Ledovce před 2,7 milionu let spustily v klimatu jakýsi „jojo efekt“. (Ilustrační foto) (R. M. Nunes / Shutterstock)
Sklon zemské osy a oběžná dráha Země určují klima na naší planetě již miliony let. Až do doby před zhruba 2,7 milionu let bylo poměrně klidné a vyrovnané, poté se však náhle změnilo a začalo výrazně kolísat – právě v období, které se časově shoduje s jiným zásadním vývojem: objevením našich předků.
Stručně:
- Sklon a kolísání zemské osy spolu s drobnými změnami oběžné dráhy mění klima Země v různých časových měřítkách.
- Tyto jevy, dnes známé jako Milankovičovy cykly, po miliony let způsobovaly znatelné, avšak poměrně pravidelné změny klimatu.
- Přibližně posledních 2,7 milionu let je klima proměnlivější a dodnes se vyznačuje z geologického hlediska prudkými zvraty.
- Toto období se zároveň překrývá s vývojem moderního člověka, který se od té doby musel přizpůsobovat nejrůznějším podmínkám.
Přibližně před 2,7 milionu let došlo na Zemi k zásadní změně. Právě tehdy se podle vědců měli na světové scéně objevit předkové lidí, kteří později vytvořili naši dnešní civilizaci. Jak zjistili výzkumníci z Cambridgeské univerzity, tato událost se navíc časově shoduje s nástupem proměnlivého globálního klimatu, které ovlivňovalo rozšiřování a ústup kontinentálních ledových příkrovů na severní polokouli.
Klima Země pak začalo oscilovat mezi teplými meziledovými dobami a chladnými dobami ledovými. Zejména během dob ledových však docházelo k výrazným teplotním výkyvům v geologicky velmi krátkých časových úsecích, takže klima bylo mnohem nepravidelnější, než se dosud předpokládalo. A právě v těchto podmínkách žil člověk, který se dokázal opakovaně a úspěšně přizpůsobovat novému prostředí.
Výkyvy zaznamenané v sedimentech
Na stopu tomuto proměnlivému klimatu přivedla mezinárodní tým vedený profesorem geověd Davidem Hodellem z Cambridgeské univerzity analýza hlubokomořských vrtných jader odebraných poblíž Portugalska. Obsahují velmi jemné vrstvy sedimentů, které se ukládaly po dobu 5,3 milionu let. Nabízejí tak pohled hlouběji do minulosti než ledová jádra, která sahají pouze do období zalednění.
Chemické prvky obsažené v sedimentech, například vápník, titan, zirkonium a stroncium, odhalily, že až do doby před 2,7 milionu let bylo klima stabilně teplé. Teprve poté se objevily známky výrazného ochlazování, které předznamenalo následující dobu ledovou.
Zhruba od doby před 2,5 milionu let jsou již zřetelně patrné četné, z geologického hlediska rychlé výkyvy odehrávající se během tisíců let. Od té doby se staly trvalým rysem klimatu dob ledových. Tento závěr podporují rovněž pozorování z grónských ledových jader.
„Glaciální období nebyla pouze chladná, ale také mimořádně proměnlivá, s výraznými teplotními výkyvy během relativně krátkých časových úseků,“ vysvětluje profesor Hodell.
Změnu klimatu spustil led
Celý proces odstartovaly cyklické změny oběžné dráhy Země. Ty přinesly novou dobu ledovou a ovlivnily rozsah pozemských ledových příkrovů. Dokládá to takzvaný ice-rafted debris, tedy úlomky hornin unášené ledovci a ledovými krami do moře a přes oceán. Po roztání ledu se tento materiál ve velkém množství ukládal v sedimentárních vrstvách.
Ledové příkrovy byly podle vědců nejen dostatečně rozsáhlé na to, aby dosáhly až k oceánu a odlamovaly se z nich ledovce nesoucí horninový materiál, ale také na to, aby velké množství tajícího ledu ovlivnilo oceánskou cirkulaci. Právě to mělo nakonec vyvolat prudké klimatické zvraty.
Vrtná jádra však ukazují, že k tomu docházelo pouze tehdy, když zalednění překročilo určitou hranici – jakýsi „ideální bod“ neboli sweet spot. Nastává ve chvíli, kdy jsou ledové příkrovy dostatečně rozsáhlé, oceány dost chladné a oceánská cirkulace natolik citlivá, že se celý systém stane nestabilním. Jakmile byl tento bod překročen, začalo klima výrazně kolísat v řádu tisíců let.
A potom přišel člověk
Uprostřed těchto klimatických zvratů se vyvíjelo to, co vědci označují jako rod Homo – moderní člověk. Je možné, že právě tento klimatický zlom sehrál významnou roli v pozdějším vývoji naší civilizace.
Někteří vědci se proto domnívají, že rychlé změny zemského klimatu a s nimi spojené zásadní proměny vegetace a životního prostředí nutily člověka hledat nové a tvořivé způsoby, jak se přizpůsobit a stát se tím, čím je dnes.
Studie vyšla 19. února 2026 v odborném časopise Science.
–etg–
-etcz-
Comments