Detail díla „Neposkvrněné početí“, 1627, autor Guido Reni. Olej na plátně; 268 cm x 185,4 cm. Victor Wilbour Memorial Fund, 1959; Metropolitní muzeum umění, New York. Volné dílo.
Uctivé ztvárnění Neposkvrněného početí od Guida Reniho se stalo inspirací pro umělce i věřící.
Z díla italského malíře 17. století Guida Reniho s názvem Neposkvrněné početí vyzařuje božská krása, čistota a světlo. Každé gesto Panny Marie zde odhaluje její zbožné srdce. Hlavu má lehce nakloněnou a s láskou vzhlíží k Bohu, zatímco ruce má jemně sepjaté k modlitbě. Člověk může téměř zaslechnout chór andělů, kteří v oblacích pějí chválu.
Scéně dominuje vznešené zlaté světlo symbolizující sluneční jas. Panna Maria stojí na srpku měsíce a nad její hlavou se vznáší svatozář s dvanácti hvězdami. Každá z nich představuje jednoho z dvanácti apoštolů. Reni použil motivy slunce, měsíce a svatozáře jako ukazatele, které katolíky směřují k biblickému verši v knize Zjevení 12,1.
„Neposkvrněné početí“, 1627, autor Guido Reni. Olej na plátně; 268 cm x 185,4 cm. Victor Wilbour Memorial Fund, 1959; Metropolitní muzeum umění, New York. Volné dílo
Spojení biblické věrnosti a antické tradice
Reniho malba ukazuje, že autor zůstal věrný nejen Bibli, ale i zavedeným uměleckým tradicím. Panna Maria například stojí v postoji „kontrapostu“ (kdy většina váhy spočívá na jedné noze), což je prvek poprvé použitý v antice. Reniho využití růžové a modré barvy na zlatém pozadí Madonu prozařuje a dává vyniknout modři jejích šatů, která dlouhodobě symbolizuje čistotu a panenství. Celý výjev s idealizovanými, půvabnými postavami by mohl snadno pocházet z dílny samotného Raffaela, jenž tvořil přibližně 100 let před Renim.
Farnese Flora“, připisovaná starořeckému sochaři Praxitelovi, je zachycena v postoji „kontrapostu“ – s vahou těla spočívající na jedné noze. Národní archeologické muzeum v Neapoli, Itálie. Foto: Giacomo Brogi. Volné dílo
Reni ovlivnil své současníky po celé Evropě. Jeho díla inspirovala francouzské umělce, jako byl zakladatel Francouzské akademie Eustache Le Sueur nebo dvorní malíř Ludvíka XIV. Charles Le Brun. Vliv měl také na španělské malíře Jusepeho de Riberu a Bartolomé Estebana Murilla.
„Neposkvrněné početí“, 1637, autor Jusepe de Ribera. Olej na plátně; 254 cm x 175,9 cm. Columbia Museum of Art, Jižní Karolína. Volné dílo
Riberovo Neposkvrněné početí (1637) a Murillovo Neposkvrněné početí (namalované mezi lety 1675 a 1680), které se nachází v oratoři svatého Filipa Neriho v Cádizu, vykazují podobné rysy jako Reniho obraz. Oba malíři však přidali další náboženské motivy. Ribera doplnil holubici Ducha svatého vznášející se nad dvanáctihvězdnou svatozáří Panny Marie. Murillo namaloval cherubíny držící růže, bílou lilii a palmový list, což jsou atributy symbolizující Madonu.
„Neposkvrněné početí“, 1675–1680, autor Bartolomé Esteban Murillo. Olej na plátně; 227 cm x 186 cm. Oratoř svatého Filipa Neriho, Cádiz, Španělsko. Volné dílo
Někteří umělečtí kritici 18. a počátku 19. století velebili Reniho jako druhého nejvýznamnějšího umělce hned po Raffaelovi. Německý historik umění a archeolog 18. století Johann Joachim Winckelmann jej dokonce srovnával s věhlasným antickým sochařem Praxitelem. Reniho Neposkvrněné početí tak zůstává svědectvím o těchto velkých umělcích, tradičním umění a křesťanské víře.
Podělte se s námi o své příběhy na adrese [email protected] a pokračujte v každodenní dávce inspirace přihlášením k odběru newsletteru na https://l.epochtimes.cz/newsletter-registrace.
–ete–
-etcz-
Comments