Německý kancléř Friedrich Merz na 62. Mnichovské bezpečnostní konferenci v Mnichově, Německo, 13. února 2026. (Johannes Simon / Getty Images)
Spolkový kancléř Friedrich Merz (CDU) chce navzdory historicky nízké podpoře pokračovat ve svém reformním kurzu. Slabé výsledky v průzkumech jsou pro něj „spíše další motivací“ k přijímání nezbytných a zčásti nepopulárních rozhodnutí, uvedl v neděli v Letním rozhovoru stanice ARD s odkazem na důchodovou reformu.
Pokud jde o nadále vysoké ceny elektřiny a energií, Merz nechtěl predikovat termín, do kdy by měla vláda přijmout opatření k jejich snížení. Za jejich vysokou úroveň může podle něj mimo jiné odklon od jaderné energetiky, o němž rozhodly předchozí vlády, a také dlouhodobě garantované výkupní ceny elektřiny, které už podle svých slov nemůže změnit.
Jako protiopatření zmínil cenový strop na elektřinu, zvýhodněnou cenu elektřiny pro průmysl, strategii výstavby elektráren schválenou kabinetem a Evropskou komisí a také dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu s dobou trvání 10 až 15 let.
Slevu na pohonné hmoty, jejíž platnost skončila 30. června, spolková vláda prodlužovat nechce. Dlouhodobé dotování ceny ropy podle Merze není udržitelné.
Cena ropy podle něj souvisí s válkou na Blízkém východě, přičemž opětovné otevření Hormuzského průlivu by vedlo k poklesu cen energií. Spolková vláda nadále počítá s ukončením využívání uhlí v roce 2038 a letos o případném prodloužení provozu uhelných elektráren diskutovat nechce.
Merz hájil také výrazně rostoucí výdaje na obranu. Bezpečnost a mír mají podle něj přednost před jinými výdaji. „Ani ten nejlepší rodičovský příspěvek není k ničemu, pokud přijdeme o svobodu,“ uvedl.
Ke kritice údajné „zlatokopecké horečky“ ve zbrojním průmyslu oznámil přezkoumání postupů při zadávání zakázek. Německo se podle něj chce více inspirovat nákladově efektivními postupy používanými na Ukrajině.
Výdajový cíl NATO ve výši 3,5 procenta HDP na obranu plus 1,5 procenta na infrastrukturu by podle Merze mohl být při změně bezpečnostní situace opět snížen. V současnosti k tomu však podle něj není důvod.
V souvislosti s nálezem dronu vybaveného výbušninou na letišti v Lipsku, za nímž podle několika bezpečnostních expertů stojí Rusko, Merz oznámil brzkou reakci. Německo ji bude koordinovat s Evropskou unií a spojenci v NATO a má být oznámena „v příštích dnech“.
Na otázku, které odvětví bude v budoucnu určující, Merz nejmenoval žádný konkrétní sektor, ale poukázal na využívání umělé inteligence napříč odvětvími. Zvláštní možnosti růstu podle něj mají řemesla, malé a střední podniky, zdravotnická technika a farmaceutický průmysl. Zdravotnictví je podle něj už nyní nejrychleji rostoucím hospodářským odvětvím.
K otázce výraznějšího zdanění kapitálu a majetku namísto práce se kancléř vyjádřil zdrženlivě. Vzhledem ke „čtvrté technologické revoluci“ podle svých slov zatím nedokáže na tuto otázku odpovědět.
K možnosti, že by se Německo dočkalo první spolkové prezidentky, Merz uvedl, že pohlaví je „méně důležité než osobnost“. Ženu v této funkci si však podle svých slov dokáže „velmi dobře představit“. O nástupci rozhodne Spolkové shromáždění, jehož složení ovlivní také zářijové zemské volby.
(S přispěním dts)
–etg–
-etcz-
Comments