(Vlevo) Pavel Drbálek, Prusa Research, Poslanecká sněmovna 21. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
Milan Kajínek
Česká firma Prusa Research se v současné době považuje za „poslední západní“ velkovýrobnu 3D tiskáren, která přežila čínskou expanzi – dle Sinopsis poháněnou značnými státními daňovými úlevami a dotacemi. Experti v tom vidí záměrnou taktiku čínské strany – cílenou likvidaci konkurence a strategické ohrožení v podobě potenciálních krádeží know-how, výroby a výzkumu.
Minulý týden debatovali o situaci na trhu 3D tiskáren v Poslanecké sněmovně Sinopsis, český think-tank specializující se na oblast Číny, a zástupce posledního velkovýrobce 3D tiskáren na západě. Akce proběhla v rámci kulatého stolu na téma „Rizika čínské dominance v aditivní výrobě“, který uspořádala poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) ve spolupráci se Sinopsis.
Diskuse v rámci kulatého stolu na téma „Rizika čínské dominance v aditivní výrobě“, Poslanecká sněmovna, 21. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
Co se dnes dá vyrábět 3D tiskem
3D tiskárny se v dnešní době používají pro výrobu součástek v řadě odvětví od zdravotnictví přes využití ve výzkumu, pomůcek ve výrobě, tvorbě náhradních dílů, v obranném průmyslu až po letectví a kosmonautiku.
Využití v těchto oborech umožňují nové vysoce výkonné termoplasty. Jedním z nich je polyetherimid (PEI), který je znám pod obchodní názvem Ultem®. Původně jej dodávala firma General Electric a dnes ji vyrábí firma SABIC, která sídlí v Rijádu v Saúdské Arábii. Je vlastněna ropnou společností na světě Saudi Aramco.
Jedná se o amorfní technický plast z rodiny polyimidů, který má vlastnosti podobné hliníku. Pomocí 3D tiskáren tak mohou vznikat odolné součástky nebo konstrukce nejenom v továrnách, ale také například v bojových zákopech. K výrobě postačí 3D tiskárna a zdroj energie.
Vznikat tak mohou v řádu hodin bojové drony, rakety nebo součástky rozličných zbraní, strojů a motorů.
Dron kompletně vyrobený pomocí 3D tisku prezentovaný na IDET 2025.
Foto: Epoch Times
Čínská taktika
Podle sinologů Davida Gradáše a Michala Thima učinil čínský režim z výroby 3D tiskáren strategické odvětví v němž masivně podporuje expanzi a vývoz na západní trhy. Problém vidí v tom, že 3D tiskárny přenášejí data k výrobě komponentů a mají bezpečnostní zranitelnosti, které umožňují data „krást“.
3D tisk, který spadá pod odvětví aditivní výroby, je podle Gardáše a Thima „technologie, která postupně vstupuje do výroby napříč prakticky celým moderním průmyslem“ a stává se trendem v urychlování a zlevňování výroby. „Pokud se však velká část zařízení, softwaru a dodavatelského řetězce koncentruje v jedné zemi, nejde už jen o cenu tiskárny, ale o kontrolu nad technologickou infrastrukturou, která je klíčová pro budoucí průmyslovou i vojenskou výrobu,“ dodává zpráva expertů ze Sinopsis.
„Zkuste si představit, že by na Západě přišla firma s byznysmodelem založeným na tom, že začne vyrábět a prodávat pod tržní cenou a bude pro běh firmy potřebovat daňové úlevy a státní dotace… V Číně je to státní strategie.“
Dále upozorňují na skutečnost, že připojená 3D tiskárna není jen výrobní zařízení, ale i počítačový systém s cloudovými službami, senzory, kamerami či vzdálenou správou.
„S tím rostou i kybernetická rizika. V roce 2025 byla například zveřejněna zranitelnost Bambu Studio, která mohla umožnit spuštění škodlivého kódu na počítači uživatele. Útok přitom nemusí skončit jen krádeží dat,“ uvádí zmíněná zpráva Sinopsis. „Výzkumníci už dříve ukázali, že lze nenápadně upravit digitální model 3D tištěné vrtule dronu tak, aby navenek působila normálně, ale během letu se rozpadla. U bezpečnostně kritických dílů se tak kybernetická bezpečnost přímo propojuje s fyzickou bezpečností výrobku.“
Zničení západní konkurence a dosažení monopolu čínskými firmami může podle expertů znamenat potenciální přístup komunistického režimu k datům. Čínské firmy totiž podléhají zákonu o sdílení dat s tamními vládními orgány.
Související články
Pokud dojde ke krádeži dat, výrobě stejného zboží a jeho expanzi na západní trh, jsou obranné prostředky řady firem, zejména těch menších, podle expertů omezené. Dříve než se soudně domohou svých autorských práv, mohou zkrachovat pod tlakem konkurentů, kteří jim ukradli výrobní tajemství nebo okopírovali jejich produkt.
„Zkuste si představit, že by na Západě přišla firma s byznysmodelem založeným na tom, že začne vyrábět a prodávat pod tržní cenou a bude pro běh firmy potřebovat daňové úlevy a státní dotace po dobu několika let,“ pokládají experti praktickou otázku. „V Číně je to státní strategie.“
Záběr na projekci přednášky projektu Sinopsis během diskuse v rámci kulatého stolu na téma „Rizika čínské dominance v aditivní výrobě“, Poslanecká sněmovna, 21. října 2026.
Foto: Milan Kajínek / Epoch Times
Kdo přežil expanzi
Série dotací a daňových úlev čínského režimu v rámci širšího programu Made in China 2025 umožnila čínským firmám rychlou expanzi na Západ díky dobré kvalitě a nízké ceně, shodli se zástupci Sinopsis s Pavlem Drbálkem z Prusa Research.
„Ekonomická invaze ze strany Číny před 5 lety udělala z 3D tisku strategické odvětví. Otevřela hráze masivních pobídek, dotací a podpory čínským výrobcům 3D tisku. V krátké době získala naprostou dominanci z 25 % na dnešních 95 %,“ uvedl Drbálek.
Společnost Prusa Research patří k několika málo výrazným nečínským značkám, které tuto expanzi přežily. Drbálek uvedl, že prohlášení, že je jejich firma „poslední na Západě“ není přehnané. Všichni další velcí výrobci podle něj z trhu mizí a jejich firma má být poslední velkovýrobna 3D tiskáren na Západě.
„Státní pobídky opadnou v době, kdy je výroba na Západě zlikvidována. Stále jsme tady my. Ostatní výrobci, pokud přežili… nizozemští Ultimaker, BC 3D ani USA nezbyl nikdo relevantní, jsou zatlačeny do nižší produkce s malou kvantitou,“ dodává Drbálek.
„Dnes stojíme na křižovatce, kdy se rozhoduje o suverenitě v rámci jednoho důležitého oboru, který se dnes dotýká obranyschopnosti, inovací a jeho důležitost stále stoupá,“ řekl Drbálek. „Co se týče výroby ve škále tisíců a více, jsme zůstali jediní. Jeden výrobce za druhým z trhu odcházejí. Trend bude pokračovat.“
Čínští výrobci v roce 2025 představovali podle Sinopsis „více než 90 % všech celosvětově dodaných 3D tiskáren v kategorii pod 2 500 dolarů (zhruba 54 tisíc Kč). Samotný Bambu Lab získal 37% podíl a spolu s Creality, Elegoo či Anycubic patří mezi značky, které dnes určují podobu spotřebitelského a stále více i profesionálního desktopového tisku“.
Ukrajinský voják obsluhuje 3D tiskárny pro výrobu součástek do dronů. 22. 10. 2024.
Foto: GENYA SAVILOV / AFP via Getty Images
3D tisk se stále více používá pro masivní výrobu dronů, a to jak FPV dronů, tak dronů, které sestřelují rakety. Tento typ dronů podle Drbálka „zachránil USA před vyplýtváním raket Patriot“ během konfliktu s Íránem.
Zástupce Prusa Research uvedl i příklad krádeže know-how. „Nechali si patentovat jeden z našich produktů v Číně. Byli tak drzí, že s tím šli do Německa. Zachytili jsme to včas, ale velká část firem nemá peníze na to s tím pracovat. Pro čínského výrobce je to velmi rychlé, ale pro západního výrobce je zdlouhavé se tomu bránit,“ komentuje Drbálek taktiku „ukrást, okopírovat a pak expandovat“.
Podle Drbálka Spojené státy už bezpečnostní a dodavatelské problémy v tomto odvětví rozpoznaly a vydaly zákaz nákupu 3D tiskáren pro strategická odvětví. „Je pro nás existenčně důležité, aby Evropská unie následovala postup USA“. „Jsme v ČR unikátně rozjetí v této oblasti a bylo by škoda o tuto výrobu přijít,“ komentuje Drbálek tlak čínské konkurence a zatím nedostatečnou podporu vládních struktur pro zachování místní výroby.
Comments