(Tricia Roberts)
I když je jejich přátelství velmi neobvyklé, Oliver, labradorský retrívr, a Helen, veverka, si navzájem jednoduše užívají společný čas. Každý den se setkávají, pozdraví se a zvědavě se na sebe dívají.
„Celý den trávím se svými psy a velkou část dne je tady veverka, která přichází, aby se připojila k nám a stala se součástí rodiny,“ řekla Tricia Robertsová, která žije na jihu Floridy.
Pracujíc z domova, začala paní Robertsová veverku Helen potkávat před pěti lety. Po přestěhování do svého domu v roce 2017 si všimla zvědavých veverek, které přišly až k oknu a dívaly se dovnitř. Jedna z nich měla malý střih v uchu, což ji činilo snadno rozpoznatelnou.
Dostala jméno Helen a začala se vracet znovu a znovu.

Oliver a Helen, jsou pár stvořený v nebi. (Tricia Roberts)

Jsou jako dva hrášky v lusku. (Tricia Roberts)
Další pes paní Robertsové, zachráněný Brodie, štěkal, když se Helen blížila, ale jinak o ni nejevil zájem. Helen na štěkot nereagovala žádným strachem. Když pak přišel Oliver jako štěně, reagoval na Helen naprosto klidně.
„Oliver se jen podíval, neštěkal a nezdálo se, že by ji chtěl honit,“ prohlásila paní Robertsová.
Nyní Helen přichází alespoň jednou denně, někdy i dvakrát nebo třikrát. „Ráno je tam,“ říká paní Robertsová, „a pak se vrací kolem pozdního odpoledne, zvlášť teď v létě, kdy je v poledne opravdu horko.“
Podle paní Robertsové přijde Helen běhat, když vezme Olivera na procházku. Zvířátko také běhá po její noze, aby si vzalo ořech. Jejich roztomilé a neobvyklé přátelství inspirovalo paní Robertsovou k napsání dětské knihy o psu a veverce. Složila také chytlavou písničku „Oliver a Helen“.
„Přišlo mi, že pokud někdo zaslouží písničku, je to Oliver a Helen,“ zmínila. „Lidem, jak se zdá, se líbí … a Helen často přichází k oknu, když slyší klavír.“
Na začátku, když byl Oliver ještě mladý, měl jiné věci, které ho zabavily, a většinou veverku ignoroval. Postupně však začal Helen hledat.
„Vždycky se jakoby opřel o okno a díval se ven,“ řekla paní Robertsová.
Když Helen přišla běhat po cestě, běhala od okna k oknu, fascinována tím, co se děje uvnitř, a Oliverem, který seděl na svém oblíbeném dřevěném křesle. Občas se pes otočil zády k veverce, ale oba zůstali v těsné blízkosti.

Najděte si někoho, kdo se na vás bude koukat jako Helen na Olivera. (Tricia Roberts)
„Nebývají příliš aktivní – prostě si jen sednou a odpočívají,“ prohlásila paní Robertsová.
„Moc si vážím toho, že máme tak dobrého psa a je krásné vidět jejich milou interakci.“
„Je mi dobře, že jsme mohli vytvořit takový vztah. Nejde jen o to přes okno; setkali se i venku a dělají to samé,“ dodala.
Jednou na zahradě byla Helen na stromě a Oliver ji viděl. Prostě k ní přišel a díval se na ni. „Přiblížila se a dívala se na něj taky,“ zmínila paní Robertsová. „Nezkoušel ji honit a ona neutekla.“
Videonahrávky paní Robertsové, Olivera a Helen na YouTube byly shlédnuty více než milionkrát. A k radosti Olivera i jeho sledujících se jednoho dne Helen objevila s novým návštěvníkem: svým mládětem.
„Je součástí rodiny,“ říká paní Robertsová. „Byla tady při každé oslavě, při každé důležité události. Je to skvělé.“



Comments