Martin Máša drží čagu, vpravo je reishi. (Zdroj: archiv Martina Máši)
Martin Máša je zubní lékař a specialista na parodontologii a onemocnění ústních sliznic. Ve své praxi se často setkává s lidmi, kteří podcenili prevenci a ocitli se ve slepé uličce klasické medicíny, kde chybí celostní pohled. Protože je také vášnivým houbařem, založil během pandemie s kamarádem projekt Hrotlife. Inspirovala ho vysokohorská příroda, v níž se vše živé musí drsným podmínkám přizpůsobit, aby přežilo. Na trh přinášejí kvalitní doplňky z medicinálních hub a adaptogenů, které pomáhají organismu v boji se stresem a nástrahami rychlého městského životního stylu.
Epoch Times: Z vlastní zkušenosti pacientů víme, že od lékařů často odcházíme s několika recepty a doporučeními na léky. Vy jste se ale rozhodl vydat opačným směrem…
Martin Máša: Nestavím se do pozice „alternativce“, který chce všechno řešit bylinkami a přírodou. To je v medicíně tenký led. Já se držím medicíny založené na důkazech, ale čas od času se objeví pacienti s chronickými problémy nebo mírnými, plíživými záněty, které pramení ze špatného životního stylu. Podle mého názoru mají léky u akutních stavů své nezastupitelné místo. Tam bych si experimentovat nedovolil. Pokud má ale pacient problém proto, že dvacet až třicet let zanedbával kvalitní stravu, pohyb nebo zvládání stresu, snažím se léčbu začít návratem k rovnováze. Vedle doplňků zde samozřejmě hrají roli také strava, pohyb, spánek, stres, psychika a další faktory.
Co je tedy z vašeho pohledu u léků jako takových nejvíce rizikové, nebo snad až nebezpečné?
Léky léčí, proto také vznikly. Velkým problémem však bývá jejich nadužívání – například u antibiotik při různých virových onemocněních cest dýchacích. Často se tak děje jen proto, aby člověk nemusel být týden v posteli, ale mohl už za tři dny pracovat. Nesprávným předepisováním antibiotik si jako společnost vytváříme časovanou bombu, která může kolem roku 2050 vybuchnout. Právě zde mi léčivé houby dávají maximální smysl jako dlouhodobá podpora imunity.
Dalším velkým tématem jsou antidepresiva, která někdy předepisují i praktičtí lékaři při zhoršeném duševním zdraví. Pacientům přitom často chybí aktivní pohyb, socializace nebo čas strávený bez telefonu. A nakonec jsou tu polymorbidní pacienti ve vyšším věku, kteří užívají dlouhý seznam léků. U nich se mnohdy násobí vedlejší účinky i lékové interakce. Bohužel u takto složitého seznamu bývá často nemožné najít jednu konkrétní příčinu potíží. I tomuto stavu lze ale aktivně předcházet úpravou životního stylu.
Comments