Pracovník vyrábí fotovoltaické moduly pro solární panely v továrně ve městě Su-čchien ve východočínské provincii Jiangsu 23. ledna 2025. Foto: STR / AFP via Getty Images
Plánované čínské zákazy vývozu klíčových technologií podle odborníka pouze urychlí odklon světa od čínských dodavatelů a nakonec oslabí účinnost ekonomického nátlaku Pekingu.
„V krátkodobém horizontu tento přístup skutečně zvýší náklady průmyslových odvětví v zemích závislých na Číně,“ sdělil profesor průmyslové ekonomie Tsai Ming-fang z taiwanské Tamkangské univerzity v rozhovoru pro Epoch Times.
„Z dlouhodobého hlediska se však obrátí proti Číně, protože tyto země přiměje, aby začaly vážně usilovat o omezení své závislosti na Číně.“
Tsai uvedl, že pokud rozšířená omezení vstoupí v platnost a zůstanou dlouhodobě účinná, jednotlivé země urychlí snahy nahradit čínské dodavatele nebo vyvinout vlastní alternativy, aby se ochránily před ekonomickým nátlakem ze strany Číny.
Jeho vyjádření přichází poté, co čínská ministerstva obchodu a vědy 16. října oznámila plán omezit vývoz 40 klíčových technologií v oblasti umělé inteligence (AI), biomedicíny a solárního průmyslu. Návrh předložila k veřejnému připomínkování, které potrvá do 15. listopadu.
Vývoz 14 technologií by byl zcela zakázán, včetně technologií AI pro vytváření škodlivého kódu. U dalších 26 by platila omezení. Patří mezi ně například technologie pro hromadnou výrobu polykrystalického křemíku, základního materiálu pro solární průmysl.
Již platné dočasné opatření vyžaduje, aby se společnosti před vývozem kterékoli z těchto 40 technologií zaregistrovaly u ministerstva obchodu.
Čínské technologie v oblasti AI, biomedicíny i solární výroby přitom ve velkém pronikají na zahraniční trhy.
Politické cíle
Daphne Shiow-wen Wang, výzkumná pracovnice taiwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, uvedla, že opatření sleduje politické cíle. Především má vyslat signál Washingtonu a Bruselu.
„Čína chce získat větší vyjednávací páku při obchodních jednáních se Spojenými státy, aby Washington nezaujal příliš tvrdý postoj k obchodnímu deficitu,“ sdělila Wang deníku Epoch Times.
„Také Evropská unie nyní bije na poplach kvůli obchodní nerovnováze s Čínou. Peking možná chce nejprve ukázat svou sílu, aby si Unie dvakrát rozmyslela, než přistoupí k obchodním postihům.“
Čínský vůdce Xi Jinping navštívil Spojené státy od 23. do 25. září. Během návštěvy se s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dohodli na prodloužení příměří v obchodní válce do ledna 2027.
Obchodní deficit EU s Čínou dosahoval v loňském roce jedné miliardy eur denně. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila tuto nerovnováhu 16. října za „strukturální“ a „neudržitelnou“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu 16. října 2026. Foto: Nicolas Tucat / AFP via Getty Images
Lee Chung-chih, zástupce vedoucího programu strategických průmyslových odvětví v taiwanském analytickém centru DIMEs Center, uvedl, že oznámení ukazuje, jak se čínský režim snaží prezentovat jako „technologická velmoc“, která využívá vývozní omezení jako vyjednávací nástroj před summitem Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).
Setkání se má uskutečnit 18. a 19. listopadu v čínském Shenzhenu, kde se očekává další jednání Trumpa a Xiho na okraj summitu.
„Peking očekává, že Washington bude tlačit na zmírnění těchto omezení. To mu poskytne příležitost obrátit situaci ve svůj prospěch a požadovat za to něco rovnocenného,“ říká Lee pro Epoch Times.
Nejistá převaha v solárním průmyslu
Podle Tsaie mohou opatření ovlivnit mezinárodní vyjednávání, zejména v oblasti solárních technologií.
„Evropská unie a Taiwan kdysi patřily k významným výrobcům, ale nedokázaly konkurovat extrémně nízkým čínským cenám a většina výroby se nakonec přesunula do Číny,“ vysvětluje.
Související články
Čína nyní vyrábí více než 80 procent světových solárních panelů a tomuto odvětví dominuje již řadu let.
Tsai se však domnívá, že omezení nemusejí být účinná. Čína totiž získala své vedoucí postavení díky výrazně nižším cenám než konkurence, zatímco potřebné výrobní know-how zůstává dostupné i ostatním zemím.
„Pokud tato omezení přimějí ostatní země, aby postupně vybudovaly vlastní solární průmysl, nemusí to být pro Peking dobrá zpráva,“ poznamenává.
Útočné využití umělé inteligence
Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že některé technologie uvedené na seznamu, například generování škodlivého softwaru pomocí AI, mohou sloužit k útokům na kritickou informační infrastrukturu, obranné a vládní systémy. Pokud by se dostaly do nesprávných rukou, mohly by podle ministerstva ohrozit bezpečnost jednotlivých států i celého lidstva.
Lee se domnívá, že tím čínský režim nepřímo přiznává, že sám vyvíjí nebezpečné schopnosti umělé inteligence.
„Některé čínské společnosti zabývající se AI působí navenek jako soukromé firmy, ale stojí za nimi armáda nebo stát a vyvíjejí zbraně či AI určenou k útokům,“ zmiňuje Lee.
„Tento krok ukazuje, že těchto technologií už existuje tolik, že Peking nyní potřebuje veřejně oznámit jejich regulaci.“
Společnost Microsoft 21. října oznámila, že hackerská skupina napojená na čínský stát využila nástroj poháněný umělou inteligencí k proniknutí do systémů společnosti ConnectWise, která poskytuje IT služby. Útok byl součástí kampaně zaměřené na stovky organizací po celém světě, mimo jiné z obranného průmyslu, armády, státní správy, energetiky, leteckého a kosmického průmyslu či výroby polovodičů.
Muž vystupující pod přezdívkou Prince, člen hackerské skupiny Red Hacker Alliance, který odmítl sdělit své skutečné jméno, sleduje na počítači webovou stránku monitorující kybernetické útoky ve světě. Snímek byl pořízen 4. srpna 2020 v kanceláři skupiny ve městě Dongguan v čínské provincii Guangdong. Foto: Nicolas Asfouri / AFP via Getty Images
Většina pokusů o útok byla neúspěšná. V řadě organizací se však skupině podařilo získat přístup s vysokou úrovní oprávnění, který jí mohl zůstat i po odstranění škodlivého softwaru ze systémů, uvedl Microsoft.
Podle Wang by Čína mohla proniknutím do infrastruktury soupeřících zemí snadno způsobit vážný rozvrat jejich fungování.
„V některých zemích by to mohlo znamenat výpadky elektřiny nebo komunikačních sítí,“ sdělila
„Umělá inteligence by také mohla sloužit k nepřetržitým útokům, prolamování kódů souvisejících s vývojem zbraní a krádežím citlivých informací. To by byla noční můra pro celý svět.“
Wang se domnívá, že Čína již dlouho usiluje o možnost útočit na své protivníky tímto způsobem, zároveň se však obává, že by se sama mohla stát obětí podobných útoků. Její společnost totiž nemusí být vůči takovému napadení odolnější.
„Pokud by útok s využitím umělé inteligence vedl k úplnému protržení hráze některé z přehrad na řece Jang-c’-ťiang, čínský režim by se s následky jen obtížně vyrovnával,“ sdílí Wang.
Na řece Jang-c’-ťiang závisí téměř třetina čínského obyvatelstva. Přehrady na jejím toku vyrábějí elektřinu a chrání před povodněmi.
Tsai upozorňuje, že i kdyby byla nová pravidla definitivně přijata, Čína by stále mohla využívat AI proti obrannému průmyslu a infrastruktuře jiných zemí. Svět proto podle něj musí zůstat ostražitý.
„Dokud takové hrozby dokážou vyvolávat strach, jejich dopad bude obrovský,“ uzavírá.
Comments