Tepelná elektrárna na ropu Antonio Guiteras, Kuba, 20. 7. 2025. (YAMIL LAGE / AFP via Getty Images)
Krátkodobé výpadky elektřiny na Kubě jsou především kvůli zastaralé infrastruktuře celkem běžné a pro většinu Kubánců se staly součástí každodenní reality. V březnu však zasáhly ostrov hned tři celostátní blackouty, které trvaly až několik dnů.
Minulou sobotu utrpěla národní elektrická síť totální kolaps, který postihl přibližně 10 milionů obyvatel.
Média informují, že důvody současné energetické krize na Kubě jsou složité a vícevrstvé. Mezi hlavní příčiny patří zastaralá elektrická síť, dlouhodobé podfinancování infrastruktury, ale také americká ropná blokáda, která Kubu výrazně omezuje od dodávek paliva.
Podle Jorge Piñóna, odborníka na energetiku z University of Texas, došlo při posledním výpadku v elektrárně Antonio Guiteras k úniku v jednom z kotlů, a to v důsledku koroze jejich stěn. V důsledku výpadku elektrárny pak zkolabovala národní síť.
Kvůli nedostatku zpracované zahraniční ropy je Kuba nucena používat v elektrárnách svou ropu. Ta je velmi korozivní. Obsahuje velké množství síry a kovů a vede k rychlejšímu opotřebení elektráren.
Ropná blokáda Kuby
Kvůli americkému embargu jsou dodávky ropy na Kubu omezené již mnoho let.
Nicméně po americké vojenské operaci ve Venezuele v lednu 2026, USA zastavily dodávky ropy na Kubu i z Venezuely a dodávky tak omezily ještě více.
Na konci ledna Trump také podepsal výkonné nařízení uvalující cla na jakoukoli zemi, která dopraví na Kubu ropu. Důsledkem tohoto nařízení došlo k přerušení dodávek ropy i ze strany Mexika.
Podle britského deníku The Guardian kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v březnu 2026 potvrdil, že ostrov tři měsíce nedostal žádné významné dodávky ropy.
Kuba produkuje jen přibližně 40 procent paliva potřebného pro výrobu elektřiny. A podle analytiků byla právě ropa z Venezuely a z Mexika hlavním zdrojem paliv kubánských tepelných elektráren.
Po prvním březnovém blackoutu 16. března Trump sdělil, že je kubánský režim „na pokraji kolapsu“ a že by mohl brzy „mít tu čest převzít Kubu“.
Trumpova administrativa tvrdí, že komunistický systém trpí chronickou neefektivitou již od roku 1959 a že „selhání kubánského režimu je důsledkem 67 let socialismu“, nikoli amerických sankcí.
Kritika ropné blokády
Kritici upozorňují, že ropná blokáda a další sankce primárně postihují civilní obyvatelstvo.
„Tento typ ekonomické války by neměl existovat, to je postoj pirátského státu, který nerespektuje mezinárodní právo,“ řekl médiím aktivista Thiago Ávila v havanském přístavu při vylodění z lodi, která připlula s humanitární pomocí v podobě solárních panelů, potravin či léků.
Dle některých pozorovatelů jsou nejzávažnější dopady dlouhodobých výpadků energií cítit ve zdravotnictví.
„Doktoři manuálně ovládají ventilátory, aby udrželi na Kubě novorozeňata při životě. Americké obléhání krutě přerušilo veškeré palivo, elektřina není a nemocnice zůstávají bez proudu,“ napsal na platformě X Mohamad Safa, nezávislý diplomat působící na půdě Organizace spojených národů.
„Dialyzační pacienti, děti na JIP a další zemřou. To je zločin proti lidskosti,“ uvedl Safa.
Mediální dům Al Jazeera Plus v reportáži informuje, že sankce způsobují odklady chirurgických zákroků, omezují výuky na školách a postupně paralyzují veřejné služby.
Comments