Je potřeba lesníkům určovat, kolik zbytků dřeva po těžbě mají v lesích nechávat? Ilustrační foto.
Foto: Nordroden / Shutterstock
Ondřej Horecký
Měla by část vytěženého dříví a mrtvého dřeva zůstat v lesích? Odborníci se shodnou, že ano. Zatímco však jedni tvrdí, že podíl zbytků stromů a klestí v lese by mělo jako dosud záviset na dobrovolném rozhodnutí vlastníků lesů, druzí volají po nastavení povinných kvót.
Mrtvé dřevo je důležitou součástí lesního ekosystému. Nejenom, že poskytuje lesní půdě cenné živiny, ale také zadržuje vodu a vytváří prostředí pro řadu druhů rostlin, hub i živočichů.
„Zhruba 30-40 procent lesních organismů, včetně hub, roháčů, tesaříků, pavouků, ptáků či netopýrů a mloků, je na těchto kmenech, větvích a pařezech přímo závislých. Mrtvé dřevo je klíčové pro koloběh živin. Postupným rozkladem vrací do půdy minerály a organickou hmotu. Mrtvé dřevo funguje jako houba, stabilizuje místní mikroklima a napomáhá vzniku drobných tůněk. Tím pomáhá zadržovat vodu v lese,“ řekla Epoch Times vedoucí týmu Krajina v Hnutí Duha, Eliška Vozníková.
V současnosti platí, že vlastníci lesa by měli v lese ponechávat „odpovídající množství“ těžebních zbytků a stromů či jejich částí určených na dožití a k zetlení, aby předcházeli degradaci lesní půdy a zachovali mimoprodukční funkce lesa.
Přesnou definici toho, co je odpovídající množství, však legislativa nenabízí a opatření je tak víceméně dobrovolné. Ministerstvo zemědělství má sice od letošního roku povinnost minimální podíl vyhláškou stanovit, ale člen Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a poslanec za ANO David Pražák navrhl k rostlinolékařskému zákonu pozměňovací návrh, který povinnost v lesním zákoně ruší.
Podle něj není třeba určovat pevné kvóty, protože lesníci i tak ponechávají dříví v lese „dobrovolně a cíleně s odborným vědomím, že tím prospívají jejich vlastní lesní půdě“, sdělil Epoch Times. Množství mrtvého dřeva v ČR dlouhodobě stoupá, uvedl s tím, že patříme „mezi státy s největším množstvím v lese ponechaného dřeva v rámci celé Evropy“.
„Pokud by obavy ekoaktivistů byly oprávněné, tolik dříví v lese by již nyní nezůstávalo,“ řekl.
Vozníková však ve vyjádření pro náš deník namítla, že vyšší množství ponechaného dřeva v českých lesích v posledních letech nebylo výsledkem dobrovolného rozhodnutí lesníků, ale „přímý důsledek masivní kůrovcové kalamity, kdy kapacitně nebylo možné veškeré kalamitní dříví včas vytěžit a odvézt“.
Pražák ovšem argument odmítl s tím, že dle jeho vědomostí „národní inventarizace lesů už před více než 11 lety, ještě před kůrovcovou kalamitou, psala, že mrtvého dřeva je ponecháváno dostatek“. Navíc konstatoval, že kdyby se povinnost nechat určené množství dřeva v lese zavedla, stát by musel vlastníkům lesů platit za újmu.
To však hnutí Duha dlouhodobě odmítá. Lesy ČR jako státní podnik by podle nich měl veřejné funkce lesa garantovat jako svou základní službu, a ne si za to vyžadovat kompenzace. „Pokud má stát vlastníky motivovat k nadstandardním opatřením pro biodiverzitu, má tak činit skrze transparentní platby za ekosystémové služby,“ uvedla Vozníková.
Dojde k plundrování lesů?
Ekologičtí aktivisté se obávají, že bez zákonné pojistky hrozí, že dojde k „vyčištění“ lesů dohola a jejich „vyluxování“ na levné palivo pro teplárny. „Bez jasných pravidel hrozí plošný odvoz biomasy např. pro energetické štěpkování, což vede ke drancování živin z lesní půdy. Tržní tlak na odvoz dřevní hmoty je vysoký a spoléhat se pouze na ,dobrovolnost’ nestačí,“ domnívá se Vozníková.
Že existuje tlak na větší využití větví, klestí, kůry a jiného těžebního odpadu v lese, který se rozsekává na dřevní štěpku, potvrdil i energetický analytik Jan Vondráš. S tím, jak některé větší teplárny přecházejí na biomasu coby zdroj tepla, zvýší se i poptávka po štěpce. „Z našich biomasových analýz je zjevné, že jakmile se Mondi Štětí a Ško-energo (v Mladé Bolestavi, pozn. red.) zprovozní, bude příští rok potřeba 550 tisíc tun štěpky ročně navíc, a pak tady teoreticky nezůstane v lese ani klacek na opékání buřtů,“ sdělil s nadsázkou Epoch Times.
Tisková mluvčí podniku Lesy ČR Eva Jouklová však podobné scénáře vyvrátila. „Obavy, že by státní lesy byly v budoucnu plošně zbavovány veškerého klestí či mrtvého dřeva za účelem energetického využití biomasy, nejsou na místě.“
Společnost podle ní dlouhodobě ponechává v lesích část mrtvého dřeva kvůli podpoře biodiverzity, přičemž množství ponechávané suroviny se liší podle stanovištních podmínek, typu porostu i konkrétní lokality.
„Domníváme se, že zachování určitého objemu mrtvého dřeva v lesích je nezbytné. V našich lesích proto ponecháváme jak těžební zbytky, tak vybrané stojící či ležící odumřelé stromy. Jde o standardní součást moderního lesního hospodaření,“ uvedla s tím, že podnik se řídí současnými poznatky lesnické praxe i ochrany přírody.
Zbytečná duplicita nebo oslabení dohledu?
Návrh zrušit vyhlášku o minimálním podílu mrtvého dřeva je jen jedním opatřením, s nímž poslanec Pražák přišel. Další z pozměňovacích návrhů k rostlinolékařskému zákonu, který se bude v Zemědělském výboru projednávat znovu příští týden, je návrh zrušit kompetenci Ministerstva životního prostředí (MŽP) vykonávat státní dozor v lesích.
Hnutí Duha a někteří aktivisté krok kritizují s tím, že by došlo k oslabení nezávislého dohledu.
„Pokud by dohled nad lesy přešel výhradně pod Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR, docházelo by k situaci, kdy rezort upřednostňující těžební zájmy kontroluje sám sebe,“ poznamenala Vozníková. Bez dohledu orgánů ochrany přírody podle ní může snadno dojít k obcházení zákona a devastaci cenných porostů bez možnosti včasného zásahu České inspekce životního prostředí.
Pražák to však vidí jinak. „Jde o zrušení nesystémové duplicity, která nemá v českém právním pořádku obdoby,“ prohlásil a dodal: „Dozor nad lesnictvím náleží podle lesního zákona Ministerstvu zemědělství, které je gestorem a je vybaveno příslušnou odborně způsobilou soustavou státní správy lesů.“
Zdůraznil, že MŽP nadále zůstává dle kompetenčního zákona (2/1969) vrchním státním dozorem nad lesnictvím z pohledu ochrany životního prostředí a ochrany přírody. „Stejně tak MŽP samozřejmě zůstává kompetence k zvláště chráněným územím a obecně k ochraně přírody i v lesích ze zákona o ochraně přírody a krajiny, jehož jsou gestory,“ uvedl.
Comments