Plakát s bývalým vojenským velitelem bosenských Srbů Ratkem Mladićem před pravoslavnou katedrálou v bosenské Banja Luce 28. srpna 2026, den po jeho úmrtí ve vězeňské nemocnici v Haagu. Mladić byl odsouzen za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. (AFP prostřednictvím Getty Images)
Chorvatský premiér Andrej Plenković 31. srpna uvedl, že pokud by Srbsko uspořádalo státní pohřeb odsouzenému válečnému zločinci Ratku Mladićovi, který minulý týden zemřel, zavřelo by si tím dveře ke vstupu do Evropské unie.
Mladić byl v roce 2017 odsouzen k doživotnímu vězení poté, co byl shledán vinným z genocidy ve Srebrenici, kde bylo zabito 8 000 bosenských muslimských mužů a chlapců, ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů spáchaných během války v Bosně v letech 1992–1995.
Zemřel 27. srpna ve věku 83 let ve vazbě OSN v nizozemském Haagu.
Srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić 28. srpna naznačil, že Mladićovi bude nabídnut státní pohřeb.
„Je jisté, že generálu Mladićovi se dostane všech vojenských a státních poct, na které má z pohledu státu nárok,“ řekl Vujić srbské televizi K1.
Plenković 31. srpna na okraj Bledského strategického fóra ve Slovinsku řekl, že podle jeho informací Srbsko dosud nepřijalo konečné rozhodnutí ohledně Mladićova pohřbu. Pokud by mu však udělilo plné státní pocty, podle Plenkoviće by to nepomohlo vyhlídkám Bělehradu na vstup do EU, jejímž členem již Chorvatsko je.
„Je to, jako by si sami zavírali dveře do Evropské unie,“ řekl Plenković podle chorvatské veřejnoprávní stanice HRT.
Kromě zločinů spáchaných na muslimském obyvatelstvu Bosny nesl Mladić odpovědnost také za zločiny proti bosenským Chorvatům a působil jako velitel v Kninu, městě v Chorvatsku s převážně srbským obyvatelstvem, které se pokusilo odtrhnout.
Eurokomisařka varovala Bělehrad
Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová 1. září na témže summitu ve Slovinsku rovněž varovala Srbsko před vzdáváním poct Mladićovi.
„Oslavování válečných zločinců nemá místo […] v členské ani kandidátské zemi EU,“ řekla Kosová podle německé tiskové agentury DPA. „Doufám, že vláda v Bělehradě ví, co je v sázce.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić 28. srpna kritizoval soud pro válečné zločiny za to, že předchozí měsíc zamítl Mladićovu žádost o propuštění, aby mohl zemřít v Srbsku.
„Nyní jsme viděli, že Haag chtěl, aby Mladić zemřel za mřížemi,“ řekl Vučić. „Nedovolili generálovi zemřít v Srbsku, kde zemřít chtěl. To je necivilizované jednání bez precedentu či ospravedlnění.“
Vučić, někdejší nacionalista, který působil jako ministr za bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiće, usiluje o vstup Srbska do EU, zároveň však udržuje dobré vztahy s Ruskem i Čínou. Milošević zemřel na infarkt v březnu 2006 ještě před vynesením rozsudku v procesu, v němž čelil obvinění z genocidy.
Vučić také uvedl, že úřady OSN v Haagu neposkytly žádné informace o tom, kdy bude Mladićovo tělo převezeno zpět do Bělehradu.
„Z Haagu jsme nic nedostali,“ sdělil Vučić novinářům s tím, že srbská vláda chce Mladićovi zajistit důstojný pohřeb.
Vučić 20. srpna vyhlásil předčasné volby na říjen.
Jugoslávie, mnohonárodnostní socialistický stát, se rozpadla v průběhu 90. let, kdy se nejprve Slovinsko a poté Chorvatsko odtrhly a staly se nezávislými státy.
Bosnu a Hercegovinu, jejíž obyvatelstvo tvoří Srbové, Chorvati a Bosňané, zachvátila v letech 1992 až 1995 občanská válka, během níž vojenský velitel Mladić a jeho politický spojenec Radovan Karadžić prováděli etnické čistky, zejména proti Bosňanům.
Ve válce zahynulo na všech stranách 100 000 lidí a ukončily ji Daytonské mírové dohody, které zemi rozdělily na Republiku srbskou, obývanou převážně Srby, a Federaci Bosny a Hercegoviny, obývanou převážně Bosňany a Chorvaty.
Osm zemí EU – Chorvatsko, Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Belgie, Švédsko a Nizozemsko – se oficiálně staví proti vstupu Srbska do Unie.
K této zprávě přispěla agentura Reuters. Překlad byl redakčně zkrácen.
–ete–
-etcz-
Comments