Jan Bula v kněžském úboru mezi dětmi při pouti. Práce s dětmi a mládeží patřila k úkolům, které plnil s radostí. Právě proto měl jeho osud režimu posloužit jako výstraha všem kněžím, kteří by přestupovali zákaz výchovného působení na mládež. (Ř. k. farnost Rokytnice nad Rokytnou, archiv)
Dvě jména českých kněží, která měla být zcela zapomenuta, se loni v říjnu objevila na listu v rukou papeže Lva XIV.: Jan Bula a Václav Drbola. Jde o první blahoslavené oběti totalitních režimů 20. století na území dnešní České republiky – oba kněží jsou prvními blahoslavenými moderní české historie (žili a zemřeli v Čechách ve 20. století).
V říjnu 2025 potvrdil papež Lev XIV. záměr blahořečení mučedníků Jana Buly a Václava Drboly.
„Ve středu 20. května proběhla v Papežské koleji Nepomucenum konference nazvaná Blahoslavení mučedníci komunismu. Akce konaná pod záštitou velvyslanectví České republiky při Svatém stolci chtěla přiblížit mezinárodnímu publiku osudy moravských kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří se stali oběťmi komunistické perzekuce v 50. letech 20. století v Československu a 6. června budou v Brně prohlášeni za blahoslavené,“ uvádí stránky vaticannews.va.
Od roku 1989 jde teprve o druhý úspěšně zakončený proces blahořečení v České republice.
Po více než 70 letech si dva obyčejní venkovští faráři, díky své neústupnosti, odvaze a věrnosti pravdě, vysloužili jedinečné místo v našich dějinách jako první blahoslavení moderní české historie. Ve vykonstruovaných procesech byli oba kněží počátkem 50. let odsouzeni k trestu smrti, přestože se zločinů, z kterých je vinila obžaloba, nedopustili a dopustit ani nemohli. Rozsudky byly vykonány na dvoře soudu v Jihlavě.
Profily blahořečených
Jan Bula (*1920–1952) se narodil v Lukově na Třebíčsku v rodině železničáře. Po vysvěcení na kněze v roce 1945 působil jako kaplan a později jako administrátor v Rokytnici nad Rokytnou. V místech, kde působil, byl oblíben, vyhledávala ho zejména mládež.
Jan Bula (* 24. června 1920 Lukov – 20. května 1952 Jihlava) byl český římskokatolický kněz, administrátor farnosti Rokytnice nad Rokytnou. Byl jednou z obětí justičních vražd, které totalitní komunistický režim spáchal v rámci tzv. babických procesů. (Autorem této fotografie je neznámá osoba. – Fotografický archiv: Římskokatolická fara Rokytnice nad Rokytnou)
Václav Drbola (*1912–1951) pocházel z malé vsi na Břeclavsku. Po vysvěcení na kněze r. 1938 putoval po několika farách na jižní Moravě, do Babic u Třebíče byl přeložen v únoru 1950. Byl členem Orla a se svými farníky se sblížil a byl oblíben.
Václav Drbola (* 16. října 1912, Starovičky – 3. srpna 1951, Jihlava) byl kněz brněnské diecéze, administrátor farnosti Babice v okrese Třebíč a jeden z nezákonně odsouzených v takzvaných babických procesech. (Fotografický archiv Římskokatolické farnosti Babice u Lesonic)
Rovněž jako kněz Bula i on byl kontaktován nevyzpytatelným agentem Václavem Malým a zatčen v souvislosti s babickým procesem. V době obvinění a odsouzení pátera Buly i pátera Drboly byla absurdní skutečnost, že byli nuceni přiznat se k podílu na události, jež se odehrála až po jejich zatčení.
Pastorační listy k farníkům
Jejich příběh nás vrací do období těsně před komunistickým převratem a po něm, tedy do let těžké náboženské perzekuce totalitního režimu, který se snažil církev v tehdejším Československu podřídit státní moci.
Když v červnu 1949 církevní hodnostáři začali tušit, že věci církve nezůstanou nadále takovými jako dřív, biskupové informovali pastoračními listy věřící o skutečné situaci církve. Když rozeslali listy všem kněžím, Jan Bula se zachoval statečně a list farníkům přečetl, navzdory předchozímu varování a vyhrožování ze strany policie.
Oba duchovní se stali symbolem odporu vůči útlaku, neochvějné pevnosti hodnot, vnitřní integrity a hluboké víry. Zpráva o jejich popravě měla sloužit k zastrašení církevní a náboženské opozice režimu tehdejšího Československa.
Blahořečení je krokem ke kanonizaci
Jan Bula a Václav Drbola byli plně rehabilitováni až po roce 1989, kdy byly jejich popravy označeny za justiční vraždy. Jejich odkaz pak inspiroval věřící a vedení brněnské diecéze k zahájení snah o jejich blahořečení, ke kterému letos konečně došlo.
Blahořečení neboli beatifikace je proces, který vede k uznání osoby za „blahořečenou“ v rámci katolické církve. Je to první krok na cestě ke kanonizaci, tedy k prohlášení za svatého.
Téma těchto dvou kněžích zasáhne i letošní Noc kostelů v Jihlavě: chrám sv. Jakuba zve na letošní program v pátek 29. května. Počíná mší svatou v 18 hodin a následuje představení putovní výstavy o obou kněžích, animovaný film a čtení dopisů Jana Buly.
Animovaný film: https://www.youtube.com/watch?v=O3Rf_G8RiI8
Z dopisu Jana Buly před popravou:
„Největší posilou je mi to, že jsem věrně sloužil Bohu až do konce.“
„Jsou chvíle v dějinách, kdy se víra přestává měřit slovy, ale začíná se měřit cenou. Ne tím, co o Bohu říkáme, ale tím, co jsme ochotni pro pravdu zaplatit.“ – Jan Bula
„Umučení kněží Bula a Drbola neinspirují jen smrtí, ale především svým životem,” říká brněnský biskup Pavel Konzbul v pořadu Téma 21. Podle biskupa měl smysl spíše jejich život než smrt.
„Smrt je nějaká skutečnost, která do života patří. A když je vynucená nebo násilná, tak je to vždycky špatně. Ale současně na pozadí té násilné smrti je vykřičníkem, nějakým způsobem křičí k těm ostatním a vydává svědectví,“ dodává biskup Konzbul.
Beatifikační proces vyvrcholí na brněnském výstavišti
Slavnost blahořečení by se měla uskutečnit 6. června 2026 na brněnském výstavišti. Půjde o jednu z nejvýznamnějších událostí v celé novodobé historii brněnské diecéze. Vyvrcholí tak beatifikační proces, který trvá přes 20 let. U Jana Buly byl zahájen v roce 2004, v roce 2011 k němu byl připojen i případ Václava Drboly.
Památník obětem babického procesu v Babicích u Třebíče. (Epoch Times)
-etcz-
Comments