Elektrárna Počerady na ilustračním snímku. Podle ČEPS může elektrárna ukončit provoz bez ohrožení bezpečnosti sítě. (iDNES.cz / Profimedia)
Provozovatel přenosové soustavy, státní podnik ČEPS, dnes vydal svou analýzu potřebnosti zdrojů společnost Sev.en, která požádala o ukončení provozu svých tří uhelných zařízení – Elektrárny Počerady, Elektrárny Chvaletice a Teplárny Kladno.
Majitel skupiny Sev.en Pavel Tykač oznámil záměr uzavřít své uhelné elektrárny v listopadu 2025. Zavření Tykač plánuje na prosinec 2026 až únor 2027. Rozhodnutí bylo podle něj čistě komerční. ČEPS měl následně v souladu s energetickým zákonem vyhodnotit dopady takového rozhodnutí z hlediska ohrožení bezpečnosti provozu elektrické sítě. Bez jeho rozhodnutí nemůže Sev.en své elektrárny zavřít.
Státní podnik dnes uvedl v tiskové zprávě, že v provozu musí zůstat dva ze čtyř bloků elektrárny Chvaletice na Pardubicku, zatímco elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno dostaly svolení k ukončení výroby.
Důvod zachování dvou bloků ve Chvaleticích je podle podniku „regulace napětí a jalového výkonu v severní části ČR, řízení elektrických toků a obnova soustavy po blackoutu“. Zavření zbylých provozů podle ČEPS neohrozí bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
Dopady odstavení elektráren na bezpečný provoz české elektrizační sítě hodnotil ČEPS pro rok 2027, a to ve třech oblastech. Konkrétně se jednalo o analýzy zdrojové přiměřenosti, dostupnosti služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti. „Z prvních dvou vyplynulo, že i po odstavení zdrojů Sev.en bude mít Česko dostatek elektřiny i kapacit pro stabilizaci frekvence a zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou,“ uvádí zpráva.
Pro udržení systémové přiměřenosti je podle předsedy představenstva ČEPS Martina Durčáka nezbytné dočasně zachovat dva bloky Chvaletic do doby realizace navazujících opatření. „Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětlil předseda.
Podle analýzy systémové přiměřenosti by odstavení všech hodnocených zdrojů Sev.en nepředstavovalo riziko z hlediska zkratových výkonů či setrvačnosti soustavy. Úplné odstavení Chvaletic by však v některých provozních stavech mohlo způsobit problémy s regulací napětí v severní části přenosové soustavy, zvýšit riziko přetížení některých vedení a omezit schopnost obnovit soustavu v případě rozsáhlého výpadku elektřiny.
Modelování podle zprávy ukázalo, že po úplném odstavení Chvaletic by v přenosové soustavě mohlo docházet k příliš velkému přepětí, a to zejména v okolí rozvodny Týnec. Chvaletice jsou navíc schopny obnovit svůj provoz v případě rozsáhlého výpadku proudu „podáním napětí z blackstartového zdroje (přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně), vytvořit tzv. ostrovní provoz a podat napětí dalším elektrárnám, které samy start ze tmy neumějí. Dále lze takový zdroj využít pro obnovu napájení klíčové spotřeby v distribučních soustavách,“ specifikuje dále zpráva ČEPS.
Elektřiny bude dost i po odstavení
Analýza zdrojové přiměřenosti naopak potvrdila, že i po odstavení Chvaletic, Počerad a Kladna bude mít česká energetika dostatek výrobních zdrojů i dovozních kapacit k pokrytí spotřeby elektřiny, aniž by se porušila norma spolehlivosti dodávek. „Experti ve sledovaném roce 2027 v žádném ze zvažovaných scénářů neidentifikovali hodiny, ve kterých by elektřina chyběla,“ píše se ve zprávě.
ČEPS rovněž navrhuje několik technických a investičních opatření, která mohou v budoucnu umožnit úplné odstavení výrobní části elektrárny Chvaletice.
Kromě již zmíněné přestavby jednoho bloku elektrárny ve Chvaleticích na synchronní kompenzátor k nim patří instalace nových kompenzačních prvků (tlumivek), posílení tras vedení 400 kV v severních Čechách a ověření nových blackstartových tras v provozní praxi. Než k těmto opatřením dojde, Chvaletice musí jet, jednoznačně uvádí ČEPS.
Podnik nehodnotil ekonomické ani cenové dopady ukončení provozu Tykačových elektráren. Konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren včetně ekonomických aspektů, jako je rentabilita, nyní leží na Energetickém regulačním úřadu (ERÚ).
-etcz-
Comments