ledovcového jezera vyvalila povodňová vlna a prohnala se oblastí. Zničila Most čínsko-nepálského přátelství, který spojoval Gyirong na čínské straně s Rasuwa Gadhi na nepálské straně. Nepálští představitelé oznámili, že při katastrofě zemřelo 11 lidí.
Geologický odborník z čínské provincie Gansu s příjmením Chen sdělil Epoch Times, že čínské úřady měly jakékoli výrazné změny v horním toku považovat za možnou mimořádnou hrozbu, namísto toho, aby se spoléhaly na zkušenosti z předchozího roku.
„Místní úředníci byli při své práci laxní a k novému nebezpečí přistupovali na základě zkušeností z předchozí katastrofy,“ říká.
„Pokaždé, když dojde ke katastrofě, opakuje se totéž. Tolik lidí bylo smeteno. Způsobilo to lidské selhání.“
Chen přirovnává reakci úřadů také k nedávným záplavám v čínské oblasti Guangxi, kde podle něj úřady obyvatele včas neinformovaly o protržení hrází.
„I když lidi upozorní, udělají to až o několik hodin později, kdy už ke katastrofě došlo,“ říká. „Jaký pak takové varování má smysl?“
Čínské ministerstvo přírodních zdrojů podle Xinhua aktivovalo druhý stupeň mimořádné reakce na geologické katastrofy přibližně čtyři a půl hodiny po neštěstí.
Čínský profesor s příjmením Wang sdělil deníku Epoch Times, že úřady dosud veřejnosti neposkytly úplné informace o tom, jaká varovná a evakuační opatření byla zavedena po katastrofě v roce 2025.
„Totéž platí i pro tuto katastrofu. Nepoučili se, a pokud se tento systémový problém nevyřeší, přijde další katastrofa,“ uvádí Wang.
Zdroj z čínského režimu s příjmením Shao podotýká pro Epoch Times, že zahraniční ambasády kontaktovaly Peking a žádaly informace o svých občanech. „Více než 200 cizinců pochází z více než 20 zemí.“
Vzhledem k vysokému počtu zahraničních občanů mezi pohřešovanými není katastrofa pro čínský režim pouze vnitrostátní záležitostí, ale stala se také diplomatickým problémem, protože zahraniční vlády požadují informace o svých občanech.
Dne 28. srpna se politbyro Komunistické strany Číny sešlo, aby projednalo záchranné práce po sesuvu v Gyirongu.
Agentura Xinhua ve zprávě o jednání nezmínila tvrzení, že místní úřady nebezpečí nahlásily se zpožděním, ani neuvedla, kdy byla hrozba v horním toku poprvé zaznamenána.
Na této zprávě se podíleli Ye Zilong a Reuters.
–ete–
-etcz-
Comments