Ilustrace The Epoch Times, Shutterstock
Vašemu rannímu jogurtu možná chybějí dvě přísady, které by mohly prospět střevním bakteriím.
Skořice a zázvor mohou dodat jídlu více než jen chuť. Nová menší studie zjistila, že jejich zařazení do jídelníčku může podpořit střevní bakterie spojované s lepší regulací hladiny cukru v krvi. Podle výzkumníků tak jde o nenákladnou úpravu stravy, která stojí za pozornost.
Studie představená na konferenci Nutrition 2026 zkoumala, zda polyfenoly, přírodní látky obsažené v těchto kořeních, mohou vyživovat prospěšné střevní bakterie a podněcovat v těle uvolňování zdraví prospěšných látek.
Více prospěšných látek ve střevech
Výzkumníci požádali 25 žen s průměrným věkem kolem 58 let, aby po dobu čtyř týdnů dvakrát denně jedly jogurt s běžným kuchyňským množstvím zázvoru a skořice nebo bez nich. Mezi jednotlivými fázemi následovala dvoutýdenní přestávka.
Jogurt posloužil jako základ, protože je vhodným nosičem prebiotik a jeho příznivé působení na zdraví střev je již známé. Koření vědci přidali proto, aby zjistili, zda přinese další zdravotní účinky.
Analýza vzorků stolice ukázala, že celkové složení střevních bakterií účastnic se výrazně nezměnilo. Zvýšilo se však zastoupení tří konkrétních skupin bakterií – Alistipes, Roseburia a Ruminococcaceae. Tyto bakterie jsou spojovány s vyššími hladinami peptidu YY a s větší tvorbou butyrátu, mastné kyseliny s krátkým řetězcem související s lepší regulací krevního cukru.
Peptid YY podporuje hubnutí tím, že snižuje chuť k jídlu a zpomaluje trávení. Ve studii zůstávaly jeho hladiny zvýšené i po skončení fáze s kořením.
Mastné kyseliny s krátkým řetězcem zahrnují několik typů mastných kyselin, z nichž každá přináší jiné účinky. Butyrát patří mezi nejběžnější a aktivuje dráhy, které pomáhají předcházet nadměrnému zvýšení hladiny cukru v krvi. Zároveň vyživuje výstelku tlustého střeva a je nezbytný pro zachování neporušené střevní bariéry.
Výsledky naznačují, že přidání skořice a zázvoru do jogurtu může podporovat růst prospěšných střevních bakterií, které vytvářejí látky napomáhající lepší regulaci hladiny cukru v krvi.
Komu mohou prospět
Diana Cusaová, vedoucí dietoložka nemocnice Plainview Hospital, která je součástí zdravotnické sítě Northwell Health v New Yorku a na studii se nepodílela, uvedla pro Epoch Times, že tento způsob využití koření může nejvíce prospět několika skupinám lidí:
- Při mírných zažívacích obtížích: Občasné nadýmání, plynatost nebo nepravidelné vyprazdňování bez diagnostikovaného onemocnění.
- Po léčbě antibiotiky: Antibiotika ničí kromě škodlivých bakterií také ty prospěšné.
- Při snaze dlouhodobě pečovat o zdraví střev: Včetně starších lidí, protože s věkem se zažívací potíže objevují častěji.
- Při mírném chronickém zánětu: Skořice i zázvor mají protizánětlivé vlastnosti.
Podle Cusaové může tento přístup prospět také „lidem, kteří občas trpí příznaky, jako jsou nadýmání po mléčných výrobcích, plynatost, nepravidelné vyprazdňování nebo obecné zažívací obtíže, ale nemají diagnostikované závažné střevní onemocnění“.
Další způsoby, jak zlepšit zdraví střev
Nejdůležitější je podle Cusaové upřednostňovat vlákninu.
Nestrávená vláknina se dostává do tlustého střeva, kde slouží jako potrava pro prospěšné střevní mikroorganismy. Cusaová doporučuje jíst ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, ořechy a semena.
Na nestravitelnou vlákninu, která vyživuje střevní mikroorganismy, jsou obzvlášť bohaté prebiotické potraviny. Patří mezi ně rostliny z čeledi česnekovitých, chřest, banány, oves, jablka, lněná a chia semínka, luštěniny, topinambury, kořen čekanky a ječmen.
Cusaová zdůraznila také význam fermentovaných potravin bohatých na probiotika. Ty obsahují živé prospěšné bakterie, které mohou osídlovat střeva nebo ovlivňovat již přítomný mikrobiom. Patří mezi ně jogurt a kefír, kysané zelí a kimči, tempeh, miso, kombucha a přirozeně kvašené okurky.
Několik upozornění
Než začnete koření používat ve velkém množství, Cusaová doporučuje přidávat je postupně a pít dostatek vody.
„Začněte jemnějšími druhy koření a vnímejte reakce svého těla,“ uvedla. „Nepříjemné pocity jsou znamením, že je třeba zpomalit.“
Děti jsou podle ní ke koření obecně citlivější.
„Velmi jemné koření zavádějte pomalu a v malém množství a respektujte jejich chutě.“
Některé druhy koření, například zázvor, kurkuma a kajenský pepř, mají mírný účinek na ředění krve. Ve větším množství mohou působit společně s léky proti srážení krve nebo ovlivňovat vstřebávání či metabolismus některých léčiv. Lidé užívající léky by se proto měli před výraznějším zařazením těchto koření do jídelníčku poradit s lékařem, lékárníkem nebo kvalifikovaným dietologem.
Skořice vyžaduje zvláštní opatrnost, zejména levnější odrůda kasie, která se prodává ve většině supermarketů. Obsahuje větší množství kumarinu a může zvyšovat riziko krvácení.
V dražší cejlonské skořici, často označované jako „pravá skořice“, se kumarin vyskytuje pouze ve stopovém množství.
Kumarin může představovat zdravotní riziko pro lidi s onemocněním nebo poškozením jater, děti a těhotné či kojící ženy.
–ete–
-etcz-
Comments