Místní představitelé a příslušníci námořnictva při společném íránsko-rusko-čínském vojenském cvičení v Ománském zálivu 12. března 2025. Námořnictva Íránu, Ruska a Číny v tomto týdnu pořádala u íránského pobřeží vojenská cvičení s cílem posílit vzájemnou spolupráci, uvedla íránská média. (Tiskové oddělení íránské armády / AFP prostřednictvím Getty Images)

Komentář
Čína podle zpráv dodává Íránu stovky přenosných protiletadlových raketových kompletů (MANPADS) po trase začínající v Xinjiangu a vedoucí přes Pákistán, navzdory popírání ze strany Pekingu a Islámábádu.
Írán má během několika týdnů obdržet první zásilku až 400 čínských přenosných protiletadlových kompletů v rámci kontraktu v hodnotě 60 až 70 milionů dolarů. Smlouva se týká čínských raketových systémů QW-12 a FN-16 odpalovaných z ramene, které jsou určeny k sestřelování nízko letících letadel, vrtulníků a dronů. Byla podepsána se společností Zhongqing Baoshang International Investment se sídlem v Hongkongu, která působí jako prostředník mezi Íránem a čínským dodavatelem.
Podle plánu mají být systémy nejprve letecky přepraveny z Urumqi v čínské Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang a poté pozemní cestou přes Pákistán do Íránu. Zdroje neuvedly, zda má úsek z Pákistánu do Íránu vést letecky, nebo po silnici. Teherán zkoumá alternativní pozemní trasy pro přepravu čínského vojenského vybavení a komponentů dvojího užití, aby snížil riziko narušení dodávek.
Železniční koridor dlouhý zhruba 10 500 kilometrů, který vede z čínských uzlů, jako je Xi’an, přes Kazachstán a Turkmenistán do vnitrozemského přístavu Aprin v Teheránu, přepravuje zboží čínského původu do Íránu od roku 2014 a Čína jej v roce 2025 rozšířila, čímž se doba přepravy zkrátila přibližně na 15 dní. Americká Kongresová komise pro ekonomické a bezpečnostní vztahy mezi USA a Čínou v širším kontextu uvádí, že Čína Íránu usnadňuje obcházení vývozních kontrol prostřednictvím sítí překládkových a nastrčených společností se sídlem v Hongkongu, Číně a třetích zemích, které slouží k dodávkám komponentů dvojího užití pro íránské programy dronů a raket.
Oznámená dohoda by představovala jeden z největších známých pokusů Teheránu o obnovu protivzdušné obrany krátkého dosahu od války se Spojenými státy a Izraelem, která odhalila mezery ve schopnosti Íránu chránit vojenské objekty a strategickou infrastrukturu.
Čína i Pákistán jakoukoli odpovědnost popřely. Mediální složka pákistánské armády Inter-Services Public Relations sdělila agentuře Anadolu, že „veškeré takové spekulace jsou nepodložené a nepravdivé“. Podobně mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning na pravidelné tiskové konferenci 30. července v reakci na dotaz ohledně dodávky zbraní do Pákistánu prohlásila: „Tato zpráva není pravdivá a nemá vůbec žádný faktický základ.“
Nedávná zásilka MANPADS nebyla první. V dubnu se objevily zprávy, že Čína připravuje dodávku MANPADS do Íránu během několika týdnů, přičemž existovaly náznaky, že Peking zásilky směruje přes třetí země, aby zakryl jejich původ. Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu toto tvrzení pro CNN popřel. O několik dní později zaznamenaly americké zpravodajské služby rovněž známky toho, že Peking zvažuje, zda Íránu předat pokročilé radarové systémy, opět potenciálně přes třetí země, aby zastřel své přímé zapojení.

Přepravní kontejnery vedle železničních tratí vedoucích do přístavu Mombasa v keňské Mombase 1. září 2018. (Luis Tato / Bloomberg prostřednictvím Getty Images)
Tato popírání přicházejí navzdory přímému ujištění, které měl čínský vůdce Xi Jinping dát americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Trump v příspěvku na Truth Social z 24. července napsal, že mu Xi během jejich květnového setkání v Pekingu řekl, že Čína za žádných okolností Íránu zbraně nedá ani neprodá a že se tento závazek vztahuje také na čínské společnosti. Trump uvedl, že vzal Xiho „za slovo“.
Záznamy amerického ministerstva financí a ministerstva zahraničí však tomuto ujištění předcházejí a zpochybňují jeho jednoznačnost. Ministerstvo zahraničí 10. června 2026 oznámilo sankce proti 13 jednotlivcům a subjektům v Íránu, Bělorusku a Číně, včetně Hongkongu, za obstarávání či nákup zbraní, výslovně včetně MANPADS, jménem íránských Islámských revolučních gard. Tento krok navázal na kolo sankčních opatření z 8. května 2026 a jeho cílem bylo prosazovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1929, která členským státům zakazuje dodávat, prodávat či převádět Íránu konvenční zbraně, jako jsou MANPADS.
Doprovodný informační přehled ministerstva zahraničí jmenuje konkrétní prostředníky: Sajjad Ahadzadeh, šéf íránského Centra pro spolupráci v oblasti inovací a technologií, podle něj oslovil čínskou společnost Yushita Shanghai International Trade Co. Ltd., aby obstaral MANPADS. Ministerstvo financí na ní samo uvalilo sankce 8. května 2026. Běloruský subjekt Armory Alliance je samostatně popsán jako prostředník mezi společnostmi sídlícími v Číně a Íránem, který pomohl zprostředkovat nákup stovek MANPADS.
Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí na tato opatření dále navázal. Následně se zaměřil na další články téže nákupní sítě s poukazem na pokračující snahu Centra pro spolupráci v oblasti inovací a technologií získávat MANPADS od čínských dodavatelů. Sankce se opírají o výkonná nařízení zaměřená na šiřitele zbraní hromadného ničení a jejich podporovatele a na aktéry v íránském finančním sektoru.
Nejde o první zdokumentovaný případ, kdy čínské subjekty skrze prostředníky zásobovaly íránské zbrojní programy. Americké ministerstvo zahraničí v roce 2023 uvalilo sankce na síť sedmi jednotlivců a šesti subjektů v Íránu a Číně za podporu íránského ministerstva obrany a logistiky ozbrojených sil a jeho programu balistických raket. Mezi nimi byl i íránský vojenský přidělenec v Pekingu, který podle ministerstva koordinoval nákupy vojenského materiálu z Číny.
Samostatné zprávy naznačují, že Írán je blízko uzavření dohody s Čínou o nákupu nadzvukových protilodních střel s plochou dráhou letu, není však jasné, zda byla dohoda dokončena. Zpravodajská stanice NBC News v květnu uvedla, že raketa, o níž se předpokládá, že sestřelila americký letoun F-15 nad jihozápadním Íránem, byla pravděpodobně vyrobena v Číně, okolnosti však zůstávají předmětem vyšetřování.
Role Pákistánu na této trase je významná i kvůli jeho ‚železnému bratrství‘ s Čínou a nedávné změně tranzitní politiky. Pákistánské ministerstvo obchodu 25. dubna formálně aktivovalo tranzitní koridor do Íránu prostřednictvím Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru a íránských pozemních tras a určilo šest tranzitních tras, které mají pomoci odbavit více než 3 000 kontejnerů směřujících do Íránu, jež kvůli americké námořní blokádě uvízly v Karáčí a přístavu Qasim.
Blokáda se vztahuje na plavidla vplouvající do íránských přístavů nebo je opouštějící, nevztahuje se však na pozemní a leteckou přepravu, která vůbec neprochází íránskými vodami. Uváděná letecká trasa z Urumqi do Pákistánu, na niž navazuje pozemní úsek do Íránu, by námořní blokádu zcela obešla.
Poslanec Raja Krishnamoorthi, vysoce postavený člen Stálého výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby a zvláštního výboru Sněmovny reprezentantů pro strategickou soutěž s Komunistickou stranou Číny, zaslal 6. srpna formální dopis ministru zahraničí Marcu Rubiovi, ministru obrany Peteu Hegsethovi a řediteli CIA Johnu Ratcliffovi s otázkou: „K jakému závěru jste dospěli ohledně rozsahu, v jakém pákistánské vedení vědělo o této dohodě a plánovaném transferu?“ Zeptal se rovněž, zda administrativa považuje popření Pekingu za věrohodné. Odpověď administrativy dosud nebyla zveřejněna.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
–ete–
-etcz-



Comments