Transparenty s nápisem „Řekněme ne minimálnímu efektivnímu rozsahu výroby pro Čínu“ během protestu ocelářů požadujících naléhavá opatření proti levnému čínskému dovozu před sídlem Evropské komise v Bruselu, 15. února 2016. Foto: Emmanuel Dunand / AFP via Getty Images

author-image

Milton Ezrati

Evropa začala při obchodních jednáních s Čínou hrát tvrději. Jde o výrazný obrat oproti minulým letům, kdy velké evropské společnosti provozovaly v Číně ziskové podniky a využívaly svého politického vlivu k tomu, aby jejich část světa Peking ničím neurazila.

Okolnosti se však změnily. Nová konkurence domácích čínských výrobců učinila z dříve velmi výnosných evropských aktivit v Číně podstatně méně atraktivní záležitost, zatímco záplava čínského exportu do Evropy poškodila domácí evropské výrobce.

Cla zavedená Trumpovou administrativou zároveň omezila čínské možnosti na americkém trhu. Evropané proto vidí, že Čína nyní potřebuje evropský odbyt více než kdy dříve, a rozhodli se této výhody při jednáních s Pekingem využít. Jak vše nakonec dopadne, zůstává otázkou, jde však o významný obrat.

Ještě před několika lety se zdálo, že Evropa obchod s Čínou přijímala s nadšením. Zatímco si americký prezident Donald Trump stěžoval na dopady čínského dovozu na americkou ekonomiku a zaváděl cla, která měla tyto škody zvrátit, evropští spotřebitelé těžili ze stálého přílivu čínského zboží za ceny atraktivnější, než jaké nabízely výrobky evropské produkce.

Velké evropské společnosti současně provozovaly v Číně mimořádně ziskové aktivity, protože na tamním trhu existovala značná poptávka po evropském zboží. Dobře to ilustruje automobilový průmysl. Mezi lety 2003 a 2022 rostly prodeje Mercedesu v Číně v průměru o 24 procent ročně, prodeje BMW o 20,2 procenta a Audi o 12,6 procenta. Obchodní bilance Evropské unie s Čínou se sice poněkud zhoršovala, po většinu tohoto období však zůstávala zvládnutelná.

Během posledních dvou let se však situace radikálně změnila. Snaha Pekingu získat prostřednictvím programu „Made in China 2025“ výhodu v pokročilých technologiích a ve výrobě s vysokou přidanou hodnotou výrazně ukrojila z prodejů, kterých evropští vývozci v Číně dříve dosahovali.

Osud německých automobilek je opět dobrým příkladem. Ve druhém čtvrtletí letošního roku klesly prodeje Mercedesu v Číně meziročně o 30 procent. Prodeje BMW se za 12 měsíců do letošního třetího čtvrtletí propadly o 25 procent a Audi zaznamenalo v prvním čtvrtletí letošního roku pokles o 12 procent.

Podobný pokles prodejů v Číně zaznamenávají i evropští vývozci dalších výrobků. Evropská podnikatelská sféra proto už není tak ochotná jako dříve zmírňovat oficiální postoj EU k obchodním vztahům s Čínou.